Španělsko

Ostatní:

Asfaltová silnice, jako ostatně asi většina silnic ve Španělsku, je výtečná a tak nám cesta ubíhá velice rychle kolem kopců a koryt potoků a řek pohoří Estrecho na jihozápad Andalusie ke Cádizu. Za zády jsme nechali Gibraltar, kde jsme se včera procházeli po britské půdě, obdivovali stará opevnění, palác anglického guvernéra a přátelili se s opicemi, které si sedaly na naše ramena s výrazy moudrých obyvatel "Skály". V Gibralaru nás zastihl vytrvalý déšť, který nám poněkud znepříjemnil pobyt. A tak teď doufáme, že už snad přijde pěkné počasí, které nám ten včerejšek vynahradí. Zpočátku to tak vypadá, ale pak se zatahuje a spouští se tak silný liják, že nás nakonec donutí zastavit a počkat, až se změní jen v drobný déšť. Po malé chvíli jízdy se náhle před námi objevuje cedule, která oznamuje, že se blížíme k městu Tarifa. Mohlo by to být vítané přerušení naší cesty, krátký odpočinek u kávy a snad i poznání zajímavého města na samém jihu Andalusie. A tak se rozhodujeme, že zajedeme do Tarify.

Oslavy příchodu Nového roku se ve většině domácností příliš neliší. Dobré jídlo, pití, zábava a novoroční ohňostroj patří na Silvestra ve většině kultur k nezbytnostem. V některých koutech světa ale narazíte i na netradiční silvestrovské tradice. V Chile se tak můžete účastnit oslav na hřbitově, ve Španělsku se zase o půlnoci projít městem ve spodním prádle. Příklady míst, kde můžete poslední dny v roce 2017 zažít něco výjimečného, najdete v tomto článku.

Cumbre Vieja je název rozsáhlého stratovulkánu, nacházejícího se na ostrově La Palma na španělských Kanárských ostrovech. Stratovulkán s výškou 1949 m n. m. /6394 ft./ zabírá celou jižní třetinu ostrova a je tvořen desítkami zrádných kráterů, dómů a parazitických kuželů (La Fajana, El Fraile, Tacande, Tahuya, San António, San Martín, San Juan, Llano del Blanco, Hoyo Negro, El Charco, Teneguia atd.).

Gomerská endemitická specialita s dužinatými listy je pozoruhodná tím, jak se umí přizpůsobit nehostinným lávovým polím.

"Vodou z této studny byla pokřtěna Amerika", praví poťouchlý nápis na cedulce u kamenného roubení Pozo de Colón - studny stojící na nádvoří bývalé budovy celnice. Zdrojů pitné vody není na ostrově mnoho a tak myšlenka, že Kryštof Kolumbus musel lodě před svou objevitelskou cestou zásobit vodu právě zde, má jistě reálné jádro. Že by ale touto vodou pokřtil v Novém světě americký kontinent je víc než pochybné. Až do své smrti pevně věřil, že našel novou cestu do Orientu a netušil, že objevil nový kontinent.

Stál jsem na střeše valencijské radnice a žasl. Všude kolem, kam až oko dohlédlo, šlehaly plameny, létaly rachejtle a valila se mohutná oblaka kouře. Podle mých představ to takhle mohlo vypadat, když císař Nero zapálil Řím. Pak ale ledový vítr srazil černý dým do záře pouličních svítilen a rázem to vypadalo na požár rafinerie nebo chemičky. Plameny šlehaly vysoko nad budovu radnice a žár sálal tak, že se na terase zkroutily umělohmotné koncovky zábradlí. Dole pode mnou ovšem panovalo nadšení a jásot. Právě vrcholily oslavy Las Fallas, jedné z nejoriginálnějších oslav jara nejen na Pyrenejském poloostrově.

Podle legendy totiž kdysi dvěma dětem - jmenovaly se Izarbe a Chuané - bylo líto Ježíška, o kterém si myslely, že mu přece musí být zima, když leží v jesličkách jen tak, s holými nožkami. Proto děťátku ušily košilku, ale vyrobit botičky - to nebylo jen tak, s tím si nedokázaly poradit. Rozhodly se proto darovat mu své nové boty. Večer před příjezdem Tří králů je důkladně vyleštily, a když všichni v domě šli spát, děti vyšly na balkón a své botky tam položily spolu se vzkazem: "Pro Ježíška, od Izarbe a Chuané". Brzy ráno pak nedočkavě běžely na balkón, zda Tři králové opravdu jejich boty děťátku předali. Jaké ale bylo jejich překvapení! Botičky tam zůstaly a vedle nich obrovská kupa dárků a navíc dopis psaný úhledným písmem: "Pro Izarbe a Chuané od Ježíška." Od té doby všechny děti ve Španělsku dávají v noci z 5. na 6. ledna své boty na balkón.

Od doby co si z malého letiště Girona udělal Ryanair jeden z hlavních bodů, odkud létá na všechny strany, se zdejší letecký uzel stal značně frekventovaným místem.

Lérida nebo Lleida - dva různé názvy jednoho města, podle toho jestli jde o jméno španělské nebo katalánské. Hlavní město stejnojmenné a jediné vnitrozemské katalánské provincie leží na pravém břehu řeky Segre, přítoku řeky Ebro.

Splést si Katalánce se Španělem je skoro takový přehmat, jako zaměnit Skota s Angličanem. Autonomní oblast Katalánsko leží na postupně se zužujícím pruhu od francouzské hranice při středozemním pobřeží Iberského poloostrova až po Alicante (Alacant) a vytváří jakýsi trojúhelník obrácený špičkou k jihu. Severní stranu tvoří Pyreneje s francouzskou hranicí, jihovýchodní Středozemní moře a západní Aragonie.

Antonio Gaudí - stavitel, sochař, kovář a keramik - patří mezi významné umělce 19. a 20.století (1852-1926); je považován za otce španělské secese. Jeho díla jsou fantastické, působivé stavby, k těm nejpozoruhodnějším patří bezesporu kostel Sagrada Família.

Doputovali jsme na našich cestách po Mallorce k místu, které se nazývá Corpo Christo, tedy v překladu Tělo Kristovo. Tato lokalita je proslulá jedněmi z největších jeskyní na světě. Navštívil jsem už v životě všelijaké jeskyně, počínaje naším krásným Moravským krasem, dále třeba Postojensku Jamu ve Slovinsku, rumunské krasové jeskyně v Banátu či až třeba na vzdálené Kubě jeskyni Cuevas del Indio. Toto vše vyjmenované je tak trochu o "něčem jiném". Čím jsou jeskyně v Corpo Christo tak výjimečné?

Výjimečně vysoký počet románských kostelíků v odlehlém údolí Vall de Boí se připisuje faktu, že na počátku 12. století se do oblasti dostalo velké množství stříbra, a to kvůli kampani na obnovu Barbastra a Zaragozy. Hrabata z Erillu se na této kampani také podílela a značnou část ze svých zisků věnovala svým vesnicím na výstavbu kostelů v novém stylu. Ve vesnici Taüll pak stojí hned dva z těchto skvostů. A je to už bezmála neuvěřitelných tisíc let, co tyto raně románské kostelíky zdobí údolí Boí.

Erill je maličká osada s pouhými čtyřmi usedlostmi, ale pyšní se kostelem svaté Eulálie.

Do katastru vesnice Durro patří hned dva z kostelíků zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO. Zatímco kostel Narození Páně se nedá přehlédnout, tak poustevna Sant Quirc je postavena mimo samotnou vesnici, vysoko na stráni na nádherné vyhlídce.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cóll - Santa María de Cóll patří k těm nejskvělejším románským kostelíkům v údolí Boí.

Kostel Santa María de Cardet patří do skvělé kolekce románských kostelů v údolí Boí, zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO.

Opevněné centrum vesnice Boí, podle které dostala své jméno celá oblast, se nachází uprostřed údolí na trase středověké cesty vedoucí k dávnému římskému lázeňskému komplexu, na pravém břehu řeky Sant Martí, mezi dvěma skalními výchozy.

Vesnice Barruera stojí ve strategickém místě. Postavena byla právě tam, kde se údolí Boí rozšiřuje. Vesnice se táhne kolem jediné hlavní ulice jež kopíruje starodávnou římskou cestu. Ve středověku byla vesnice ovšem mnohem větší, než je tomu dnes. Stálo zde totiž opatství, které je dnes již zaniklé.

Pyrenejské údolí Vall de Boí je územím s největší koncentrací románského umění v Evropě. Skupina výjimečně dobře zachovalých kostelíků představuje unikátní příklad kulturní tradice, jež kvetla v Katalánsku ve 12. století. Románské kostely a vesnice, v nichž se nacházejí, jsou příkladem kulturní krajiny, která se přirozeným způsobem rozvíjela, aniž by se ztratil její původní charakter.

Největší atrakcí města Puerto de la Cruz je jednoznačně Loro Parque poblíž Playa Jardin. Zde se nabízí opravdu úžasná podívaná a to za 29 euro pro dospělého nebo 19 euro pro dítě. Rozhodně po celodenním pobytu nebudete litovat utracené peníze za vstupné.

San Sebastián de la Gomera je hlavním městem ostrova a také nejvýznamnějším přístavem. Leží na východním pobřeží a má spojení s ostrovy Tenerifa a El Hierro.

Ostrov La Gomera, s rozlohou 369 km čtverečných a 30000 obyvatel (2006), vznikl velkým sopečným výbuchem podobně jako ostatní Kanárské ostrovy. Je ale jediným, kde byly zaznamenány poslední erupce počátkem čtvrtohor (podle vulkanologů zde došlo k poslednímu sopečnému výbuchu před 5 miliony let). Nejstarší zóny ostrova jsou staré přes 20 milionů let.

Puerto de la Cruz je nejhezčím městem na Tenerifě, je vyhledáváno jako letovisko už od počátku 20. století.

Casa Calvet v ulici Calle de Casp je pravděpodobně ta nejkonvenčnější budova, kterou Gaudí kdy navrhnul a realizoval. Také je to jediná budova za kterou se mu dostalo oficiálního uznání - možná proto, že si bercelonský stavební úřad oddychnul, že Gaudí uprostřed uhlazené městské čtvrti nepostavil takové architektonické kreace, jako u svých předešlých staveb.

Španělské Kanárské ostrovy se rozkládají v severním Atlantiku, přibližně mezi 29-27 rovnoběžkou severní šířky, západně od pobřeží Maroka a severozápadně od Západní Sahary.

Mimořádná poloha Pyrenejského poloostrova je jistě příčinou zajímavosti a pestrosti Portugalska a zejména Španělska. Setkávají se tu a prolínají Atlantik se Středomořím, Afrika s Evropou, Maurové s Romány. Od zasněžených horských velikánů je to na prosluněné žhnoucí palmové pláže doslova pár minut, najdete zde faunu i flóru severu stejně jako tu saharskou, můžete zde hledat i nacházet zajímavé stopy nedávné i té nejstarší historie.

Španělské enklávy na severu Afriky.

Barcelona je hlavním městem Katalánska, druhým největším městem Španělska (cca 3 milióny obyvatel) a nejdůležitějším průmyslovým a obchodním centrem země, sídlem arcibiskupa a univerzity. Její přístav patří mezi největší přístavy Středozemního moře. Město leží na plochém, mírně zvlněném pobřeží mezi ústím Río Llobregat a Río Besós.

Španělsko je jedním z největších států Evropy. Podle ústavy z roku 1978 je konstituční monarchií. Král symbolizuje jednotu státu, jehož případné federativní uspořádání zákon vylučuje. Základní jednotkou správy jsou obce a provincie. Sedmnáct historicky vzniklých oblastí má vnitřní autonomii.

neboli "Divoké pobřeží" je součástí provincie Gerona (Girona) a nachází se, přísně zeměpisně vzato, mezi francouzskou hranicí (Port Bou) a městečkem Blanes. Prakticky je ale často takto označováno celé pobřeží od francouzské hranice až po Barcelonu.

Je hlavním městem provincie Tarragona, leží na pahorku asi 100 m vysokém poblíž ústí řeky Francolí. Díky tomu je z města velkolepý rozhled na všechny světové strany, a proto se mu také říká "Balkón Středomoří". Tarragona je sídlem arcibiskupa, je zde důležitý obchodní přístav.

Když ve 12. století založili obávaní bojovníci krále Alfonse II. Aragonského město Teruel, zhola nic nenasvědčovalo tomu, že to bude jednou poklidné a ospale působící město přeplněné pozoruhodnými památkami. Snad proto, že máloco platí absolutně, se jednou za rok scházejí v Teruelu bubeníci z širokého okolí, aby předvedli své umění.

Barcelona je druhým největším městem Španělska, perlou Katalánska. Zcela po právu je nazývána živoucím muzeem architektury. Již po staletí soupeří s Madridem o statut španělské jedničky.

Na jihovýchodě španělského království poblíž poloostrova Palos v provincii Murcia se nachází Mar Menor (Malé moře). Je to jedna z největších pobřežních lagun na Pyrenejském poloostrově. Velké jezero teplé, klidné a neobyčejně slané vody je odděleno od Středozemního moře pruhem pevniny se jménem La Manga. Tato "kosa" je dlouhá 22 kilometrů, široká 250-1500 metrů.

Zeleným Španělskem se nazývá severní část země podél Atlantického oceánu. A skutečně, zelená barva všech odstínů kolem je doplněna modří oblohy a žlutohnědou siluetou horského masivu s občasnou bílou skvrnou zasněženého vrcholu. Divoké a málo přístupné Kantaberské pobřeží se táhne téměř 900 km od Rías Gallegas v Galicii až po překrásnou zátoku La Concha v San Sebastianu.

Do Španělska jezdíme obvykle za sluncem a teplým mořem, které nám doma chybí. Ale kdo stráví týden u moře a zase odjede, aniž by zavítal do vnitrozemí, pozná jen málo z této země. S rozlohou přes 500 tisíc kilometrů čtverečných je Španělsko po Francii druhou největší zemí Evropské Unie. A stejně jako dlouhé a členité pobřeží je pro Španělsko charakteristické i rozsáhlé hornaté a málo zalidněné vnitrozemí.

Každý den, za jakéhokoli počasí a v kteroukoli roční dobu proudí do španělského Santiaga de Compostela poutníci ze všech míst křesťanského světa, aby se poklonili památce svatého Jakuba. Ale i nevěřící pravděpodobně nejdříve zamíří do katedrály postavené na jeho počest.

to jsou dva nejvýchodnější ostrovy Kanárského souostroví, které se v Atlantském oceánu rozprostírá na celkové ploše asi 7 500 kilometrů čtverečních a od západu na východ zabírá 500 kilometrů. Správně patří k autonomní oblasti Kanárských ostrovů v rámci Španělského království a spolu s Gran Canarií k východní provincii s hlavním městem Las Palmas de Gran Canaria.

Okamžiky, kdy se ulicemi španělských měst rozezní bubny, zazní břeskné trubky a v ulicích se objeví lidé v dlouhých pláštích a s kuklami v rukou, to je neklamná předzvěst toho, že jsou Velikonoce doslova za dveřmi. Velikonoce jako nejvýznamnější svátek křesťanských církví jsou spojeny s připomínkou Ježíšova ukřižování a vzkříšení. V ulicích španělských měst se slaví zvláště barvitě. Velikonocím předchází pašijový - nebo také svatý týden - a to je období, kdy není dne, aby do ulic nevyšlo nějaké procesí.

Asi 40 km severozápadně od Malagy proti proudu řeky Guadalhorce leží na konci soustavy kaňonů a vodních děl malá vesnička El Chorro. Vesnice sama o sobě nevyhlíží dvakrát vábně, malé nádraží s chlapíkem, opírajícím se o zábradlí, jehož celodenní křik láká vystupující cestující a kolemjdoucí turisty k návštěvě bufetu a obchodu, kterému pyšně říká Supermercado, několik španělských venkovských staveb včetně kostelíku a stádo koz, které, hlídáno dvěma šakaloidně vyhlížejícími psy, se dvakrát denně projde vesnicí, míříce někam za pastvou. Pouze přítomnost velkého kempu, teoreticky luxusního hotelu La Garganta (včetně bazénu) a turistické ubytovny - Reffugia obydleného skupinou neortodoxně vyhlížejících turistů nám dává tušit, že se v okolí může nalézat nějaká zajímavá lokalita. A taky že ano. Nad vesnicí se tyčí vysoká hradba vápencových skal, která je provrtána několika tunely, jimiž jezdí vlaky mezi Malagou a Cordobou. A až projdete dvěma tunely, narazíte na opravdovou raritu. Před vámi se objeví ústí kaňonu, jehož stěny se pnou do výše 300 m.

Kdo to v Siuraně zná, zaznamenal letos dvě podstatné změny: Toni (místní refugio-man) se nechal ostříhat a pak také postavil nedaleko skal nový moderní kemp.

V kraji La Mancha (manča), na strmém a nedostupném skalním ostrohu stojí pozoruhodné město Cuenca (kuenka). Nad vyhloubenými koryty řek Júcar (chukar) a Huécar (uecar) se zvedají kamenná opevnění, věže a kostely jednoho z nejpřitažlivějších měst Španělska. Jeho zdi skrývají nejen křivolaké uličky, romantická zákoutí, ale také mnohá překvapení.

Více nežli půl hodiny se proplétáme dopravní špičkou asturského Ovieda. Konečně nacházíme směrovku, která nás navádí na jižní úbočí kopce Naranco za městem ke dvěma nejskvělejším památkám asturského předrománského stavitelského umění. Autobus šplhá serpentinami úbočím kopce. Město se pod námi v horkém oparu srpnového odpoledne jen nezřetelně rýsuje. A slunce pořádně připaluje. Mezi sytou zelení eukalyptů se jako dvě perly skvějí nádherné zlatohnědé stavby zalité sluncem.

Jiné stránky v síti internet:

• Virtuální muzeum Islámskou kulturou Středomoří