Španělské enklávy na severu Afriky.
Ceuta [seuta] o rozloze 19,5 km2 se 73 300 obyvateli (2004) je
svobodným přístavem na nejsevernějším výběžku marockého pobřeží proti
evropské pevnině. Území je součástí Španělska od roku 1580. Předtím v 5. stol.
bylo dobyto Vandaly, roku 534 připojeno k Byzanci, od roku 710 součást muslimských
států. Roku 1415 území získali Portugalci. Od roku 1995 je Ceuta autonomní
oblastí Španělského království.
Z vrcholu Monte Hacho je pěkný výhled na město omývané ze dvou stran
mořem, i na Gibraltarský průliv oddělující Afriku a Evropu. Podle starořeckých
pověstí právě na této hoře a na protilehlé gibraltarské skále stály Herkulovy
sloupy střežící vstup do Středozemního moře.
Ze Ceuty a Melilly vedou hlavní španělské námořní linky na Kanárské ostrovy.
Pro obyvatele Ceuty mají největší význam cestovní ruch a rybolov.
Melilla, svobodný přístav na africkém pobřeží Středozemního
moře 220 kilometrů na východ od Ceuty s rozlohou 13 km2 a se 63
700 obyvatel (2004) se nachází na úpatí pohoří Ríf. Součástí
Španělska je od roku 1496. Podobně jako Ceuta je od roku 1995 autonomní oblastí
Španělska.
Z historických památek dominují hradby z 15. století, citadela, mešity
i synagoga. Biskupství je zde již od 5. století našeho letopočtu.
Nejvýznamnější ekonomickou aktivitou je rybolov. Dále má význam vývoz železné
rudy z dolů Beni bu Ifrur a místní loděnice. Z přístavu v Melille
jezdí trajekty do Málagy a Almeríe.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |