Hlavní stránka

Chorvatsko

Anglický název: Croatia, leží na kontinentu 'Evropa'
 

Cestovní formality:

Vízum:  Při turistickém pobytu na území Chorvatska, (po dobu tří měsíců), občané ČR vízum nepotřebují. Při pracovním pobytu je nutné mít pracovní vízum o které se žádá mimo území Chorvatska.
Doklady:  V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost po uplynutí 24 hodin od překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu a v soukromí tuto povinnost zajišťuje ubytovatel. V ostatních případech se přihlašuje každý turista individuálně sám na policejním oddělení pro cizince, které je v každé větší obci.
Při cestě s motorovým vozidlem je nutné mít doklad o zaplaceném povinném ručení a zelenou kartu, kterou na trase ČR, Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko vyžadují namátkově policejní orgány všech projíždějících republik.
Velvyslanectví:  Velvyslanectví Záhřeb
Veleposlanstvo Češke Republike
Savska cesta 41/VIII
10 000 Zagreb
Republika Hrvatska
tel: 003851/6177246,6121558
fax: 003851/6176630

Další informace o státě 'Chorvatsko' na www.ingema.net

Ostatní:

Od roku 2002 se zavedlo celodenní svícení.
Ceny za používání dálnic jsou odstupňovány podle délky jízdy po dálničním úseku a druhu vozidla. Ceny pro osobní automobily se pohybují (2001)od 6,- HRK do 50,- HRK.
Příkladně, dálnice ze Záhřebu do Karlovce (pro osobní automobil) stojí 15,- HRK. Jízda osobním automobilem přes tunel Účka na trase Rijeka, Poreč, Rovinj, Pula stojí 20,- HRK. Za přejezd mostu na ostrov Krk se zaplatí 18 HRK.

Na celém území Chorvatska je přísný zákaz nocování ve volné přírodě. V praxi to znamená, že s výjimkou ubytování v hotelu, kempu a privátu je jiný způsob nocování zakázán. Při nedodržení tohoto nařízení se turisté vystavují policejnímu stíhání, soudnímu řízení a peněžité pokutě, nebo vězení.

Rychlosti: město 50, mimo město 80, dálnice 130 km/h. Na rychlostních silnicích 100 km/h.

V Chorvatsku platí od 17. června 2008 nový silniční zákon, který zpřísnil tresty i výši pokut. Nově hrozí ridičům i trest vězení,

Telefon - žlutí andělé: 987
 

Spojte letní dovolenou s návštěvou festivalu aneb 5 tipů, kam v létě za hudbou

27.06.2017

Hudební festivaly k létu neodmyslitelně patří. Pokud už vás ale okoukané tuzemské festivaly nelákají a toužíte po novém uměleckém zážitku, vyrazte na některou ze zahraničních akcí. Za kvalitní hudbou a vystoupeními přitom nemusíte jezdit daleko. Zajímavý festival můžete dokonce navštívit i během letní dovolené u moře. Přinášíme tipy na nejzajímavější hudební a umělecké akce, které můžete letos v létě navštívit.

V diskusi 0 příspěvků Lenka Romportlová

Labin - Chorvatská Istrie

02.07.2014

Při cestování po východním pobřeží poloostrova Istrie se dostaneme do oblasti starobylé Labinštiny, kterou tvořilo několik sídel, z nichž k nejvýznamnějším patřil právě Labin. Město se v současnosti skládá především ze starého Labinu a pak z nové části zvané Podlabin.

V diskusi 0 příspěvků Lumír Pecold

Ve stopách Vinnetoua po Plitvických jezerech

09.02.2014

Neobyčejná zeleň, nespočet úchvatných vodopádů a sytě azurová barva vody - nejen na tyto přírodní krásy láká světoznámý jezerní areál Plitvických jezer, který je právem již od roku 1979 zapsaný na Seznamu světového přírodního bohatství UNESCO.

V diskusi 0 příspěvků Barbora Nová

4 nemoci, které si můžete přivézt z dovolené u Středozemního moře

21.07.2013

Léto je doba dovolených, které mnozí z nás tráví v zemích kolem Středozemního moře. Vedle krásného opálení a letních zážitků si však domů můžeme přivézt také nepříjemné nemoci. V tomto článku se dočtete, s jakými chorobami se můžeme setkat v Itálii, Chorvatsku nebo v Egyptě a jak se jim účinně bránit.

V diskusi 0 příspěvků Denisa Jensenová

Jadranská mešita v Rijece otevřena

05.07.2013

Islámské centrum s prý nejkrásnější mešitou v Evropě zahájilo svůj provoz v Kvarneru v chorvatské Rijece.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Spor Slovinska s Chorvatskem o přístup do Jadranu je vyřešen, Chorvati mohou zahájit jednání s EU

30.09.2009

Dne 28. 7. 2009 jsem v článku v tomto internetovém geografickém magazínu napsal, že spor mezi Slovinci a Chorvaty o vodní hranici nebere konce. A hle, za několik týdnů se situace radikálně změnila. Evropa má tak o jeden problém méně.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Vývoj na Balkánu

19.01.2009

Černá Hora podala přihlášku do EU, Slovinsko a Chorvatsko rozdělují spory.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Narodni park Plitvička jezera

29.04.2008

Plitvická jezera jsou nejznámějším národním parkem v oblasti Lika v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Plješivica mezi městy Karlovac a Zadar poblíž hranice s Bosnou a Hercegovinou - 130 kilometrů od Zagrebu a 80 kilometrů od jadranského pobřeží.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Po dvaatřiceti létech opět v Dubrovníku

04.09.2007

Velmi jsem se těšil na návštěvu Dubrovníku, skutečné perly prosluněné Dalmácie. Jednak je to skutečně nádherné, kouzelné staré město plné uliček, paláců, kde na poutníka dýchá historie ze všech koutů, zákoutí a druhý důvod byl tak trochu sentimentální. Přesně před dvaatřiceti léty jsem v tomto městě strávil asi čtrnáct dnů, které byly opravdu nezapomenutelné, mimo jiné i kouzlem mého mládí. Za více jak dva měsíce jsem autostopem projel celou tehdejší Jugoslávii křížem krážem a do Dubrovníku připlul z Rijeky lodí Proleterka, s mnoha zastávkami a pobytem na různých ostrovech.

V diskusi 0 příspěvků Jaroslav Hladík
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice

Zagreb - Chorvatsko

04.05.2006

Každý rok míří značná část Čechů na svou letní "chorvatskou" dovolenou na pobřeží Jadranu. Téměř nikdo se však nezastaví v oblasti hlavního města Zagrebu. A právě jemu, hlavnímu městu Chorvatska, budou patřit následující řádky.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Biokovo, Brela a napoleónská cesta.

15.12.2005

Při úpatí nejvyššího dinárského pohoří na jadranském pobřeží Biokova je protažena známá rekreační oblast Makarská riviéra. Makarská riviéra je častým cílem českých turistů, kteří oceňují nejen průzračné moře, krásné pláže a pohostinnost místních obyvatel, ale i historické památky rekreačních středisek a jejich jedinečné přírodní zázemí s impozantním pohořím Biokovo, zvedajícím se příkře od mořského pobřeží.

V diskusi 0 příspěvků Karel Kirchner
Zeměpisné sdružení

Ostrov Krk - Kvarner

16.06.2005

Krk je největším ostrovem Jadranu (410 km čtverečných) náležející do skupiny Kvarnerských ostrovů. Jeho poloha v hlubokém zálivu, chráněném před studenými větry, na jihozápadě hojně zalesněném a na východě lemovaném pohořím Velebit, lákala mnohé osadníky a dobyvatele již odedávna. Čeští turisté sem jezdí na oblázkové pláže více jak osmdesát let. Hlavními středisky jsou Baška, Njivice a Punat. Na ostrově žije asi 15 000 stálých obyvatel. S pevninou je dopravní spojení zajištěno 1 300 metrů dlouhým mostem a řadou lodních linek.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Kraljevica - Kvarner

09.06.2005

Kraljevica je malé městečko mezi dvěma hrady se 3 000 obyvatel (2003) s malým přístavem při Vinodolském průlivu u vstupu do Bakarského zálivu. Leží 12 kilometrů jižně od Rijeky.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Rovinj - Istrie

02.06.2005

Rovinj je příjemné městečko, jehož historické jádro je kulturní památkou. Město bylo původně vystavěno na ostrůvku, který byl až do 18. stol. spojen s pevninou.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Crikvenica a Kačjak - Kvarner

19.05.2005

Crikvenica je velké a rušné lázeňské středisko s vynikajícími klimatickými podmínkami blahodárně působícími na lidský organismus se nachází v hezké krajině s bujnou vegetací naproti břehům ostrova Krk.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Rabac - Istrie

12.05.2005

Rabac je jedním z nejnavštěvovanějších míst východního pobřeží Istrie. V kopci nad Rabacem se nachází starověké město Labin.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Rijeka - Kvarner

28.04.2005

Italsky se město nazývá Fiume a je se svými 210 000 obyvatel třetím největším městem Chorvatska (po Zagrebu a Splitu). Město je důležitým dopravním uzlem a nejdůležitějším přístavem země.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Ostrov Cres

21.04.2005

Podlouhlý ostrov 66 kilometrů dlouhý (ve směru sever-jih) a 12 kilometrů široký leží jihozápadně od ostrova Krk. Je známým především díky historickému městečku Osor s množstvím památek z doby římské nadvlády.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Makarská riviéra

07.04.2005

Je nejvyhledávanější oblastí Dalmácie, která se rozkládá v délce 60 kilometrů od Brely po Gradac. Kolorit pobřežní zelené oblasti zvýrazňuje 1 700 metrů vysoké pohoří Biokovo, výhledy na ostrovy Brač, Hvar a na hory Korčuly v pozadí i na masiv poloostrova Pelješac.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Zadarská riviéra

31.03.2005

Výhodou celé oblasti je snadná dopravní dostupnost. Pobřeží tvoří skalnaté a oblázkové pláže v zeleni místních lesíků a travnatých ploch. Oblast náleží klimaticky k Dalmácii (sluneční svit a teplejší voda v moři).

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Pula - Istrie

24.03.2005

Již v legendě o Argonautech je zmínka o tomto místě. V době římské nadvlády nad Istrií měla Pula významné postavení.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Dalmatská riviéra

03.03.2005

Tvoří ji pás pobřeží mezi Zadarem a Splitem ve střední části chorvatského pobřeží. K výhodám patří středomořské klima a snadná dopravní dostupnost z ČR (nová dálnice). Oblast je vhodná pro koupání, k výletům do národních parků i do historických měst (Šibenik, Trogir, Zadar, Split).

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Premantura a Medulin - Istrie

24.02.2005

Premantura je malebné městečko 12 kilometrů na jihovýchod od Puly s kterou má také pravidelné autobusové spojení.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Vrbnik a jeho proslulé víno VRBNICKA ŽLAHTINA

23.02.2005

Z pláží, parků a hotelů přímořských lázní Crikvenica ležící na stejnojmenné Crikvenické riviéře oblasti Kvarneru v Chorvatsku je vidět, mimo malé vesnice Šilo, skalnatá a pustá část pobřeží nedalekého ostrova Krk. Se svými 409 čtverečními kilometry je Krk největším ostrovem v Jadranském moři. Zatím co v Crikvenici jsou na plážích a ulicích tisíce rekreantů a turistů, doslova dovolenkový blázinec po celých čtyřiadvacet hodin, protější pobřeží Krku je relativně klidné.

V diskusi 0 příspěvků Jaroslav Hladík
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice

Umag - Istrie

10.02.2005

Městečko se nachází na úzkém výběžku západního pobřeží Istrie. V městských domech se zachovaly stopy gotických, románských i barokních stavebních prvků. Jižní strana výběžku vytváří mělkou zátoku, na jejíž zalesněné straně je turistická část s hotely, kempy, kasinem, apartmány, restauracemi, butiky, sportovními a zábavními centry.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Poreč - Istrie

03.02.2005

Město je velmi navštěvovanou lokalitou s největší turistickou infrastrukturou na Istrijském poloostrově.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Národní parky Chorvatska

27.01.2005

Chorvatsko se u nás stalo synonymem pro letní dovolenou u moře. Neméně zajímavé jsou ale i zdejší národní parky, kde se nachází nejeden přírodní skvost.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Jižní Dalmácie

06.01.2005

Nejjižnější část Chorvatska nabízí středomořské klima s mírnými zimami a slunným suchým létem. Koupání je možné od počátku června do konce září. Infrastruktura je na velmi dobré úrovni, služby jsou kvalitní, moře čisté. Proto odborníci na cestovní ruch z ČR řadí tuto oblast k nejatraktivnějším místům Evropy. Jižní Dalmácie nabízí našim turistům pěkné koupání v jazykově i cenově přístupném prostředí.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Ostrovy jižního Chorvatska

16.12.2004

Ostrov Brač, Hvar, Vis, Korčula a další jsou mezi milovníky klidné pohodové dovolené pojmem.

V diskusi 2 příspěvky Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Ičiči a Opatija - Istrie

09.06.2004

Zatímco Ičiči je jen malá vesnička, Opatija patří k vyhlášeným lázním.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Novigrad - Istrie

27.05.2004

Malé městečko se nachází asi 13 kilometrů na jih od Umagu na zalesněném poloostrově.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Medveja - Istrie

20.05.2004

Jeden z nejhezčích chorvatských kempů se nachází v kaňonu pod masívem Učka 6 kilometrů na jih od Opatije.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Brijuni - Istrie

13.05.2004

Ostrovy ležící 10 kilometrů jižně od Puly a 3 kilometry od rybářského přístavu Fagana byly v minulosti pro veřejnost uzavřeny (až do své smrti se sem jezdil rekreovat jugoslávský prezident J. B. Tito).

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Istrie - pobřeží

06.05.2004

Istrijský poloostrov nacházející se v severní části Jaderského moře má trojúhelníkový tvar. Ze severu je ohraničený Terstským zálivem, na západě Jaderským mořem, na východě Kvarnerským zálivem.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Pobřeží středního Jadranu - Šibenik

04.01.2004

Město se od všech ostatních chorvatských měst na Jadranu odlišuje svojí jedinečnou polohou v zálivu při ústí řeky Krky. Šibenik vznikl jako starochorvatské castrum, opevněný prostor pod pevností sv. Michaela. První zmínka o Šibeniku je z roku 1066 v listině krále Petra Krešimira IV. Po ustavení biskupství v roce 1298 získal Šibenik status města.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Pobřeží středního Jadranu - Biograd na moru

25.11.2003

Městečko Biograd na moru existuje již přes dva tisíce let, posledních 13 století je obýváno Chorvaty, kteří dbají o kontinuitu středozemní jadranské kultury po předchozích Gótech, Římanech, Helénech a ilirských Liburnech. Největší rozkvět zaznamenal Biograd jako sídlo středověkých panovníků. V roce 1102 zde byl korunován uhersko-chorvatský král Koloman. Mnoho cenných památek z dob minulých lze shlédnout v Domovském muzeu.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Platany v Trsteno

25.05.2003

Pomalu projíždíme velkou zatáčkou a sjíždíme už po kolikáté z úbočí vápencových skal dolů k moři. Úbočí je porostlé typickou nekonečnou středomořskou macchií, roztroušenými keři, vavříny, agávemi, pistáciemi, zimostrázy a sluncem sežehlými zbytky travin a jiných bylin. Mezi tím vším se bělají holé vápencové balvany, občas se objeví malé skupinky všude přítomných malých koziček uždibujíc poslední zbytky trávy. Nad horami jsou sice stále nízké, mraky plné deště, ale nad mořem se už projasňuje. Málo platné, přece je už konec září i když teploměr ukazuje něco přes třiadvacet stupňů. Pobřeží zátoky, kterou objíždíme je sytě zelené. Mezi ostrovem zeleně, která se jeví až nepřirozená v téměř jednotvárnému porostu okolních hor probleskují střechy domů.

V diskusi 0 příspěvků Jaroslav Hladík
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice

Granátová jablka jsou symbolem přátelství, hojnosti a lásky

12.01.2003

Dalmatské pobřeží je přitažlivé pro suchozemské našince nejen kouzelnými zátokami s neméně kouzelnými a malebnými městečky, vesničkami ale nakonec i moderními rekreačními středisky, plážemi, středomořskou atmosférou a pohodou. Překrásné je především přírodními krásami, bílými vápencovými horami porostlými sytě zelenou macchií v kontrastu s modří oblohy a moře. A což teprve desítky ostrovů a ostrůvků. To prostě nemáme. Právě proto sem jezdí každoročně na dovolenou statisíce lidí ze všech koutů naší vlasti.

V diskusi 0 příspěvků Jaroslav Hladík
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice

Národní parky Chorvatska

04.11.2002

V první polovině září jsem měl možnost navštívit většinu (5 z 8) národních parků Chorvatska. S výjimkou NP Briuni, Risnjak a Mljet to byly následující parky: Plitvická jezera, Kornatské ostrovy (Kornati - dnes rozdělené ve dva NP: Kornati a Telasčica), Krka a Paklenica.

V diskusi 0 příspěvků Jiří Lazebníček
Zeměpisné sdružení

Pohodové září v Igrane na Makarské riviéře

20.10.2002

Makarskou riviéru tvoří úzký pobřežní pás pod úpatím masívu Biokovo táhnoucí se od městečka Makarska ležícího asi 60 km jihovýchodně od Splitu a končící po padesáti kilometrech za letoviskem Zaostrog. Leží tu u mnoha našinců oblíbená a populární letoviska Brela, Baška Voda, Tučepi, Igrane, Živogošče, Podgora, Drvenik atd. Celou oblastí probíhá všem autoturistům důvěrně známá a v letní sezóně velmi frekventovaná jadranská magistrála, která stoupá desítky metrů nad moře, aby se po překonání různých serpentin opět téměř dotkla mořské hladiny. Flóra je tu velmi zajímavá, od středomořské až po alpinskou. Je zastoupena více jak 1000 druhy s několika endemity.

V diskusi 0 příspěvků Jaroslav Hladík
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice

Jadran, ryby a lidé.

19.11.2001

Celý den jsme prochodili úzkými a pravoúhlými uličkami starobylého Hvaru, ale teď konečně vyplouváme. Pakleni otoci - to je náš další cíl.

V diskusi 0 příspěvků Lumír Pecold

Diokleciánův palác ve Splitu

25.09.1995

Jednou z lokalit zapsaných do Listiny památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, patří staré centrum Splitu včetně Diokleciánova paláce v Chorvatské republice.

V diskusi 0 příspěvků Jaroslav Hladík
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice

 

Jiné stránky v síti internet:

Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress