Pobřeží středního Jadranu - Šibenik

Město se od všech ostatních chorvatských měst na Jadranu odlišuje svojí jedinečnou polohou v zálivu při ústí řeky Krky. Šibenik vznikl jako starochorvatské castrum, opevněný prostor pod pevností sv. Michaela. První zmínka o Šibeniku je z roku 1066 v listině krále Petra Krešimira IV. Po ustavení biskupství v roce 1298 získal Šibenik status města.

Přístav je průlivem sv. Antonína spojem s mořem. V průlivu je na mysu sv. Mikuláše vybudována pevnost, nejvýznamnější renesanční stavba svého druhu na východním pobřeží Jadranu. Město obklopují pevnosti sv. Michaela, sv. Jana a Šubičevac, které jsou spolu s pevností sv. Mikuláše symboly nepokořeného města jak v dávné minulosti, tak i v období II. světové války.

Katedrála, jejíž stavba trvala více jak 100 let je důkazem houževnatosti, odříkání a víry mnoha generací obyvatel. Tato stavba je unikátní tím, že je celá postavena pouze z kamene, bez použití jiného stavebního materiálu, je jedinečná co do konstrukčního sestavení kamenných desek a žeber, je ojedinělá mezi renesančními kostely díky svému průčelí ve tvaru trojlistu a je jedinečná i harmonickým sladěním architektury a sledu 71 realistických portrétů na apsidách. Hlavním stavitelem byl Juraj Matejev Dalmatinac, původem ze Zadaru.

Katedrála spolu s renesanční radnicí, okolními kostely, paláci a Knížecím dvorem spolu vytvářejí jedno z nejhezčích náměstí chorvatského urbanismu.

Významnými stavbami ve městě mimo již výše uvedených je kostel a klášter sv. Františka ze 14. století, první chorvatská národní svatyně sv. Nikoly Taveliče.

V 15. a 16. století byl Šibenik významným humanistickým centrem. Působili zde významní spisovatelé, malíři, grafici, sochaři, stavitelé aj. Nejznámější chorvatskou renesanční osobností zde působící byl vědec, filosof, teolog Faust Vranič, který napsal první chorvatský slovník.

V okolí města v údolí šibenského Dolního pole se již pět století pěstuje vinná réva a olivy. V Morinjském zálivu se získává mořská sůl. Okolí Šibeniku je proslulé přírodními krásami, národními parky Kornati a Krka.

Řeka Krka, která má délku jen 72 kilometrů se na své cestě k Jaderskému moři prodírá hlubokými kaňony a vytváří často kaskády, vodopády a jezera. Skradinský buk je svými 46 metry nejvyšší travertinovou bariérou v Evropě. Nachází se 15 kilometrů od Šibeniku a 5 kilometrů od historického městečka Skradin.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení