Hlavní stránka

Finsko

Anglický název: Finland, leží na kontinentu 'Evropa'
 

Cestovní formality:

Vízum není potřeba, při pobytu do 90 dnů - do tohoto limitu se započítává také doba strávená v posledních 6 měsících v těchto státech - Dánsko, Švédsko, Island, Norsko. Vízum potřebují občané Slovenska. Je potřeba mít cestovní pas s platností minimálně 3 měsíců počítaných od vstupu do kterékoli skandinávské země.

Další informace o státě 'Finsko' na www.ingema.net

Ostatní:

Přihlašovací povinnost neexistuje, v pasu musíte mít razítko vstupu do skandinavských zemí. Ve skandinávských státech platí striktní omezení pro dovoz alkoholu včetně piva (překročení limitu je pokutováno vysokými částkami). Při přechodu hranic je často kontrolováno zda máte dost finančních prostředků na celý pobyt.
 

Laponsko (Sami)

08.12.2013

Laponskem (laponsky Sápmi, švédsky Lappland, norsky Sameland, finsky Lappi a rusky Лапландия) bývá označováno historické území Sámů, kteří do Evropy přišli ze severní Asie již před několika stoletími. Protože šlo o kočovný kmen (ale nesrovnatelný s jiným ze severní Indie), ten by těžko souhlasil s připoutáním k jednomu místu a tak se nachází v severní části Norska, Švédska, Finska a Ruska.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Mlčenlivý lid

16.01.2013

Téměř tisícihlavá skupina "mlčenlivého lidu" se projíždějícímu zjeví nenadále, jako by kouzlem. Po ránu, když světlo dopadá zezadu, vypadá v raním oparu nenaladěně až agresivně. V poledne pak přívětivě hýří barvami a když slunce zapadá, pak udivuje svou krásou. Vítr si pohrává s vlasy figur ze slámy,jejichš šaty vlají, jako by se figury rytmicky pohybovaly.

V diskusi 0 příspěvků Ivan Farský
Zeměpisné sdružení

Starý kostel v Petäjävesi - ze seznamu Světového dědictví UNESCO

01.01.2012

Původní dřevěný kostel z konce 18. století se zvonicí se zrcadlí ve vodě v místě nazývaném Solikkosaari, kde se v úzké úžině setkávají vody jezer Petäjävesi a Jämsänvesi.

V diskusi 0 příspěvků Lumír Pecold

Finská jezerní plošina

14.08.2009

Země tisíce jezer se říká Finsku, ale ve skutečnosti je tu těch jezer více než 180 tisíc. Celá desetina Finska je pokryta jezery. Nejvíc jich najdete v oblasti Finské jezerní plošiny, kde jsou jezera pospojována množstvím kanálů, ale také kaskád, peřejí a vodopádů. Navíc tu platí, že každý smí využívat přírodu bez omezení - pokud ji neničí a neruší.

V diskusi 0 příspěvků Lumír Pecold

Národní park Kolovesi ve Finsku

27.06.2007

Nedaleko města Savonlinna (asi 300 kilometrů severovýchodně od Helsinek) můžete navštívit pozoruhodný národní park Kolovesi.

V diskusi 0 příspěvků Ivan Farský
Zeměpisné sdružení

Národní park Päijänne a Punkaharju

25.08.2005

Národní park Päijänne byl vyhlášen v roce 1993 na rozloze 9,8 km čtverečných. Nachází se v jižní části pánve, v níž se rozprostírá stejnojmenné druhé největší jezero Finska (1 111 km čtverečných). Národní park Punkaharju najdete v jihozápadní části Finska.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Lappeenranta

11.08.2005

Lappeenranta je vnitrozemským přístavním městem na jižním okraji jezera 120 km severovýchodně od Helsinek a 30 km od ruské hranice. Žije v něm 54 000 obyvatel (2003). Jedná se o významné město jižní Karélie jak z hlediska obchodního, kulturního, tak i turistického.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Kouvola a Lahti

23.06.2005

Obě města leží přibližně ve stokilometrové vzdálenosti od Helsinek. Kouvola je moderním městem s 31 000 obyvateli (2003) nacházející se cca 90 km sv. od hlavního města Finska.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Národní park Koli

26.05.2005

Tento národní park leží v severní Karelii na západním břehu Pielinského jezera. Byl zřízen pro ochranu krajiny Koli a starého horského lesa, rostlinných biotopů. Tato krajina patří k nejpůvabnějším ve Finsku, je jedním z nejatraktivnějších finských národních parků - celkově jich je 29.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Kerimäki

05.05.2005

Vesnice Kerimäki má 6 500 obyvatel a nachází se 20 kilometrů východně od Savonlinny.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Finská jezerní plošina

10.03.2005

Jezera zabírají ve Finsku 8% rozlohy státu, většina se nachází ve vnitrozemí jižního Finska. Na jihu jsou vymezena morénovým hřbetem Salpauselkä, na severozápadě nenápadnou protáhlou vyvýšeninou Suomenskäla (finský hřbet tvořící rozvodí mezi jezerní oblastí a Botnickým zálivem) a na severovýchodě hřbetem Maanselkä.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Turku

17.02.2005

Turku je město nacházející se v jihozápadním Finsku u Baltského moře 200 kilometrů západně od Helsinek. Turku se rozkládá na obou březích řeky Aury. V roce 2003 ve městě žilo 166 000 obyvatel, zajímavostí je tradiční švédská menšina. Turku je nejstarším finským městem. První zmínky pocházejí z roku 1154, kdy zde bylo významné vikingské obchodní centrum, od 13. stol. ve městě sídlilo arcibiskupství. Městská práva město nabylo roku 1525.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Jyväskylä

20.01.2005

Město Jyväskylä bylo do roku 1997 hlavním střediskem Středního Finska. Ve městě ležícím na břehu jezera Jyväs žije 74 000 obyvatel. Město bylo založeno roku 1837 ruským carem Mikulášem I. a již v 19. století proslulo jako centrum vzdělanosti - finské Athény.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Imatra - Finsko

23.12.2004

Imatra je město vzdálené 8 km západně od ruské hranice se 37 000 obyvatel. Připomínáno bylo již v roce 1541. Je známým turistickým centrem, které přitahuje především milovníky peřejí.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Helsinki

25.11.2004

Helsinki jsou moderní, světu otevřenou metropolí. Se svými okolními městy tvoří hospodářský prostor, kde má mnoho finských podniků své hlavní sídlo. Toto město s půlmilionem obyvatel hraje roli skutečného národního centra, je místem mezinárodních zasedání a také místem střetnutí mezi východem a západem.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Tampere

07.11.2004

Tampere je nejvýznamnějším průmyslovým městem Finska (mimo Helsinki). Leží 160 km severně od hlavního města. Se 184 000 obyvateli (2000) je druhým největším městem země (před Turku). Městu se přezdívalo finský Manchester pro zdejší tradiční textilní průmysl. První textilky vznikaly na počátku 19. století po obou březích peřejnatého toku Tammerkoksi.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Saimaa

24.10.2004

Saimaa je největším finským jezerem či spíše soustavou jezer ve východní části Finské jezerní plošiny. Tento mnohonásobně rozvětvený vodní systém zaujímá plochu asi 7000 km čtverečných a odvodňuje se prostřednictvím řeky Vuoksi do Ladožského jezera.

V diskusi 0 příspěvků Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Okolo jezera Pielinen

28.01.2002

Komfortní klimatizovaný autobus stojí přistaven na minutu přesně před internátem lesnické školy v Joensuu. V šedivém studeném ránu vyrážíme na sever k jezeru Pielinen a vyhřátý autobus se v této chvíli zdá být nejlepším řešením. Město Joensuu, centrum finské Karélie, leží 450 km severovýchodně od Helsink nedaleko od hranic s Ruskem.

V diskusi 0 příspěvků Zdeněk Lipský
Zeměpisné sdružení

Finsko – země tisíců jezer a (leckde) miliard komárů

22.10.2001

K cestě do Skandinávie mě vlastně přemluvili přátelé. Nakonec však žádný z nich z nejrůznějších důvodů nemohl jet. Já se však už pevně rozhodl, že se k Vikingům podívám.

V diskusi 2 příspěvky Jan Kusolits
Zeměpisné sdružení

Finský podzim roku 2000

08.10.2001

Cesty našich turistů směřují nejčastěji na západ nebo na jih. I když v poslední době se směr cestování začíná obracet i na sever, pak je to do Švédska nebo do Norska. Finsko se jako cíl objevuje málokdy.

V diskusi 0 příspěvků Ilona Zuzaňáková
Zeměpisné sdružení

Oulanka

25.09.1995

Kontinentální podnebí, průměrná roční teplota O°C - hlásá popisek u mapky národního parku Oulanka, který držím v ruce. Je vedro k zalknutí a mně pomalu dochází, že průměrná roční teplota v tomto případě nejspíše znamená +35°C v létě a -35°C v zimě.

V diskusi 0 příspěvků Lumír Pecold

Lemmenjoki

25.09.1994

Kdesi za zátočinou bylo slyšet lodní motor. Zvyšující se a zase klesající zvuk do obrátek vytáčeného motoru svědčil o nelehké plavbě. Pak jsme člun zahlédli na okraji zátočiny. Byla to dlouhá a štíhlá loď, zpoloviny zaplněná bagáží. Na zádi stál u přívěsného motoru štíhlý mladý muž v maskovacím oděvu a v zeleném plátěném klobouku. Byl rozkročen na celou šířku člunu a skláněl se k motoru. Loď se rozjela napříč tišinou k peřejím plným kamenů, zpěněné vody a vln. "To přece nemůže projet," řekla tiše a s napětím v hlase Dana, která stála kousek ode mne.

V diskusi 0 příspěvků Lumír Pecold

Jezera

25.09.1993

Vodou omývaná pobřežní písčina byla dobře na metr od hladiny mokrá a sluncem protepleným sosnám na jejím okraji vyrážela pryskyřice z boků. Listoví bříz opojně vonělo a ze břehu nedaleké říčky, která se vlévala do jezera, se vznesl orlovec. Pomalu zakroužil a jeho hlas hiu-hiu-hiu se nesl nad tichou zátočinou. Chodil jsem bosky po břehu sem a tam, a jen si sbíral pohledem obrazy uklidňující krajiny plné pohody a odlesků ve vodní hladině.

V diskusi 0 příspěvků Lumír Pecold

Helsinky

25.09.1992

Mikko Suomalainen pro nás přijel v červeném Audi. Mikko je chemik, ale spíše se zabývá obchodováním v oblasti chemie než chemií samou. Svůj přístup k exaktní vědě jednou ohodnotil slovy - "příliš mnoho skla". Už jsme se potkali mockrát. Nejdříve v Holandsku, kde byl Mikko na studentské praxi, pak v Bonnu, kam ho na zkušenou poslala jeho firma, jen co k ní po studiích nastoupil, a nakonec v Paříži, kde rok pracoval v obchodním oddělení finské ambasády. Teď je to poprvé, co máme příležitost setkat se v jeho rodném Finsku.

V diskusi 0 příspěvků Lumír Pecold
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress