Helsinki

Helsinki jsou moderní, světu otevřenou metropolí. Se svými okolními městy tvoří hospodářský prostor, kde má mnoho finských podniků své hlavní sídlo. Toto město s půlmilionem obyvatel hraje roli skutečného národního centra, je místem mezinárodních zasedání a také místem střetnutí mezi východem a západem.

Nejdříve se podíváme do historie. Roku 1550 byly Helsinki založeny švédským králem Gustavem Wasou. Tehdy bylo Finsko součástí Švédské říše. V roce 1809 Švédsko ztratilo provincii Finsko ve válce proti Rusku, roku 1812 byly Helsinki carem vyhlášeny hlavním městem tehdejšího autonomního velkoknížectví Finsko. V roce 1917 se staly hlavním městem nově založené nezávislé republiky. Helsinki si vždy prosadily a uchránily finský charakter, ačkoliv vlivy ze západu i východu se je snažily přeměnit ku svému prospěchu. V dnešním moderním hektickém světě existuje jen několik málo hlavních měst, která by byla tak úzce spjata s přírodou. A právě takovým jsou Helsinki. Už před městem nás láká moře a v samotném centru města zeleň.

Architektura - zrcadlo doby

Znakem pro architekturu Helsinek jsou poměrně velké plochy, které jsou vybudovány ve stejném stylu. Kompletní bloky domů, celé čtvrtě města reprezentují neoklacisismus, secesi, finskou variantu secese, funkcionalismus nebo současnou architekturu.

Neoklacisismus

Dřevěné stavby z doby švédské vlády se staly obětí požárů a doby. Nejstarší nepoškozené zachovalé území je místo senátu, které tvoří stavby založené ve dvacátých a třicátých letech devatenáctého století podle plánu německého architekta C. L. Engela.

Dekorativní neorenesance

Se začátkem industrializace se rozvíjela v devatenáctém století stavební technika. Stavby Thoedora Hoijera propůjčily Helsinkám ráz kontinentálního velkoměsta.

Secese a národní romantika

Na přelomu století vznikly kompletní čtvrtě města v secesi, Katajanokka a část Eira. S národní romantikou obdržela secese výrazné národní charakteristiky, s nimž by měla být vytvořena protiváha k zahraničním vlivům.

Účelný funkcionalismus

Ve dvacátých letech se stavěly obchodní a obytné domy v centru města. V okolí centra vznikly nové části, Toolo a několik obytných území v jižní části města. V prvních desetiletích nezávislosti bylo stavební umění pod vlivem úsilí zesílit vlastní finský profil.

Osobní současná architektura

V sedmdesátých letech dvacátého století byla v Helsinkách vybudována řada významných veřejných staveb - Finlandia Halle, Národní penzijní ústav, Městské divadlo, knihovna Toolo a Temppeliaukio kostel jsou dnes neod-myslitelnou součástí města. Ve větší vzdálenosti od centra vznikaly nové obytné zóny. Koncem dvacátého století bylo restaurováno staré obytné území a i nadále vznikají, částečně i v blízkosti centra, nové části města. Novou veřejnou architekturu reprezentuje dům Národní opery a rezidence státního prezidenta v Mantyniemi. Severská příroda se svými výraznými ročními obdobími vytvořila estetický rámec pro tyto originální stavby. K novým plánovaným stavbám patří výstavba muzea pro moderní umění na prominentním místě Mannerheimintie.

Pamětihodnosti

Sem bychom mohli zařadit např. Botanickou zahradu Helsinkské univerzity, budovu Finského parlamentu na Mannerheimintie, Místo senátu, Empire - centrum podle plánu C. L. Engela, které bylo vybudováno v letech 1818 - 1852. Hlavní budova univerzity a vládní palác tvoří společně s domem a řadou budov na jižním okraji jedno ze stylově nejčistějších neoklasicistických míst Evropy. Zimní zahrada s oblázkovými cestami a skleníky na Hammarskjoldintie byla finskými novináři zvolena roku 1995 nejlepším turistickým vnitrozemským objektem roku.

Další atraktivitou Helsinek je Olympijský stadion s vyhlídkovou věží na Paavo Nurmen tie. Věž je vysoká 72 m. Odtud se Vám naskytne krásný výhled na město. Obchodním místem je Tržní centrum na Rautatielaisenkatu. Mezi nejdůležitější roční trhy a výstavy patří turistické trhy, výstavy lodí, prodejní výstavy dárkového zboží, prodejní výstavy s potřebami pro zahrádkářství, výstavy psů atd. Moderní finské umění je prezentováno v Umělecké hale na Nervanderinkatu.

Kostely

Dominuje Dóm, místo senátu, zbudováno podle plánu C. L. Engela.

Temppeliaukio - kostel na Lutherinkatu byl vystavěn podle konceptu Tima a Tuoma Suomalainenových roku 1969. Stěny kostela jsou zhotoveny z přírodní skály.

Kannelmaki - kostel na Vanhaitstentie byl vystavěn roku 1968.

Katedrála Uspenski na Kanavakatu (doporučuji navštívit při cestě z přístavu do centra města) je největším ortodoxním kostelem v severských zemích. O koncertech, které se zde konají především o svátcích, informuje úřad cizineckého ruchu. Také kostel svatého Johannese, Kallio - kostel a starý kostel jsou oblíbenými koncertními místy ve středu města.

Umělecká muzea

V muzeu Amose Anderssona v Yrjonkati jsou vystaveny předměty moderního finské umění, Umělecké muzeum města Helsinki na Tamminiementie vystavuje finské umění 20. Století. Jsou zde časté vernisáže výstav fotografií, uměleckých řemesel apod. Muzeum zahraničního umění na Sinebrychoff Bulevardi nabízí sbírky mezinárodního umění, malby, grafiky, porcelánu a stylového nábytku. Státní umělecké muzeum Ateneum a muzeum pro současné umění v Kaivokatu prezentuje sbírky finského umění - malby, sochařská díla, grafiku.

Finské národní muzeum na Mannerheimintie vlastní obsáhlé archeologické nálezy, díla sakrálního umění, etnologické materiály. Finské mořeplavecké muzeum na ostrově Hylkysaari je zaměřeno na dějiny stavby lodí a života námořní plavby. Mezi velmi známá patří Finské sportovní muzeum v areálu Olympijského stadionu.

Válečné muzeum v Maurinkatu má obsáhlé válečné historické sbírky, ukázky zbrojení, vojenské uniformy atd. Dům, kde bydlel v letech 1956-86 bývalý finský prezident Urho Kekkonen dnes najdeme jako Muzeum Tamminiemi.

Mezi muzea v přírodě lze zařadit přírodní park Seurasaari. Zde vystavené rolnické budovy pocházejí z různých částí Finska.

Historická mořská pevnost Suomenlina je jednou z nejdůležitějších paměti-hodností města. Je zapsána jako kulturní poklad UNESCA a chráněna.

ZOO Korkesaari je na ostrově, na který se lze dostat lodí z pevniny.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení