Belgie

Ostatní:

Město Ieper, neboli Yper, leží v Belgii nedaleko francouzských hranic a je synonymem pro válečné hrůzy. Nakonec právě podle jeho jména dostal název bojový plyn yperit, který tady byl za první světové války použit vůbec poprvé. Vždy jednou za tři roky o druhé květnové neděli - což je právě letos 10. května - je ale Ieper svědkem velkolepého průvodu v kočičích maskách.

Výstavba tohoto masivního kostela trvala 200 let a je to tudíž směsice mnoha architektonických slohů. Pyšní se nejen tím, že má nejvyšší věž v celé Belgii, ale také pozoruhodnými malovanými hroby a Madonou s dítětem od Michelangela.

Bazilika Svaté krve uchovává jednu z nejposvátnějších relikvií v Evropě a sama osobě je to také pozoruhodná stavba. Každý rok v květnu se pak stane středobodem oslav, které mají jediný cíl: uctít tuto relikvii zrovna tak jako skutečnost, že je uchovávána právě v Bruggách.

Když francouzský humanista Christoffel Plantin (1520 - 1589) přišel kolem r. 1549 do Antverp, začal svou živnost jako vazač knih a zpracovatel kůže. Roku 1555 začal tisknout knihy a o 21 let později se s tiskárnou usadil v domě, který je dnes nejstarší částí Muzea Plantin-Moretus. Plantinův zeť Jan Moretus a poté Janovi potomci tiskárnu během 17. a 18. století neustále modernizovali a rozšiřovali, až byla největším tiskařským a vydavatelským podnikem ve Flandrech a Nizozemí.

Že jsou Belgičané milovníky dobrého piva i mistry v jeho vaření to ví asi každý. Kde ale v Belgii pěstují tu pravotočivou vytrvalou liánu, latinsky zvanou Humulus lupulus neboli česky chmel, to u nás vědí dobře snad jen v Žatci. A není to jen tím že také pěstují chmel. Od roku 1964 mají s Poperingem podepsánu partnerskou smlouvu.

V roce 1993 se mezi federace (spolkové státy) světa zařadila i Belgie. A zařadila se svérázně.

Binche je nevelké městečko ve francouzsky mluvící části Belgie. Po většinu roku je to takové ospalé místo, kde ani letní turistická sezóna nepřinese mnoho vzruchu. Před začátkem velikonočního půstu je ale vše jinak.

Podle křesťanské tradice předchází Velikonocím 40 dnů půstu. 40 dnů, to bylo v bibli vždy období zkoušky, přípravy nebo pokání. Čtyřicet dní trvala potopa, čtyřicet let putovali Izraelité pouští, čtyřicet dní trval Mojžíšovi výstup na Horu a podobně. Možná proto, aby těch čtyřicet dnů nepřipadalo tak dlouhých, se slaví před začátkem postního období karneval. V Belgii, kde se na dobré jídlo a pití hodně dbá, se slaví zvlášť barvitě.

Zdálo by se, že Belgie je země tak malá a známá, že se tu už nemůže najít nic, co by nebylo tisíckrát popsáno v turistických průvodcích a nabídkách cestovních kanceláří. A přece se i tady můžete dočkat lecjakého překvapení. Napadlo by vás, že tu mimo všech možných turistických lákadel můžete narazit třeba na zemědělskou farmu, kde chovají koně kvůli mléka?

Tak tohle je pomník na jedinou vyhranou válku v celé naší historii - řekne Vám nejeden Belgičan s úsměvem před sousoším připomínajícím povstání z roku 1302. Stojí na náměstí Grote Markt v Bruggách jako upomínka na chvíle, kdy se místní vzbouřili proti francouzskému králi Filipu IV. Ten se snažil ovládnout zemi, ale krvavé "bruggské nešpory" 18. května 1302, kdy bylo ve městě pobito na čtyři tisíce Francouzů, jeho snahám udělalo konec. Zvláště když belgické "vojsko sedláků a řemeslníků" zvítězilo nad Francouzi v následující bitvě u Courtrai.

Antverpy máme v povědomí jako jeden z největších evropských přístavů a druhé belgické město po Bruselu. Na rozdíl od dvojjazyčného Bruselu, jímž prochází belgická jazyková a národnostní hranice mezi holandsky mluvícími Vlámy na severu a frankofonními Valony na jihu, jsou Antverpy čistě vlámské.

Zvonice Flander a Valonska byly na Seznam světového dědictví UNESCO zapsány v roce 1999. Všechno jsou to impozantní a nádherné stavby. Například věž katedrály v Mechelenu postavená v letech 1452-1520 je vysoká 97,28 metru a přitom není dostavěná. Původní projekt předpokládal, že bude vysoká 167 metrů. Ve věži jsou zavěšeny hned dvě zvonkohry. Jsou to dvě nejtěžší zvonkohry v Belgii a váží celkem 80 tun. Dohromady mají 98 zvonů.

Podle historických záznamů se to přihodilo v noci 27. ledna 1687. Tehdy svítil měsíc a v jeho svitu byla věž katedrály sv. Rombouta zahalená v mlze celá růžová. V tu dobu, pozdě v noci, kráčel domů jeden poněkud opilý muž, který najednou spatřil, že věž je v plamenech a ihned spustil poplach. Obyvatelé města, vyrušení ze spánku, otevřeli okna a uviděli stejný obraz jako onen opilec. Za okamžik bylo město na nohou, rozezněly se zvony na poplach. Radní v čele se starostou běželi o překot na místo katastrofy. Ihned začalo hašení. Lidé si podávali kbelíky s vodou po schodech ve věži, ale ještě než se první voda dostala až nahoru, měsíc vykoukl z mlhy a odvážní občané Mechelenu spatřili ke svému úžasu, že se nechali měsícem oklamat. Mechelenští se pak pokusili záležitost ututlat, ale nepovedlo se jim to, a dodnes se jim říká "ti, co hasí měsíc".

Jiné stránky v síti internet:

• mapy nizozemských a belgických měst, plánovaní trasy - Belgie i Nizozemsko (v angličtině)
  
• počasí v Belgii (v angličtině)