Island

Island se administrativně dělí na 79 obcí (sveitarfélög), 23 hrabství (sýslur), 8 regionů (hluti) a 6 okresů. Na Islandu žilo k 1. lednu roku 2010 - 317.630 obyvatel.

Víte jaké bylo poslední přání islandského hospodářství? No přece rozptýlit svůj prach nad Evropou. Málo co charakterizuje současný Island tak jako tento žert, který koluje na internetu. Islandské hospodářství zasáhla krize velmi tvrdě a ostrov je také geologicky aktivním územím na rozhraní severoamerické a euroasijské litosférické desky. Ze 150 sopek, které se na tomto ostrově nacházejí je jich 26 činných. Většina povrchu je proto převážně tvořena sopečnými horninami.

Islandský parlament se v polovině července 2009 těsnou většinou vyslovil pro to, aby země požádala o vstup do EU. Pro žádost o vstup hlasovalo 33 zákonodárců, 28 bylo proti a dva se zdrželi. Následně druhý den na to v pátek 17. 7. 2009 předal islandský velvyslanec ve Stockholmu tajemníkovi švédského ministerstva zahraničí (Švédsko v současnosti předsedá EU) islandskou přihlášku do EU. Islandský velvyslanec při EU v Bruselu ve stejné době předal stejnou přihlášku Evropské komisi. Přihlášku ke členství v EU nyní ještě oficiálně předala také islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttir svému švédskému kolegovi Fredriku Reinfeldtovi.

... je pouze 1000 km čtverečných zemědělsky obdělávaných ploch, což tvoří necelé jedno procento rozlohy? * ... je 20 tis. km čtverečných pastvin? * ... zaujímají ledovce 12 000 km čtverečných ? * ... lávová pole pokrývají území o rozloze 11 000 km čtverečných ? * ... na 4000 km čtverečných se vyskytují “písky”, což je většinou silně zvětralá láva? *

Výkonná moc patří prezidentu republiky a vládě. Volební právo mají občané starší 18 let, volby se konají každé čtyři roky. Prezident je volen v přímé volbě. Od svého vzniku měl Island pouze pět prezidentů. Prvním byl zvolen Sveinn Björnsson v roce 1944 (v čele státu byl po dvě čtyřletá volební období do roku 1952). Druhým byl Ásgeir Ásgeirsson (1952-1968), poté byl lidem po tři období zvolen Kristján Eldjárn (1968-1980). První prezidentkou na světě, která byla zvolena ve veřejné volbě byla Vidís Finnbogadóttir. Svůj úřad zastávala 16 let (byla opětně zvolena v letech 1984, 1988 a 1992). Pátým prezidentem je Olafur Ragnar Grimsson, který byl poprvé zvolen v roce 1996. Podruhé byl zvolen v roce 2000.

Roku 874 byl prvním stálým osadníkem na Islandu Ingólfur Arnarson. Městem a nezávislým přístavem se stal Reykjavík ležící severně od 64 rovnoběžky teprve roku 1786 (žilo v něm v té době 302 obyvatel). Reykjavík je nejsevernějším hlavním městem na světě.

Pouze jedna čtvrtina rozlohy Islandu má souvislý rostlinný pokryv především vlivem nepřízně klimatu, vulkanické aktivity, pohybů ledovců a nadměrného vypásání. Ke zhoršení stavu vegetace došlo především během jedenáctí století lidského osídlení, jež bylo doprovázeno extenzivní erozí půdy. Kdysi velmi rozšířené březové lesy byly zničeny nelítostným kácením a pastvou. Dnes jsou zachovány pouze sporadické zbytky.

Mezi nejtypičtější znaky Islandu patří ledovce, které pokrývají plochu téměř 12000 km čtverečných. Během posledních několika desetiletí se očividně zmenšují především oteplováním a některé menší dokonce zmizely. Nadmořská výška zalednění je nejnižší na severozápadě ostrova (750 m n. m.), nejvyšší pak na jeho severním středu.

Geologicky je Island mladou zemí (ve skutečnosti nejmladší v Evropě) a proces formování stále probíhá. Island je z větší části deskou rozlámanou tektonickými silami. Vnitrozemí tvoří pohoří a náhorní plošiny bez osídlení. Z hlediska využití země lze konstatovat, že 52% území zaujímají pouštní plošiny, 21% zelené plochy (louky, rašeliniště a lesy), 12% ledovce, 11% lávová pole a 4% písky. Průměrná nadmořská výška je 500 m n. m.

Původní islandská vlajka pocházela z roku 1897, byla tmavomodrá s bílým křížem. Dne 19. června 1915 byl do bílého kříže vložen ještě červený. Tato verze byla posléze přijata za státní vlajku a zůstala i po vyhlášení nezávislé republiky dne 17. června 1944. Islanďanům jejich vlajka připomíná tři nejtypičtější prvky ostrova. Tmavomodrá reprezentuje Atlantský oceán, bílá připomíná ledy a sněhy pokrývající ostrov, červená symbolizuje oheň sopek. Prezidentská vlajka má tvar "vlaštovčího ocasu", součástí je státní znak uprostřed kříže. Postavy na štítu jsou legendární strážní duchové, kteří chrání ostrov před nepřátelskými útoky, štít doplňují bájný buvol, orel, drak a obr.

Víte, že Island ... * měří téměř 103 000 km čtverečných? * ... je obýván jen 265 tisíci obyvateli? * ... vznikl sopečnou činností zhruba před 60 miliony roky? * ... leží přímo na švu, podle něhož se rozestupuje Atlantický oceán? * ... má několika set sopek, z nichž přes 250 je dosud aktivních? * ... zažil v historické době velké výbuchy sopky Hekla 17krát a jen ve 20. století čtyřikrát? *

Od konce 18. století v podstatě neexistuje na Islandu negramotnost. V roce 1907 byla uzákoněna povinná školní docházka pro děti ve věku od 10 do 14 let. Od roku 1946 byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 7 do 16 let.

Cestování a kempování ve volné přírodě patří k nejoblíbenějším aktivitám Islanďanů ve volném čase. Celoročně je na výběr velké množství míst pro horolezectví, horskou turistiku, rybaření (lov lososů a pstruhů v řekách a jezerech), koupání v soutěskách či bazénech s přírodní termální vodou.

Významným islandským příspěvkem do fondu světové kultury je islandská středověká literatura. Zvláště jde o "ságy Islanďanů", které jsou překvapivě moderní ve svém stylu, přístupu i námětu.

Akademické vzdělání v plném smyslu na Islandu neexistovalo až do roku 1847, kdy byl otevřen Teologický seminář. Roku 1876 vznikla Lékařská fakulta a roku 1908 Právnická fakulta. Tyto tři instituce se spojily v roce 1911 při příležitosti stého výročí narození vůdce národního hnutí Jóna Sigurdssona a vznikla Islandská univerzita.

O Islandu jsem toho před odletem moc nevěděla, snad jen že je to téměř nejdražší země Evropy, že je tam nejnižší kriminalita, nejstarší demokracie a samozřejmě jsem měla velký sen a představu o islandské přírodě, o zemi ohně a ledu, o gejzírech , vulkánech, sopkách, lávových polích, a v těch polích domy co mají trávu na střeše.