Hlavní stránka

Novozélandská cesta 3

(11.05.2007)

Po večerním přejezdu ze Severního ostrova Nového Zélandu. stanujeme (poprvé na Jižním ostrově) nedaleko přístavního města Picton.

V pátek 28. ledna projíždíme Jižním ostrovem napříč k ZJZ - přes Nelson, Murchison a Westport a po zaparkování docházíme k majáku Cape Foulwind Lighthouse u Tasmanova moře. Nedaleko něj žije v malé kolonii (a během naší návštěvy se na velkých balvanech "sluní") stádo lachtanů Forsterových (kekeno, Arctocephalus forsteri); zajímavé je, že tento lachtan dostal druhové jméno po botanikovi George Forsterovi, účastníku druhé expedice Jamese Cooka z roku 1772.

Další den po zaparkování v Tiromoaně podnikáme kratší cestu aspoň do jedné z jeskyní Charleston Caverns a po návratu k autu se vydáváme na 4 hodinovou cestu proti proudu řeky Fox - s 15 přechody napříč přes ni, bez mostků a lávek - k mohutnému skalnímu převisu Ballroom Overhang. Tam nocujeme za stálého obtěžování tisícovkami muchniček. Druhý den se vracíme horskými oklikami do Tiromoany a jedeme do národního parku Paparoa - ke známým vápencovým "Palačinkovým skalám" - Pancake Rocks. Následuje odjez do kempu v Greymouth - se sprchováním a praním.

Další dva dny věnujeme jednak pěším túrám k nejznámějším ledovcům Jižních Alp - Franz Josef Glacier a Fox Glacier, mezitím také prohlídce muzea zlatokopecké minulosti v Ross Historic Goldfield a návštěvě starého hřbitova horníků - dobyvatelů zlata z konce 19. a začátku 20. století.

V průběhu těchto dnů se 4 mladí spolucestovatelé účastní tandemových seskoků padákem (cena za 20 minut letu a 4 minuty seskoku je 265 NZD, tj. okolo 4500,- Kč). Tři noclehy trávíme v improvizovaném kempu u jezera Mapourika s možností koupání v jeho poměrně teplé vodě, ač při koupání si současně můžeme prohlížet ledovce ve výškách i nad 3000 m. Využíváme také doporučované devadesátiminutové obchůzky jezera Matheson, v němž má být za bezvětří nejkvalitnější odraz ledovci pokrytých hřebenů Jižních Alp. Bohužel mírný větřík (způsobující zčeření hladiny jezera) nám tuto slibovanou a chválenou prohlídku umožňuje jen zčásti.

Ve středu 2. února se přesouváme dále k JZ. Cestou navštěvujeme lososí farmu a kupujeme si několik porcí lososího masa na kvalitnější večeři. Jedeme okolo několika jezer (Paringa, Moeraki), přejíždíme několik řek - Mahitaki, Hnagere, Haast - přes ni vede nejdelší novozélandský most; je dlouhý 700 m. Pak navštěvujeme národní park Mount Aspiring. Dále pokračujeme k jihu přes Makaroru a kempujeme u 60 km dlouhého jezera Wanaka. Další den pokračujeme dále k jihu. Navštěvujeme "Velké bludiště" - Stuart Landsborough's Puzling World a jeho bludiště s množstvím chodeb, podchodů a nadchodů, místností se stovkami rébusů a hlavolamů, naskládaných v mnoha přehledných regálech a na mnoha stolcích.

Od počátku cesty po Jižním ostrově se setkáváme s desítkami půlhektarových až dvouhektarových obor pro laně, které jsou tu chovány jen kvůli masu (pro hotely, penziony, restaurace). Na Novém Zélandu jich má být okolo 1500.

Jedeme okolo části (celkem 85 km dlouhého) jezera Wakatipu a dojíždíme do metropole adrenalinových sportů - Oueenstownu (bungi jumping, výlety na proudových člunech, rafting na divoké vodě, závěsné létání, tandemový paragliding, tandemové seskoky aj.).

V sobotu 5. února pokračujeme přes Kingston (s restaurovaným historickým parním vlakem, s železničním personálem v dobových uniformách z poloviny 19. století) k jezeru Te Anau (délka 61 km, hloubka 417 m). Odtud podnikáme jedno a dvoudenní treky do okolí. Sedmého února se přesunujeme ke stanování k jezeru Gunn a další den odjíždíme horskou krajinou na výlet, který mohl být tím nejlepším ze všech podniknutých na Novém Zélandu, kdyby to ovšem nepokazilo během dne několik dešťových přeháněk. Jeli jsme totiž do národního parku Fjordland (největšího na Novém Zélandu - o rozloze větší než 21 tisíc km čtverečných, to je pro srovnání plocha skoro tak velká jako Morava, ale je tu jen jediná, asi 10 km dlouhá silnice a na 550 km turistických cest). Jeli jsme do Milford Sound a odtud lodí 16 km stejnojmenným fjordem.

Cestou lodí k Tasmanovu moři pozorujeme desítky vodopádů vysokých až 180 m, množství zajímavých a nám Evropanům neznámých druhů stromů a keřů, stromových i zemních kapradin a dalších rostlin, ale také dvě menší skupiny lachtanů a tučňáků. Cestou do Milford Sound (a pochopitelně i zpět) projíždíme 1200 metrů dlouhým Homérovým tunelem budovaným v letech 1935-54. Při jeho horním konci se postupně setkáváme se dvěma nelétavými horskými papoušky kea (Nestor notabilis), kteří zobou do pneumatik aut a do našich bot. Po návratu stanujeme v dešti opět u jezera Gunn.

V dalších dvou dnech následují treky k horským chatám Howden Hut a McKeller Hut, na hřeben Summit Key s rašelinnými jezírky a množstvím rašeliništních druhů rostlin.

Všechny díly:

Novozélandská cesta 1
Novozélandská cesta 2
Novozélandská cesta 3
Novozélandská cesta 4


 

Jiří Lazebníček
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress