Švýcarsko

Ostatní:

Týdeník The Economist zveřejnil koncem listopadu 2012 žebříček zemí, kde bude (podle jedenácti různých ukazatelů) nejlepší se narodit v roce 2013. Zvítězilo Švýcarsko, zato USA se úplně propadly (17. místo). A kolikátá skončila Česká republika? Podívejte se na tabulku pod článkem.

V roce 1967 se sešlo několik nadšenců ve starém, nevytápěném tramvajovém depu Burgwies v Zürichu a rozhodli se opravovat a provozovat vysloužilé tramvaje městské veřejné dopravy. K tomuto účelu založili nezištný spolek. Dodnes zrestaurovali 15 historicky cenných vozů městské elektrické dráhy a věnovali tomu 70000 neplacených hodin.

Dne 15.10.2010 ve 14:18 hodin prorazil razící stroj "Sissi" poslední metry nejdelšího železničního tunelu na světě a tak dělníci, kteří pracovali ze dvou stran proti sobě toho dne vyrubali poslední metr skály, která je oddělovala. Odchylka byla úsměvný jeden centimetr.

Co se čistoty týká, nemá se naše Česká republika čím chlubit. Vyplývá to z průzkumu, který v srpnu 2009 zveřejnily prestižní světoznámé americké univerzity Yale a Columbia. Ze 147 hodnocených zemí světa je podle jejich hodnocení nejčistší Švýcarsko, ČR silně pokulhává, je až na 68. místě! Ostuda. Pro "potěšení čtenáře" uvádím, že za námi na žebříčku jsou většinou africké státy. Nejhůře dopadla Sierra Leone. Těsně před ní skončily Čad a Konžská republika.

V mém plánu cest po jihozápadním Švýcarsku mi zbývá jeden volný den a já dlouho uvažuji nad tím, kam vyrazit. Krásných míst i nejrůznějších památek, které jsem zatím neviděl, je tady tolik...Vyřeší to za mě můj přítel Bohouš Cimprich, bývalý námořník, usazený už dlouhá léta ve Švýcarsku, u kterého mám svou základnu. Z města Monhey, kde se právě nacházím, to totiž není vůbec daleko na francouzské hranice. Proč bych se tedy nemohl podívat do známého horského střediska Chamonix a odtud na horu Mont Blanc?

Na průsmyku Grand-St-Bernard leží velká sněhová pole ještě na konci srpna a to se už nezadržitelně blíží zase doba kdy tu začne padat nový sníh. Tady ve výšce 2469 metrů ho za zimu napadne klidně i 25 metrů a teploty se mnohdy přiblíží až k -30 stupňům Celsia.

Mám štěstí, že při poznávání krás Švýcarska mohu strávit několik dní v domě mého přítele, dobrého znalce zdejší přírody a výborného fotografa, který žije ve frankofonní oblasti země už mnoho let. Rodilý Jihlavan a svého času námořník na zaoceánských lodích Bohumil Cimprich emigroval do Švýcarska už v roce 1982 a od té doby žije v malebném a starobylém městě Monthey nedaleko Ženevského jezera.

Svou rozlohou je to nejrozsáhlejší oblast hlavního alpského hřebene patřícího do nejmohutnějšího horského masivu Evropy. Zároveň je to také turisticky nejpopulárnější pohoří Evropy. Walliské Alpy jsou součástí Vnitřních krystalických Alp a patří k nim řada čtyřtisícových vrcholů. Po hřebenu tohoto pohoří vede státní hranice mezi Itálií a Švýcarskem, která pohoří dělí na severní (švýcarskou) a jižní (italskou) část.

Švýcarská konfederace dne 12. prosince 2008 otevřela své pozemní přechody na hranicích se zeměmi EU a ukončila zde kontroly osob. Od půlnoci na dvanáctý prosinec je tato alpská země plnoprávným členem schengenského prostoru. Protože však nepatří do jednotného celního prostoru Evropské unie, kontroly zboží na hranicích nadále zůstávají v platnosti.

Hned v úvodu se omlouvám za gramaticky problematické použití jedinečného názvu státu v množném čísle. Také mi to rve uši, ale nemohu si pomoci. Tato nezvyklá otázka mě napadla, když jsem v reklamním prospektu kterési brněnské realitní kanceláře četl nabídku rekreačního objektu "v krásné lokalitě Česko-Moravského Švýcarska v blízkosti vodní nádrže Vír."

Do švýcarského Ticina jsme se vydali vlakem z Milána. Z monumentálního vlakového nádraží jsme odjížděli na sever k Alpám večer. Hned za městem začínají první kopečky a s nimi i železniční tunýlky, kterými vede trať.

Na Bodamském jezeře se stýkají hranice tří států: Německa, Rakouska a Švýcarska. Nejkratší východní úsek břehu, tvořený deltovitým ústím řeky Rýn a skalnatými výběžky Alp, patří nejzápadnější rakouské spolkové zemi Vorarlberg. Jižní švýcarský a severní německý břeh jsou mnohem delší. K vodě se tu sklánějí většinou dlouhé mírné svahy, které spolu s příznivým podnebím poskytují tradičně dobré podmínky pro pěstování ovoce a vinné révy.

Po obloze se honí mraky a já se dívám, jak dole pode mnou, v zahradě ohraničené kamennou zdí okopávají jeptišky záhonky a vozí v kolečku vytrhaný plevel na kompost. Ve dne sedmkrát a jednou na sklonku noci se jeptišky modlí a zpěvem velebí svého Pána. A jako kdysi, na samém počátku benediktinského řádu, odcházejí pak na zahradu či na pole, kde pomáhají kosit seno nebo pěstují zeleninu. Modli se a pracuj, to je jejich heslo. A práce je tu jistě víc než dost. Je spíše s podivem, že tak vysoko v horách vůbec něco vyroste.

Stačí se zeptat muže v Lausanne, co si myslí o Ženevanech, či téhož muže, jak smýšlí o obyvatelích Bernu; zeptejte se obyvatele Basileje, zdali by chtěl být považován za curyšského občana či zda má rád obyvatele hlavního města, je to stejné, jako když se zeptáte muže z Churu, zdali má blíže k muži z Měsíce či krajanovi ze St. Gallenu.

Jiné stránky v síti internet:

• počasí
  
• live kamery
  
• počasí ve Švýcarsku