Hlavní stránka

Benediktinský klášter sv. Jana v Müstairu - Švýcarsko

(03.10.2004)

Po obloze se honí mraky a já se dívám, jak dole pode mnou, v zahradě ohraničené kamennou zdí okopávají jeptišky záhonky a vozí v kolečku vytrhaný plevel na kompost. Ve dne sedmkrát a jednou na sklonku noci se jeptišky modlí a zpěvem velebí svého Pána. A jako kdysi, na samém počátku benediktinského řádu, odcházejí pak na zahradu či na pole, kde pomáhají kosit seno nebo pěstují zeleninu. Modli se a pracuj, to je jejich heslo. A práce je tu jistě víc než dost. Je spíše s podivem, že tak vysoko v horách vůbec něco vyroste.

Klášter sv. Jana byl postaven v jednom uzavřeném údolí kantonu Graubünden v místech, kde se stýkají současné hranice Rakouska, Itálie a Švýcarska. Se zbytkem Švýcarska je údolí spojeno jen silnicí vedoucí přes průsmyk Ofenpaß, ležící v nadmořské výšce 2 149 metrů. Dodnes je proto cesta v zimě často zcela neprůjezdná.

Fresky v klášteře.

Z pověření Karla I. Velikého tu v roce 780 založil klášter churský biskup a je známo, že už v 8. století zdejší mniši zajišťovali Karlu I. Velikému přechod Alp na jih.

Klášter zbudovaný v odlehlém údolí byl původně čistě mužským konventem a jeptišky ho začaly užívat až později. Výraz müstair je odvozen z latinského "monasterium" podobně jako "minstr" a znamená klášter. V dobách vzniku kláštera byla nejrozšířenější řečí v kraji rétorománština, jak o tom svědčí stará místní jména vesnic: Valchava, Fuldera a pochopitelně také Müstair. V současnosti v této části Alp vládne němčina, ale rétorománština - řeč příbuzná Etruskům, Ilyrům a Keltům - zůstala čtvrtou úřední řečí Švýcarska. Rétorománský název kláštera dal nakonec jméno i celému údolí Val Müstair.

Celkový pohled na klášter. Interiér klášterního kostela.

Zbudovat v této odlehlé části Alp klášter nebylo ani zdaleka jen projevem zbožnosti. Od Karla I. Velikého to byl zřejmý politický a vojenský kalkul. Potřeboval zajistit strategicky důležitý přechod přes Alpy směrem na jih a klášter tak hned od počátku sloužil jako ubytovna pro lidi putující napříč horami. Zdejší přístřeší využíval často i churský biskup, který měl část své diecéze na jižní straně hlavního alpského hřebene. Dodnes se v klášteře dochovaly v horním poschodí obytného domu z 11. století bývalé biskupské soukromé komnaty. Dům, nebo spíše jakousi obytnou věž, tady nechal postavit biskup Nerbert z Churchu a dochované vybavení místností, dřevěné obklady, kazetové stropy, to vše svědčí o tom, že tady byl biskup častým hostem.

Když v letech 1947 až 1951 procházel klášter důkladnou renovací, byly objeveny pod přemalbami z 19. století původní karolínské fresky. První mniši sem přišli ze severu, ale z dochovaných fresek je zřejmé, že umělci, kteří vymalovali klášterní kostel, přišli z jihu. Zdejší fresky se zdají být silně ovlivněny raným benátským kostelním uměním, byzantským slohem i tradičním obrazovým uměním Říma. Stěny postavené z lomových kamenů a oblázků byly nejdříve nahozeny hrubou maltou a pak natřeny vápenným kalem. Pak začala teprve práce na malbě. Pro bílou barvu sloužilo vápno, používal se žlutý a rudý okr, zelená hlinka, egyptská modř i rostlinná čerň. Vyobrazení Posledního soudu na západní stěně chrámu je považováno za nejstarší ztvárnění tohoto námětu vůbec.

Malby z 8. a 9. století doplnily ještě nástěnné obrazy z pozdně románské doby vytvořené na východní stěně klášterního kostela koncem 12. století. Krásná Salome je tu zobrazena jak tančí v šatech s rozparkem před plnými stoly jídla a na výjevu Stětí svatého Jana Křtitele hrají hudebníci na lyru. To se asi příliš nelíbilo sestrám z přísného řádu benediktinek, které právě koncem 12. století převzaly klášter od svých bratrů a jsou zde dodnes.

V létě pracují na poli a na zahradě, v zimě vyšívají nástěnné závěsy, přikrývky nebo kroje. Ve vesnici se starají o mateřskou školu a pak také provázejí turisty po části kláštera vymezené pro návštěvníky.

Základní informace:

Na seznam Světového dědictví UNESCO byl benediktinský klášter sv. Jana v Müstairu zapsán v roce 1983. Klášter stojí v nejvýchodnějším cípu Švýcarska. Karolínské klášterní fresky patří vůbec k nejstarším dochovaným dílům svého druhu.


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress