V roce 1856 byl vysázen smrkový porost na jižním svahu jesenického Keprníku ve výšce 1320-1380 metrů nad mořem. Byl to ve své době vůbec nejvýše uměle vysázený les v tehdejším Rakousku-Uhersku. Název cenová kultura získal proto, že byly vypsány ceny na podporu zalesňování holin a neplodné půdy.

Tento porost byl tehdy ohodnocen druhou cenou. V roce 1904 byl začleněn do první
(soukromé) moravské přírodní rezervace, vyhlášené na lichtenštejnském panství
na ochranu pralesovitých horských smrčin ve vrcholové poloze Hrubého Jeseníku v
prostoru Šerák - Keprník.

Keprník
V letech 1914-1915 byl ale těžce postižen přírodní
kalamitou a z původního porostu založeného v 19. století zůstalo stát pouhých 12
hektarů. Ty jsou dnes součástí jedné z našich největších národních přírodních
rezervací Šerák-Keprník. V ní jsou tedy, možná trochu paradoxně, chráněny zbytky
umělé výsadby Branenské cenové kultury stejně jako pozdější výsadby v
Jeseníkách nepůvodní kleče a horské borovice limby.

Šerák Zdeněk Lipský Zeměpisné sdružení |