Moskva a její Kreml

Moskva je největší správní a politické centrum Ruska, hlavní město bývalého Sovětského svazu a v současnosti také hlavní město Ruska. Moskevská oblast je rozlohou srovnatelná s takovými státy, jako je Dánsko, Belgie nebo Švýcarsko.

První písemné zmínky o Moskvě se datují kolem roku 1147, kdy kníže Jurij Dolgorukij vzkázal novgorodskému Svjatoslavovi: "Pospěš ke mně, bratře milený, do Moskovu!"

Na konci 11.století byla Moskva jen nevelkým městem s typicky feudálním středem a předměstími, kde žili řemeslníci a obchodníci. Příčinou vzestupu města byla skutečnost, že leželo na křižovatce obchodních cest. Od 2.poloviny 13.století se Moskva stala sídelním městem samostatného knížectví. Na konci 15.století již byla metropolí centralizovaného ruského státu. V roce 1712 přenesl car Petr I. Veliký vládu z Moskvy do tehdejšího Petěrburgu, později Leningradu a dnes opět Sankt Peterburgu. Moskva však ani poté nepřestala být významným politickým a kulturním centrem státu. Po vítězství Říjnové revoluce vedené Leninem se sídlo sovětské vlády přeneslo opět do Moskvy.

Nesčíslné požáry nelítostně pustošily stavební památky původně dřevěného města. Například jen letopis ze 14. století zaznamenává "šest velkých požárů moskevských", kdy shořelo takřka celé město. Přesto na území Moskvy najdete řadu unikátních historických a architektonických památek z nejrůznějších dob. Řada městských čtvrtí, které jsou historicky a stavebně zvláště cenné, dostala statut architektonických rezervací. Patří k nim například střed města, Zamoskvorečí (Zamoskvorečje), Arbat a další. V Moskvě je chráněno na 790 stavebních komplexů a budov.

Moskevský Kreml

Od nepaměti se říkalo, že Moskva, podobně jako starý Řím, leží na sedmi pahorcích. Na jednom z nich - Borovickém - stojí Kreml.

Tato část města je nejstarší a také nejznámnější. Právě tady, na kremelském pahorku, byla v roce 1147 postavena dřevěná pevnost, která se stala srdcem budoucího města. Kremelské hradby dlouhé 2 235 m a věže, jak je známe dnes, byly vybudovány v letech 1485-1495 a uchovaly se téměř v původní podobě.

Středem Kremlu je starobylé Chrámové náměstí (Sobornaja ploščaď) s chrámy Uspenským (Zesnutí P.Marie, 1475-1479), Blagoveščenským (Zvěstování P.Marie, 1484-1489) a Archangelským (1505-1508). Ve všech chrámech se dobře zachovaly nástěnné malby, fresky a ikonostasy, zhotovené slavnými umělci té doby, jako byl Andrej Rubljov, Prochor z Gorodce, Simon Ušakov a další.

Vedle Chrámového náměstí se rozprostírá Ivanovské náměstí, kde najdete Carské dělo z roku 1586 a Carský zvon vyrobený v letech 1733-1735. Dělo je dlouhé 5,32 m, váží 40 tun a má ráži 917 mm. Zvon váží přes 210 tun, stěny jsou silné 600 mm a vysoký je neuvěřitelných 5,8 m. Jsou to unikátní kousky a mistrovská díla tehdejších slévačů.

Architektonickou tvář Kremlu, tak jak je známa v současnosti, tvoří prakticky několik budov postavených v 18.-19.století. Patří k nim budova Zbrojnice (Arsenal) postavená v roce 1851, dále budova bývalého Senátu a především Velký kremelský palác, pod jehož střechou je možno spatřit hned několik starých staveb, kdysi samostatných. Nejstarší částí paláce je tzv. Granovitaja palata (1487-1491) - audienční síň velkého moskevského knížete Ivana III. Druhou nejstarší stavbou Velkého kremelského paláce je tzv. Svatá předsíň.

V sálech jednoho z nejkrásnějších a nejstarších muzeí v Rusku zvaného Zbrojní síň (Oruženaja palata), nacházejícího se jen pár kroků za Borovickou branou, se nachází pravděpodobně to nejkrásnější z celé Moskvy. Unikátní muzeum vystavuje nejen ohromnou sbírku ruských zbraní z 13.-17.století. Vystaveny jsou také například západoevropské i ruské výrobky ze stříbra, přičemž ty nejstarší jsou z 12.století. Spatřit lze jedinečnou sbírku carských trůnů a kočárů a zajímavé jsou i předměty, které přinesli ruskému carovi jako dary vyslanci nejrůznějších zemí.

Víte, že?

Nejstarší dochovanou carskou korunou je špičatá tubetějka potažená krajkovím zlatých plíšků, osázená smaragdy, rubíny perlami a lemovaná sobolí kožešinou. Je to zlatá Monomachova čapka. V 16. století byla opředena legendou, podle které tuto korunu společně s dalšími odznaky moci poslal byzantský císař Konstantin Monomach svému vnukovi, kyjevskému knížeti Vladimírovi. Později přešla k moskevským knížatům a carům a od 16.stol. se začala nazývat čapkou Monomacha. Po dlouhé věky byla tato koruna symbolem nejvyšší moci v zemi. Kvůli ní došlo k mnoha zločinům. Až do současnosti se dochovala pověst, podle které Boris Godunov získal Monomachovu čapku tak, že dal zavraždit posledního syna cara Ivana Hrozného.

Součástí pokladu Ivana Hrozného jsou i perské válečné masky z 16.století.

V roce 1554 oslavil Ivan Hrozný narození svého syna Ivana. O dvacet sedm let později, v roce 1581, car svého nejstaršího syna v návalu vzteku zabil. Touto synovraždou odsoudil dynastii Rurikovců k zániku. Zavražděný carevič měl ještě bratra Fjodora, ten byl však "slabý tělem i duchem", jak hovoří dobové prameny. Car Fjodor neměl potomky a zemi fakticky spravoval jeho švagr Boris Godunov.

Dvojtrůn carevičů Ivana a Petra je tři metry dvacet vysoký, dva metry široký a skládá se ze 119 částí. Na jeho výrobu padlo 300 kg stříbra.

Pušky s křesadlovým zámkem zavedl do ruské armády car Petr Veliký.

Carevna Kateřina II. (Veliká) se narodila v Prusku a do Ruska přijela jako patnáctiletá, aby se provdala za Petra III. V roce 1762 připravila státní převrat a začala vládnout sama.

Jeden z největších kočárů vystavovaných v muzeu je ten, který daroval Kateřině II. její milenec hrabě Grigorij Orlov.

První pravoslavná mše od revoluce roku 1918 se v Kremlu sloužila v říjnu 1989.

Diamantový fond

V přízemí budovy Zbrojní síně je umístěna stálá výstava nazvaná Diamantový fond. Do této sbírky jsou zařazeny nejen unikátní drahokamy a skvosty světového klenotnického umění, včetně historických pokladů Ruska a klenotů bývalého carského dvora, ale také sibiřské nálezy velkých kusů ryzího zlata, platiny, přírodních drahokamů a pod. Ten největší kus zde vystaveného ryzího zlata nalezeného v přírodě má hmotnost přes 36 kg a je pravděpodobně největším na světě.

Zvláštní skupinu vystavených exponátů tvoří diamanty "se jménem". Diamant dostává jméno v případě, že má velký objem a váhu a je-li dostatečně průhledný. Takových vzácných kamenů je zde vystaveno několik desítek.

Kníže Orlov koupil pro carevnu také slavný diamant vážící 189 karátů. Podle legend, které jej obklopují, byl spolu s jiným podobným diamantem zasazen do očí sochy indického božstva a původně vážil 300 karátů. Z chrámu jej prý ukradl jakýsi voják a složitou cestou se dostal diamant až k Nadir-šáhovi. Po jeho pádu byl diamant opět ukraden a později koupen arménským kupcem. Ten diamant uschoval a až po mnoha letech obří diamant koupil za 400 000 zlatých rublů kníže Orlov jako dar pro carevnu. Kateřina diamant přijala a nechala ho vsadit do žezla, kde je dosud, ale naděje Orlova, že mu jednou toto žezlo vtiskne do rukou, mu nevyplnila. O moc se nehodlala s nikým dělit.

Mezi skvosty ukrývané v Kremlu patří i diamant zvaný Šáh s 88,7 karáty. Tento kámen podlouhlého tvaru se třemi perskými nápisy a hlubokou rýhou, v níž vězel řemínek, nosili na krku perští vládci jako amulet. V roce 1829 byl v Teheránu zavražděn ruský spisovatel a carův vyslanec Gribojedov. Vládce Teheránu si nepřál rozmíšky s Ruskem a raději obětoval vzácný diamant. Po svém synovi jej poslal ruskému carovi Mikuláši I. jako odškodnění a připojil osobní politování.

Info:

Z Evropy je možno cestovat do Moskvy vlakem přes Polsko a Bělorusko, nebo přes Českou republiku, Slovensko a Ukrajinu, případně přes Maďarsko a Ukrajinu. Méně obvyklé jsou trasy z finských Helsinek nebo z Rumunska přes Moldávii a Ukrajinu. Přímé železniční spojení má Moskva s necelou třicítkou zemí Evropy a Asie.

Hlavní vzdušnou branou Moskvy i celého Ruska je mezinárodní letiště Šeremetěvo II., postavené v roce 1979 jako páté moskevské letiště. (Odbavovací hala byla postavena na klíč německými firmami a je stále tím nejlepším letištěm v celém Rusku.) Na Šeremetěvo II. přilétají prakticky všechny mezinárodní letecké spoje. Místní spoje však odlétají většinou z letiště Šeremetěvo I., případně z jiného moskevského letiště.

Autem lze dojet do Moskvy buď přes Finsko, nebo po nejobvyklejší trase, která vede Polskem a Běloruskem, anebo po některé z tras vedoucích Ukrajinou. Přestože jde o tahy směřující k hlavnímu městu, jsou silnice většinou ve špatném stavu. O silnicích dálničního typu obvyklých v Evropě lze hovořit jen zcela výjimečně - týká se to trasy Brest - Moskva, na této dálnici se platí mýtné a pak několika dálničních úseků kolem Moskvy.

Tip pro vaši kapsu

Pokud přiletíte na letiště Šeremetěvo II. a další letadlo vám odlétá z Šeremetěva I., nenechte se napálit oficiálními nebo i neoficiálními taxikáři. Hned u východu z letiště vám bude nabízen odvoz za nehorázné sumy. Přitom přímo od letištní haly jezdí přibližně v 15-minutových intervalech autobus, který vás za nesrovnatelně nižší částku zaveze zase až před odbavovací halu letiště Šeremetěvo I. (Odbavovací haly obou letišť stojí prakticky proti sobě u jedné a téže přistávací dráhy - autobus jen objede letiště.)

Pokud se budete chtít na letišti najíst,
zkuste vyjet výtahem z hlavní odbavovací haly do horního patra letištní budovy, kde je docela slušná restaurace. V hale ale není nijak inzerována.

Mapa Kremlu

Lumír Pecold