Kamenní strážci hor 2 - Jeseníky

Na horském hřebenu mezi Ramzovou a Šerákem lze najít skutečné drahokamy a polodrahokamy. Ukrývají je ve svém nitru kamenné věže i kameny na zdejších stezkách. Tím opravdovým pokladem je ale především celá zdejší příroda, nad kterou jakoby bdí zakletí kamenní strážci v podobě roztodivných skalních útvarů.

Pověst o Vražedném potoku vypráví, že v době Třicetileté války tu vraždili a loupili cizí žoldáci. Obyvatelé údolí houfně prchali do hor. Úkryt v těchto místech byl ale prozrazen a skrývající se lidé pobiti. Odtud název Vražedný potok, ale také Krvavá skála, poslední z osmi věží Obřích skal vypínajících se na severních svazích Šeráku.

Jako opravdoví kamenní strážci hor ční skaliska nad údolím Vražedného potoka v místech s úžasným rozhledem na Rychlebské hory, zrovna tak jako na Ramzovou, Vápennou a Jeseník.

Nejlepším rozhledovým místem v celých Jeseníkách jsou prý ale skály na Keprníku. Bývají odtud vidět nejen Krkonoše, ale někdy dokonce i Šumava. I bližší místa ovšem mají svůj půvab, jako například nedaleký Šerák s Jiřího chatou nebo skalní věže Žalostné, která byla údajně pojmenována podle teskných zvuků, jež skály vydávají v nárazech prudkého větru.

Z vyhlídky se snadno přehlédne celý keprnický masiv s Šerákem a Vozkou, který je u nás nejstarší přírodní rezervací. Zachoval se tu původní prales na vrchovišti, který zdobí skalní Vozka. Svými rozměry 80 x 120 metrů je zřejmě nejrozsáhlejší skalní skupinou na celém území chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Geolog Vlastivědné muzeum Jesenicka RNDr. Jan Hauk, CSc. o ní říká: "Jsme tedy u skalního útvaru, který se jmenuje Vozka, nebo říká se mu Vozka a jedná se o staurolitické svory stáří proterozoického čili starohorního. To znamená, že jsou to horniny, které vznikly před asi sedmi sty miliony let. Tehdy ve starohorních mořích se usazovaly jíly a písky, které posléze během assynské - také se jí říká kadomská - orogeneze, čili vrásnění, se přeměnily na tyto staurolitické svory. V době, kdy se vyvrásnily Alpy a Karpaty, došlo zase k velkým pohybům v Evropě a zde v Jeseníkách, v Hrubém Jeseníku se projevily už jen rozpukáním a kernou takovou tektonikou. Čili části pohoří byly vyzdviženy, části poklesly a z té doby vlastně kolem nás tady na těchto skalách vidíme četné pukliny, které již se rozšiřují a vlastně dochází k destrukci tohoto skalního útvaru pouze díky gravitaci, působením mrazu, větru a deště."

Obyčejný návštěvník Jeseníků většinou ani netuší, po čem šlape. Nejčastěji jsou to tmavá zrna staurolitu, který byl pojmenován podle toho, že jeho krystaly tvoří srostlice ve tvaru kříže. Z řeckého stauros = kříž a lithos = kámen dostal jméno a pro svůj tvar byl často nošen jako talisman. Najít lze také granáty almandiny a mnohé další vzácné kameny.

Přitažlivost kamenných strážců hor ovšem není v drahém kamení, ale v tom jak provokují lidskou fantazii.

Skalní suk na vrcholu Vozky je údajně kočí, který začal svůj vůz propadající se do močálu podkládat chlebem. Za trest zkameněl i s povozem.

U skal vystupujících jen kousek pod vrcholem Červené hory byla, nebo možná ještě je, škola pro jesenické skřítky, klekánice, čarodějky i víly.

A jen nedaleko od Vřesové studánky můžete do údolí pohledět nefalšovaným kamenným oknem. A nezapomeňte si při tom něco pěkného přát.

Lumír Pecold