Císařský dóm ve Speyeru – Německo

"Vzhůru na Špýr!" pronesl údajně král Rudolf I. Habsburský v okamžiku, kdy započal svou proslulou předsmrtnou pouť k rodovému chrámu Sálovců. Chtěl být pohřben v hrobce, do níž byli uloženi během staletí celkem čtyři císaři, tři císařovny a čtyři králové.

Konrád II. Sálský se narodil kolem roku 990 a římským králem byl zvolen jako nejbližší příbuzný Otonů po přeslici. Do historie se ničím až tak významným nezapsal, ale na návrší na břehu Rýna mezi Falckým lesem a Odenwaldem založil mohutný chrám, jako místo posledního odpočinku pro sebe i pro své následovníky. Během staletí byl dóm častokrát přestavován, bořen a zase stavěn. Po stovkách let dějinných zvratů se mu nakonec vrátila jeho románská podoba a v současnosti je chloubou Speyeru i Německa.

Dóm se stavěl v letech 1025 - 1061 a 1081 - 1106 a patří zcela jistě k nejvýznamnějším románským stavbám v Německu. Poprvé zde byla na německém území použita křížová klenba. Chrám má impozantní rozměry. Je 133 metrů dlouhý, široký více než 30 metrů a jde o trojlodní sloupovou baziliku se čtyřmi 72 metrů vysokými věžemi. Věže mají zvláštní tvar střech sestavených do osmiúhelníků, kterým se říká routová střecha. Špýrský dóm se stal jednou z největších románských sakrálních staveb a patřil ke třem hornorýnským takzvaným božím hradům - Gottesburgen. Mimo dómu ve Speyeru k nim patřily také císařské dómy ve městech Worms a Mainz.

Bezmála sedm metrů vysoká síňová krypta byla dostavěna v roce 1041 a je považována za největší svého druhu. Devět těžkých klenbových polí pod příčnou lodí a chórem nesou pilíře, pilastry a volně stojící sloupy. Je to kostel pod kostelem a jedna z nejkrásnějších podzemních kaplí vůbec. Krypta císařského dómu působí impozantně výškou stropu i oblouky křížové klenby osazenými dvoubarevným kamenem.

V kryptě je pochován císař Konrád II. (+1039), jeho manželka císařovna Gizela (+1043) i jeho syn císař Jindřich III. (+1056). Leží tu také císařovna Berta, manželka císaře Jindřicha IV., který byl synem Jindřicha III. a je zde rovněž pochován. Císař Jindřich V., ten byl zase synem Jindřicha IV. a pohřben zde byl v roce 1125. Právě jeho skonem vymřela sálská císařská dynastie.

Císařovna Beatrix byla manželkou císaře Fridricha Barbarosy a král Filip Švábský byl zase jeho synem. Honosnou společnost doplnil roku 1291 král Rudolf Habsburský, který byl prvním Habsburkem na německém královském trůně. Na zdejší náhrobní desce se dochovala také jeho pozoruhodná podobizna. Nikdy nebyl k vidění obraz, který by "byl nějakému člověku tak podoben", žasne ještě o několik desetiletí později ve verších píšící štýrský kronikář Ottokar. Reliéf na náhrobní desce je i dle historických popisů Rudolfa velmi realistický a v době, kdy se dávala při zpodobnění panovníků přednost spíše obrazu ideálnímu před vyobrazením věrným, je to průlom ve středověkém portrétním umění. Po Rudolfu Habsburském byl v kryptě pochován ještě král Adolf z Nasau (+1298) a syn Rudolfa Habsburského král Albrecht Rakouský (+1308). Vedle oltáře ve stěnách hrobky jsou umístěny hroby speyerských biskupů.

Osudy Císařského dómu Panny Marie a sv. Štěpána nejde oddělit od historie celého města Speyeru. Rýn kdysi tvořil hranici říše Římské a v roce 10 př. n. l. tady v krajině osídlené germánským kmenem Nemetů založili římští vojáci tábor, který se později stal základem pro vznik města.

V roce 150 se zdejší město zvané Noviomagus objevilo na mapě Ptolemaia, kolem roku 370 tu byla římská pevnost. V 5. století získali město Frankové. V 11. století, za vlády císařů, zaznamenalo nebývalý rozvoj a od roku 1294 se stal Speyer svobodným říšským městem. Častý pobyt císařů znamenal pro město nejen prestiž, ale také příliv bohatství.

Mezi 31. srpnem a 1. zářím roku 1310 se tu slavila velkolepá svatba Elišky Přemyslovny s tehdy pouze čtrnáctiletým Janem Lucemburským. V roce 1539 se zde uskutečnil sněm luteránských stavů, na kterém protestovali proti zákazu reformace. Jejich protest pak vedl k názvu "protestanti".

Ale zdaleka to nebyly jen časy radovánek a rozmachu města. Například v roce 1689 dobyli Speyer Francouzi během války o falcké následnictví a na rozkaz Ludvíka XIV. ho vypálili. Ušetřen nebyl ani Císařský dóm. Nemalé škody ve městě napáchala i francouzská revoluční armáda v roce 1794. Francouzům patřil Speyer i v letech 1801 - 1814 a až po roce 1816 připadlo město Bavorské Falci.

Základní informace:

Na seznam Světového dědictví UNESCO byl zdejší Císařský dóm Panny Marie a sv. Štěpána zapsán v roce 1981. Mimo dóm je ojedinělou kulturní památkou ve městě také dochovaná podzemní mikwe, neboli židovská rituální lázeň. Nedaleko dómu se nachází Historické muzeum Falce. Nejhezčí pohled na město je údajně z městské brány Altpörtel, která přečkala zkázu města v roce 1689. Místní Technické muzeum vystavuje v halách exponáty letecké a dopravní techniky. V rodných domech malířů Anselma Feuerbacha a Hanse Purmanna jsou vystavena díla těchto umělců.

Průvodce v katalogu průvodců.

Lumír Pecold