Strohé a nepřístupné kamenné věže rozseté po úbočích celého Kavkazu poutaly na sebe pozornost cestovatelů i vědců odedávna. Zapomenutá údolí Severní Osetie, Chevsuretie, Dagestánu či Svanetie skrývají stovky věží a směle by mohla být předlohou pro ono anglické přísloví: "Můj dům – můj hrad".
Po dlouhou dobu převládalo přesvědčení, že kavkazské věže pocházejí ze
středověku. Pramenilo především z toho, že nejstarší z nich nebyly vybudovány
dříve než ve 14. století. Mohly se ovšem objevit na místě starších staveb, které
bylo třeba obnovit. Kam až tedy sahá jejich historie?
![Věž v Adiši - Svanetie](../photo/adisi1.jpg)
Odpověď na tuto otázku by možná mohla poskytnout svědectví starověkých
autorů, kteří hojně zaznamenali výskyt věžových staveb na tehdejší
"barbarské" periférii antického světa.
![Věžová pevnost v Šatili - Chevsuretie](../photo/shatili.jpg)
Hekataios Milétský, žijící před dvaceti šesti stoletími, se zmiňuje
o národě Mossyniků, žijícím na Kavkaze a budujícím dřevěné věže.
Rovněž Xenofon žijící kolem roku 400 př. n. l. vypočítává řadu věžových
obydlí, s nimiž se setkal na Kavkaze. Obývaly je podle něj bojovné národy
Kolchů a Mossyniků. I v "Zeměpise", vzniklém v Řecku v roce 90 před
n. l., jsou zmínky o obyvatelích vysokých věží na Kavkaze. Tento
"Zeměpis" pravděpodobně sloužil jako školní učebnice, a tak lze s trochou
nadsázky říci, že existence věžových obydlí na Kavkaze byla již pro antický
svět běžným čítankovým faktem. I řada dalších autorů neopominula popsat
věžové stavby na Kavkaze, a je tedy pravděpodobné, že zde existují již dva
a půl tisíce let.
Průvodce Kavkazem
Lumír Pecold |