Bogd úl

Zdá se to téměř neuvěřitelné, ale v Mongolsku, zemi která má nedozírné rozlohy panenské přírody a snad žádné problémy s negativními civilizačními jevy, je zřízeno 14 státních přírodních rezervací. Jejich rozloha je téměř 6 milionů hektarů a zahrnují nejatraktivnější fyzicko-geografické oblasti země.

Nejstarším chráněným územím je malebné pohoří Bogd-úl zasahující až do Ulánbátaru. Na levém břehu řeky Túl. Pohoří bylo od pradávna považováno za sídlo bohů a proto dostal mohutný horský masiv název Bogd-úl neboli Svatá hora. Rok vzniku tohoto chráněného území se různí. Někdy je udáván rok 1778 jindy 1809. V každém případě se jedná o nejstarší chráněné území Mongolska, ale i světa.

Území rezervace se rozkládá na rozloze 41 000 ha z nichž téměř polovina je pokryta lesy, které tvoří nejjižnější hranici lesa v zemi. Převládají modříny, borovice, smrky . S borovicovými šiškami a zejména jejich velkými kulatými semínky se denně setkáváme v ulicích Ulánbátaru nejen na tržištích, ale všude kde se dají louskat a jíst. Zbylou část rozlohy tvoří husté stráně, louky a pastviny. Fascinující pohled skýtají stráně rozkvetlých luk, tisíce rostlin s kořeněnou vůní a pestrobarevnými květy. V kvetoucí nádheře se člověk jen těžko orientuje. Ozdobou rezervace, ale v podstatě všech asijských hor jsou nádherné a četné druhy hořců. Velmi rozšířený je velkokvětý hořec poléhavý (Gentiana dekumbens), hořec chladný (G. Algida), vzácnější hořec velkokvětý (G. grandiflora). Další, velmi atraktivní a hluboce působící, zejména obrovským množstvím výskytu jsou lilie úzkolisté ( Lilium tenui-folium), lilie dahurská (L. dahuricum) s červenými květy. Často se vyskytující mák nahoprutý (Papaver nidicaule) vytváří nedohledné porosty. A pochopitelně velké množství druhů pelyňku (Artemis) s úžasnou aromatickou vůní, tak typickou pro mongolské stepi. Milovníka přírody upoutá nepochybně bělotrn širolistý (Echinops latifolius) svými sytě modrými kulovitými hlávkami úborů, obrovské množství hvězdice alpské (Aster alpinus) a "protěží" (Lentopodium schrolecum) Pochopitelně spousta keřovitých rostlin jako například mochna křovitá (Potentilla fruticosa), zakrslé břízy, jilmy, rybízy, tavolníky a mnoho dalších vytváří neopakovatelnou atmosféru. Je jisté, že není možné vypsat všechny další druhy rostoucí v pohoří Bogd-úl. Pro botaniky je to oblast zaslíbená. A nejen zde, ale v celém Mongolsku.

K velmi působivým místům rezervace patří bizarní skály a útesy v úžlabinách Ich tenger, Baga tenger a Chürché. Žulové skály Bogd-úlu skrývají rozsypy křišťálu, kazivce a mnoha dalších nerostů. Žije zde více jak 40 druhů savců, desítky druhů ptáků a obrovské množství druhů hmyzu.

Asi 70 km od Ulánbátaru v pohoří Bogd-úl jsou trosky lámaistického kláštera Mandžír-chíd. Z pyšných staveb minulosti se zachovalo několik zborcených stěn a kamenných reliéfů a kreseb či plastik na stěnách skal. V okolních lesích žijí divoce jeleni wapiti a maral. Oba dva druhy jelenů se kromě Mongolska vyskytují rovněž v pohoří Tian -šan kolem Bajkalského jezera a ve východních oblastech Sibiře.

V oblasti Dálného východu a Číny se od pradávna přikládá mimořádný význam lidovému léčení. Jedním z cenných léčiv je prášek z rozdrceného paroží obou výše zmíněných druhů jelenů. Prášek se nazývá panty a užívá se proti žaludečním chorobám, poruchám krevního oběhu a jako účinný prostředek proti zvýšení potence. Protože výsledky v léčení panty jsou prověřená staletími skutečně účinné, byla v roce 1960 zřízena v okolí kláštera Mandžir-chíd farma, kde se navíc tito jeleni chovají a získává se tak cenná léčivá surovina.

Hodiny strávené v této části Bogd-úl v okolí kláštera patří k nezapomenutelným zážitkům. Hřbet pohoří se svažuje až do Ulánbátaru a končí horou Zajsan na níž je postaven památník padlým vojákům. Tento památník je vidět téměř z celého města. Odtud je možné si vyjít na několikahodinovou túru do nádherné přírody rezervace.

Jaroslav Hladík
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice