Před 100 lety zemřel dr. Emil Holub

Kdo ze zájemců o zeměpis a cestování, kdo z obdivovatelů černého kontinentu - Afriky - by neznal jméno jednoho z nejpřednějších českých cestovatelů - velikánů, osobnosti mezinárodního významu, lékaře - humanisty MUDr. Emila Holuba? E. Holub se narodil 7. října 1847 v Holicích nedaleko Pardubic jako syn lékaře a lékárníka Františka Holuba; zemřel 21. února 1902 ve Vídni, v rodišti své choti Růženy roz. Hofové.

Emil Holub podnikl po "vyzbrojení" medicínskými znalostmi a dalšími (především geologickými, klimatologickými a antropologickými) studiemi, jakož i s dobrou orientací v botanice, zoologii a dalších přírodních vědách, dvě dlouhodobé výpravy po jižní a střední Africe. První se uskutečnila v letech 1872-79, druhá 1883-87. Před svou první výpravou si musel na náročné cestování nejdříve vydělat. Provozoval proto jeden rok lékařskou praxi v diamantové oblasti jižní Afriky poblíž Kimberley.

V letech 1872-73 procestoval napříč Transvaal a Bečuánsko (dnešní Botswana). Objevil mj. vzácné křovácké rytiny a získal cenné přírodovědecké a etnografické exponáty, které zaslal do Prahy příteli Vojtovi Náprstkovi. Na podzim 1873 a v r. 1874 dosáhl 23. stupně s.z.š.: podél horního toku řeky Limpopo se dostal až k Šošongu, hlavnímu sídlu východní skupiny Bečuánců Bamangvatů. V roce 1875 se dostal až k ústí řeky Čobe do řeky Zambezi a odtud do Sešeke, hlavního sídla marucké říše. Král Sepop mu umožnil prozkoumat část středního toku Zambezi až po Viktoriiny vodopády.

Z cest první výpravy se Holub vrátil roku 1879 do Prahy a přivezl s sebou přes 30 tisíc exponátů. Díky nim získal vynikající jméno v evropských vědeckých kruzích. Přednášel v Anglii, Německu, Rakousku. Pro tisk připravil dvoudílný cestopis, který nazval Sedm let v jižní Africe; vyšel česky v r. 1881 v Praze.

Druhá Holubova výprava započala v roce 1883. Jako vědecká spolupracovnice a organizátorka sběrů se jí účastnila i jeho o osmnáct let mladší manželka, paní Růžena Holubová (1865 - 1958). V doprovodu bylo dalších 6 spolupracovníků.

E. Holub chtěl nyní mj. rozřešit problém pramenů řek Zambezi a Konga. Účastníci se dostali známou cestou na sever až k Zambezi; po jejím překročení pokračovali územím etnické skupiny Ila, které Holub označil jako Mašukulumby. Touto cestou předtím neprošel žádný Evropan; nepodařilo se to ani proslulému skotskému cestovateli, Davidu Livingstonovi. Expedice došla až po řeku Luengo, do blízkosti pohoří, jemuž dal Holub jméno Františka Josefa. Dosáhnout východoafrického pobřeží se však Holubově skupině nepodařilo. Její tábor nedaleko vesnice Galulongy byl napaden Mašukulumby a zcela zničen. Nešt’ astný cestovatel přišel o většinu svých cenných deníků. Nešlo jen o zápisy a poznámky; Holub chránil v denících i stovky vlastních kreseb a exponátů. Jen část výpravy a exponátů se zachránila. Po různých peripetiích, strádání i nemoci, se Holub roku 1887 vrátil do Čech.

I z této druhé cesty přivezl bohaté a neobyčejně cenné sbírky přírodnin a etnografického materiálu včetně otisků skalních kreseb, které připsal Sanům. Nabídl své exponáty nejprve Museu Království českého v Praze; dočkal se však ohromného zklamání, když ho ředitel muzejních zoologických a paleontologických sbírek Antonín Frič označil za diletanta a když se nejprestižnější české muzeum rozhodlo tento velkorysý dar národu odmítnout. Holubovi se tak nedostalo jakéhokoli honoráře či finančního ocenění dovezeného materiálu (ta naše povaha česká...), proto jej většinou rozdal školám a muzejním institucím. Celkem to bylo 37 muzeí v Evropě a 3 v Americe. Kdyby bývala byla tato ohromná geografická sbírka zachována jako celek, představovala by dnes největší a nejvzácnější africkou sbírku na světě!

Svými cestopisy Sedm let v jižní Africe (1880), Druhá cesta po jižní Africe (1890) a Z Kapského města do země Mašukulumbů (1890) se Holub stal průkopníkem novodobého českého populárně odborného cestopisu.

V důsledku neporozumění, s nímž se v českém prostředí setkal, strávil dr. Emil Holub zbytek života ve Vídni. Alespoň mimo svou vlast se dočkal různých ocenění a poct.

V Česku dnes Emila Holuba trvale připomíná - vedle Náprstkova muzea v Praze - zejména specializovaná instituce Africké muzeum - památník Emila Holuba, která byla otevřena v cestovatelově rodných Holicích roku 1970.

Jiří Lazebníček
Zeměpisné sdružení