Když nad Českým rájem září zlatý půlměsíc.

Stačí zaparkovat u hřbitova a vydat se pár set metrů pěšky k oválné stavbě na návrší. Zámek Humprecht patří mezi dominanty Českého ráje, je vidět zdaleka a když budete v okolí Sobotky, minete jej bez povšimnutí jen těžko. Jeho zajímavě architektonicky řešená věžovitá oválná budova stojící na zarostlém čedičovém vrchu určitě upoutá pozornost i proto, že na její špičce se leskne velký obrácený půlměsíc.

Raně barokní romantický lovecký zámek Humprecht byl pojmenován po svém zakladateli, hraběti Janu Humprechtu Černínovi z Chudenic, který patřil k nejbohatším příslušníkům české pobělohorské šlechty. Byl to ten samý Černín, který nechal postavit v Praze na Hradčanech Černínský palác považovaný za jeden ze skvostů pražské barokní architektury.

Zámek Humprecht

Životní osudy hraběte Jana Humprechta Černína jsou v mnohém charakteristické pro část katolického panstva, které zbohatlo za pobělohorských konfiskacích. Když totiž 7. 3. 1651 ve věku 75 let zemřel Heřman Černín, odkázal veškerý svůj majetek svému prasynovci, kterým byl právě Humprecht Jan Černín a ten se tak rázem stal jedním z nejbohatších šlechticům v Království českém.

Právě Heřman Černín z Chudenic byl oním mužem, který po bitvě na Bílé hoře stál na straně vítězů a za odměnu dostal nejen četné tituly, ale také nesmírně zbohatl. Jako věrný služebník císaře vedl v roce 1616 poselstvo císaře Matyáše k tureckému sultánovi Ahmedu I. Tato diplomatická mise byla úspěšná, což později ocenil i sám císař při osobní audienci. Poselstvo strávilo v Turecku rok a Heřman Černín si dle historických pramenů bohatě užíval slastí života na sultánově dvoře. Často prý v Cařihradě navštěvoval nejen tamní lázně, ale také nevěstince. Nejspíš se mu v Turecku líbilo, protože v letech 1644-1645, tedy ve svých 68 letech, se vydává podruhé jako císařský vyslanec k tureckému sultánovi. Tato jeho mise u sultána Ibrahima II. byla také úspěšná jako ta první a obrácený půlměsíc na špičce zámku Humprecht je prý připomínkou právě těchto cest, protože sám stavitel - Humprecht Černín, nikdy v Turecku nebyl. Nahromaděného majetku, který mu ale jeho předek zanechal, užíval rád a plnými doušky.

Zámek Humprecht - nástěnné malby

Ani Jan Humprecht Černín nepřišel zkrátka při rozdělování titulů a hodností na císařském dvoře. Byl jmenován vyslancem v Benátkách, několikrát také zastupoval panovníka na zemském sněmu a byl císařovým dvořanem a důvěrníkem. Při svém pobytu ve Vídni se seznámil s dvorní dámou císařovny Dianou Marií z Gazolda, se kterou se r. 1652 oženil. Říká se, že na jeho svatbě byl dokonce císař s chotí, ale ženichova matka se nedostavila. Říkala o sobě, že je „stará Češka a prostá žena" a ke dvoru se jí nechtělo.

Barokní zámeček u Sobotky s prvky pozdní renesance byl dárek pro manželku Humprechta Černína. Kráska pocházela z Itálie a tak stavitel povolal italského architekta Carlo Luraga, aby v letech 1666-1668 vybudoval lovecký zámeček, který by jí připomínal rodný kraj.

Zámek Humprecht - strop v Černínském sálu

Každého jistě zaujme především unikátní řešení stavby respektující terén a pak také výjimečný tvar zámečku. Traduje se, že byl vystavěn jako napodobenina Galatské věže v Istanbulu, ta má ale půdorys kruhový, zato zdejší zámeček je postaven na půdorysu ve tvaru elipsy. Stejný elipsovitý tvar má i největší Černínský sál nacházející se uprostřed stavby. Je vyzdoben nádhernými nástěnnými malbami a vysoký 16 metrů. Chlubí se pozoruhodnou akustikou projevující se mj. několikanásobnou ozvěnou. Obzvlášť silné zážitky nabízí v čase, kdy se tu pořádají koncerty.

Zámek Humprecht - interiér

Od svého vzniku byl zámek několikrát opravován a přestavován. Po dokončení stavby, která už podle znění smlouvy měla být postavena "v souladu s krajinou", jezdil Jan Humprecht Černín s chotí a dvěma syny na Humprecht, aby pořádal v oboře hony na jeleny a daňky, nebo aby byl přítomen výlovu rybníků u Dolního Bousova. 29. června 1678 byl zámek zapálen bleskem a zle poničen a tak první velké přestavby započal už sám Jan Humprecht Černín.

Zámek Humprecht - interiér

Hrabě se rozhodl zvýšit počet obytných místností o jedno podlaží, do jehož úrovně také dal přenést pavlač, jež byla uložena na prstenci pískovcových krakorců a měla železné zábradlí. Dnes je tu vyhlídkový ochoz, z něhož je, v případě dobré viditelnosti, krásný výhled po Českém ráji, na Jizerské hory, Krkonoše a České středohoří. Výhled je tak dobrý, že za okupace chtěli nacisté využít Humprechtu jako protiletecké pozorovatelny, ale naštěstí k tomu nedošlo.

V nejrůznějších opravách a přestavbách pokračovali i následovníci hraběte. Současné interiéry ovšem v náznakové podobě přibližují především podobu zámku jaká tu byla v době rodiny Černínů, kteří jej nejvíce užívali.

Zámek Humprecht - interiér

Zámek Humprecht má ovšem také svou legendu o pokladu. Ten ale údajně není na zámku. Hledači pokladů musí k nedaleké studánce. Poklad tu údajně hlídá bílý had se zlatou korunkou a jen jednou za rok prý svěří část pokladu tomu, kdo se ze studánky napije. Říká se, že had je duší dítěte, které zoufalá zámecká paní spolu s pokladem hodila do studánky.

I když poklad ve studánce nenajdete, můžete si být ale jisti, že zámek Humprecht patří mezi naše kulturní a architektonické poklady a rozhodně stojí za návštěvu.

Lumír Pecold