V povědomí každého návštěvníka "papežského státu", nejmenšího na světě, jsou zakódovány informace či zážitky z návštěvy Vatikánských muzeí, Sixtinské kaple, Berniniho kolonády či přímo návštěvy Svatopetrské baziliky. Chci se však podělit o jeden svůj zážitek ze své druhé návštěvy Vatikánu...
Za celkem normálního letního počasí jsem začal po schodech vystupovat
na vrchol kopule chrámu Svatého Petra. I když mi výstup dlouho netrval, nahoře
jsem s úžasem zjistil, že mezitím obloha ztemněla tak, že den se téměř
proměnil v noc. Za pár minut již nestačily chrliče odvádět proudy vod bouřkového
lijáku, které se dole v hloubce tříštily o dláždění náměstí Sv. Petra.
Nad pahorky Kapitolem, Palatinem, Quirinalem i dalšími (celkem je jich v Římě
sedm) se rozpoutala úžasná scenérie křižujících se blesků doprovázených
ohlušujícím hřměním.
![](../mapy/vatikana4m.jpg)
Asi po dvaceti minutách celé toto divadlo jakoby mávnutím kouzelného
proutku skončilo, nebe se úplně vyjasnilo a nad Vatikánem se rozklenula
dokonalá duha. Symbolika tohoto přírodního úkazu právě na tomto místě
byla tak silná, že tento zážitek si budu pamatovat až do konce svého života.
Příbuzné články:
Vatikán
Bazilika sv. Petra ve Vatikánu
Bohumír Krepčík Zeměpisné sdružení |