Hlavní stránka

Kamenní strážci hor 1 - Jeseníky

(02.06.2004)

Víc než půl druhé stovky osamělých skal a skalních věží je prý registrováno na území jednoho z našich nejkrásnějších pohoří - Jeseníků. Jako "kamenní strážci" se tyčí v lesích, na travnatých pláních i horských hřebenech. Vydejte se s námi za těmi nejznámějšími.

Čím a proč lákají hory stále víc a víc návštěvníků? Je to průzračný vzduch, touha po výškách, pouhá radost z pohybu v přírodě, krásné výhledy nebo nenapodobitelná atmosféra?

Na jesenickém hlavním hřebeni jako by tu úžasnou horskou atmosféru hlídali kamenní strážci hor. Nejrůznější skalní útvary tu slouží jako nepřehlédnutelné orientační body a jako majáky lákají k zastavení i odpočinku. Skaliska ční z lesních porostů nebo vystupují z travnatých plání a podtrhují malebnost a romantiku zdejší krajiny.

Ztracené skály

Ztracené skály jsou opravdu jakoby ztraceny v lesním porostu. Údajně je tady ztratil čert při závodech s jedním z místních sedláků. Svůj náklad ovšem vysypal na nádherném místě, odkud je jedinečná vyhlídka do údolí řeky Merty.

Ztracené kameny Cesta ke Ztraceným kamenům

Nedaleko Ztracených skal jsou ještě Ztracené kameny. Na starých mapách byly často označovány jako Parůžek. Značka vede v jejich těsné blízkosti, a tak je tento skalní útvar častým cílem návštěv turistů. Odtud je možné nahlédnout nejen do údolí, ale přehlédnout lze i velkou část hřebene s jeho dalšími skalními útvary.

 Hlavní hřeben - pohled od Pecného

Na Peci a Pecném představují kameny údajně pecny chleba, které tu poztrácel zlotřilý vozka. Ten posléze sám zkameněl na jiném místě hřebene Hrubého Jeseníku. Skutečnost je ovšem mnohem prozaičtější. Skaliska jsou produkty mrazového zvětrávání, které bylo nejintenzivnější v ledových dobách pleistocénu.

Na západním svahu hory Břidličné byly ovšem skalní výchozy rozrušeny tak, že vytvořily rozsáhlé kamenné moře, které je pravděpodobně největší na celém území Jeseníků.

Břidličná

Jen kousek pod hřebenem mezi Břidličnou a Jelením hřbetem stojí kamenný útulek nedaleko Jelení studánky. Odtud pak horský hřeben míří k nejznámějšímu skalnímu útvaru Jeseníků, k Petrovým kamenům.

Jelení studánka

Je u nás jen málo míst, ke kterým se váže tolik pověstí a zkazek. Ve středověku se věřilo, že si tu dávají sraz čarodějnice s ďáblem k nekalým rejdům. Nepomohlo prý ani vykropení skalisek svěcenou vodou, ani mučednický sloup, který tu dal v roce 1682 postavit císař Leopold I.

Petrovy kameny

S čarodějnými obřady příliš nekoresponduje výklad jména - prý pochází od toho, že se tu několikrát zjevil pocestným sv. Petr.

Petrovy kameny jsou ale především zcela unikátní přírodní lokalitou. Vždyť například takový zvonek jesenický nebo lipnice jesenická nerostou nikde jinde na světě.

Petrovy kameny, v pozadí Praděd

"Petrovy kameny jsou unikátní tím, že se zde dochovala rostlinná společenstva, která se za několik tisíc let přizpůsobila zdejším povětrnostním vlivům." Říká Michal Ulrych z CHKO Jeseníky a pokračuje. "To znamená vlastně, že se přizpůsobily tomu náporu sněhu, ledu a deště. Teplota zde za rok průměrně je okolo 1°C, což patří vlastně k nejchladnějším místům v České republice. Petrovy kameny jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. V minulosti okolo vedla turistická stezka, která se musela bohužel před 11 lety zavřít, protože místo začínalo být velice ovlivněno negativně tou vysokou návštěvností. Takže dnešního dne lze chodit pouze okolo po hřebenové trase. I v současnosti můžeme vidět staré stezky, které se už několik desítek let nepoužívají a neustále jsou v terénu dobře patrné. To vlastně vyplývá z toho, že ta vegetace, když je poškozená, tak v těchto nepříznivých podmínkách velice pomalu regeneruje a velice dlouho se navrací k tomu původnímu stavu, jak to vypadalo předtím, než začal člověk tuto lokalitu ovlivňovat."

A tak, jak to vypadá s kamennými strážci Jeseníků, to dopadlo obdobně jako v mnoha případech předtím s jinými atraktivními přírodními výtvory. Pokud budeme chtít, aby i nadále ta nádherná skaliska byla ozdobou našich hor, musíme je chránit především sami před sebou.


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress