Grajské Alpy

Jedno z nejkrásnějších evropských pohoří. Francouzsky se jim říká Alpes Grees, ale na území Francie zasahuje tato významná horská skupina jen zcela nepatrně - tzv. Haute Maurienne. Téměř celé Grajské Alpy leží v Itálii - Alpi Graie - včetně nejvyššího vrcholu Gran Paradiso (4061 m n.m.).

Gran Paradiso je také název italského národního parku, který společně s francouzským národním parkem Vanoise tvoří velmi rozsáhlé chráněné území na pomezí obou států. Horský masiv Vanoise oddělují od Grajských Alp řeky Arc a Isere. Na italském území severní a východní hranici pohoří tvoří řeka Dora Baltea protékající údolím Aosty (Valle d´Aosta). Jižní hranici tvoří hluboké údolí Valle di Susa které Grajské Alpy odděluje od Alp Kottických. Plošně zaujímají Grajské Alpy 3200 km čtverečných a celá skupina se dělí ještě na několik částí.

Především jsou to Jižní Grajské Alpy s vrcholem Rocciamelone (3538 m n. m.), Centrální Grajské Alpy s vrcholem Uia di Ciamarella (3676 m n. m.), na severu leží menší ale atraktivní masiv Emilius s vrcholem Monte Emilius (3559 m n. m.) a pak nejznámější část – skupina Gran Paradiso se stejnojmenným nejvyšším vrcholem celého pohoří (4061 m n. m.).

Gran Paradiso

Národní park Gran Paradiso, nebo chcete-li Velký ráj, pak ochraňuje téměř 600 km čtverečných tohoto území včetně horských partií kolem nejvyššího vrcholu. Byl založen v roce 1922 jako vůbec první v celé Itálii a jeho hranice měří po obvodu přibližně 180 km. Ochrana je pak zaměřena zvláště na bohatou flóru a faunu. Park se například pyšní záchranou kozorožce. Když na počátku 19. století klesl počat kozorožců ve zdejších horách pod 100 kusů, rozhodl savojský král Vittorio Emanuel II. v roce 1856 o zákazu lovu.

Základem současného národního parku se pak stala právě rozsáhlá královská honitba. Kozorožec se také stal symbolem národního parku a v současnosti se jeho počty pohybují kolem 4000 kusů, ale obdivovat tu můžete také kamzíky, orly skalní, sviště a mnoho druhů alpských květin.

Gran Paradiso

Samotný vrchol Gran Paradiso patří mezi nejsnáze dostupné čtyřtisícovky Alp a výstup je kombinací skalního výstupu a ledovcového přechodu. Velkým nebezpečím tu jsou hlavně prudké zvraty počasí.

Do hor zasahuje řada dlouhých údolí, které jsou významné především svými silnicemi, umožňujícími snadno a rychle se dostat do nitra hor. Od severu vstupují do pohoří především doliny Valgrisenche, Val di Rhemes, Valsavarenche a Val di Cogne. Z východu jsou významná údolí Valle di Locara, Val Grande, Val di Alla a Val di Vin.

Gran Paradiso

Nejznámějším údolím v oblasti je Valle d´Aosta, které tvoří hranici mezi Grajskými a Walliskými Alpami. Je to údolí lemované nejvyššími horami v Evropě – Mont Blankem (Savojské Alpy) a také Matterhornem a Monte Rosou (Walliské Alpy). Samotné údolí není jen ideálním výchozím místem pro výpravy do okolních hor, ale je tu i řada památek. Celé údolí je poseto řadou feudálních hradů a v samotném městě Aosta najdete řadu památek na Římany.

O Valle d´Aosta se říká, že je nejméně italským místem v Itálii. Architektura i krajina kolem jakoby byly švýcarské, kromě italštiny je tu oficiálním jazykem také francouzština a na některých místech se tu mluví ještě nářečím vycházejícím z němčiny.

Související články:
Národní park Gran Paradiso

Lumír Pecold