Údolí kolem Černého Hronu bylo ještě v 15. století prakticky liduprázdné. Všude kolem jen ohromné, neprostupné lesy kam jen tu a tam zavítala lovecká družina uherských králů ze Zvolenského hradu. Jejich návštěvy byly ale tak řídké, že toho na konci 15. století využili valašští pastevci a začali pronikat na tato území se svými stády ovcí a koz. Aby pro ně zajistili pastvu, tak vypalovali a káceli do té doby nenarušené pralesy.
Konec tomuto jejich řádění udělal až rakouský královský erár roku 1545, když potřeboval zajistit dostatek dřeva pro doly v Banské Bystrici. Místní obyvatelé uměli kácet stromy, ale neměli žádné zkušenosti s jejich dopravou. Vídeň proto poslala do oblasti lesníky ze Štýrska a Solnohradska, kteří začali stavět v údolích suché a mokré smyky, a na řekách vodní díla umožňující splavovat dříví.
![](../foto_na_www/vanoce/sk-cer-ba-le017.jpg)
Řeka Čierny Hron dostala své jméno podle barvy své vody. Na dně řeky bylo množství humusu, který odnášely přívalové vody, a tak se barva řeky jevila jako úplně černá.
Pověst vypráví, že mezi prvními kdo se v těchto místech usadil, byl dřevorubec Schwandtner, který přišel z Alpských zemí i s početnou rodinou a zalíbilo se mu v místech, kde se do Černého Hronu vlévala bystřina protékající Velkou dolinou. Pak se do těchto míst přistěhoval i dřevařský mistr se svým skladem. Nově vznikající osada dostala jméno Krám a stala se výchozím bodem pro vznik všech dalších dřevařských osad na Černém Hronu.
![](../foto_na_www/vanoce/sk-cer-ba-le119.jpg)
Potřeba dřeva byla velká a tak do oblasti přicházelo za prací stále více lidí. Jižní okraje Slovenska byly v té době ohroženy tureckým nebezpečím a tak nejvíc nových přistěhovalců pocházelo právě odtud.
Existenci těchto osad v 16. století jednoznačně dokládá dopis tureckého Karmana Agu z Jágra napsaný 5. května 1573 v kterém žádá od pohronských obcí vazalský poplatek. První oficiální zprávy jsou pak z roku 1607. To služební pokyny pro lesního šafáře ustanoveného Rudolfem II. v Brezně mu ukládaly: "Kontrolovat hospodaření čtyř dřevorubeckých mistrů v osadách Beňuša, Krám, Kamenistá a Osrblí, aby se udělal konec podvodům a sporům při vyplácení mezd a naturálních požitků".
![](../foto_na_www/vanoce/sk-cer-ba-le122.jpg)
Samotná osada Balog vznikla údajně na místě, kde nějaký Ján Auxt nakácel velké množství stromů. Klády pak spustil do údolí, ale toto dřevo sám nezužitkoval a zůstalo ležet na velké hromadě. Dřevo, břevno se německy řekne Balk. Německé Lage, Lag - liegen znamená ležet, takže spojením těchto dvou výrazů na Balklag vzniklo označení pro místo kde leží dřevo. V mluvené řeči se pak Balklag změnil pravděpodobně na Balog.
![](../foto_na_www/vanoce/sk-cer-ba-le010.jpg)
Jednotlivé osady v údolí dostávaly svá jména podle přírodních vlastností jednotlivých lokalit, případně zvířat které tam žily nebo podle svého umístění. Tak osada Závodie ležela vůči Balogu za vodou - na druhém břehu řeky, podobně vznikly osady Dobroč, Dolina, Medveďovo, Vydrovo.
![](../foto_na_www/vanoce/sk-cer-ba-le111.jpg)
Splavovat dřevo se ale dalo jen když byl dostatek vody a to s tím jak rostla poptávka už zdaleka nestačilo. Překotný rozvoj techniky dorazil nakonec i do údolí Černého Hronu. Návrh na stavbu lesní železnice byl předložen v roce 1901 a ještě v tom samém roce se započalo s vytyčováním její trasy z Hronce do Čierneho Balogu.
![](../foto_na_www/vanoce/sk-cer-ba-le003.jpg)
Se stavbou se začalo v dubnu 1908 a záhy již údolím Černého Hronu vedly první koleje s rozchodem 760 milimetrů. Do konce roku 1908 byl položen první úsek tratě v délce 10,7 km a v lednu roku 1909 po vykonání "komisní dopravně právní pochůzky", což by se v dnešní terminologii dalo nazvat asi jako kolaudace, byl na tomto úseku zahájen provoz.
![](../foto_na_www/vanoce/sk-cer-ba-le132.jpg)
Jednotlivé tratě této lesní železnice se postupně stavěly do všech přilehlých údolí až celková jejich délka dosáhla 131,98 km. Píšťaly parních i motorových lokomotiv tahajících vlaky s dřevem se v údolích kolem Čierneho Balogu ozývaly téměř osmdesát let, ale železnice se stávala nerentabilní a tak v roce 1982 byl její provoz zastaven.
![](../foto_na_www/vanoce/sk-cer-ba-le006.jpg)
Díky nekonečné řadě nadšenců ale vláček jezdí znova. Tentokráte už nevozí dřevo, ale jezdí s turisty. Od května do září, každý den spojují hrkotavé vláčky Hronec s Čiernym Balogem. Když v Balogu přestoupíte, dostanete se vláčkem až do doliny Vydrovo k lesnickému skanzenu. Lumír Pecold |