Úředním jazykem Tanzanie je svahilština, která má množství přejatých slov z arabštiny. Nejstarším důkazem arabského muslimského vlivu na oblast dnešní Tanzanie je mešita v Shanga na ostrově Patta, která prokazatelně existovala již v roce 830. Ibn Battúta napsal o své cestě do východní Afriky v roce 1332, že se tam cítil jako doma.
Pobřežní populace byla tehdy velmi muslimská a arabština byla jazyk
literatury a obchodu. V době prvních portugalských tlaků v 16. století se
konsolidovaný islám ukázal být překážkou lisabonských koloniálních
ambicí. Koncem 17. a začátkem 18. století dokázali pobřežní muslimové a
pomocí Ománských Arabů Portugalce zcela vytlačit. Ve druhé polovině 19.
století však přišli silnější kolonizátoři.
V Tanganice to byli Němci. Německá správa se opírala o koloniální zaměstnance,
kteří byli najímáni z řad Svahilců na pobřeží. Ti následovali Němce v
kolonizaci animistického vnitrozemí a tím tam přinášeli islám. Po první
světové válce převzali kontrolu Tanganiky Britové a změnili systém správy,
který se napříště více opíral o domorodé místní vládce. Expanze islámu
se snížila. Po roce 1945 na scénu vstupuje protikoloniální hnutí a východoafrický
islám, který začal být spojován s protibritskou aktivitou, zažívá svou
renesanci.
Je proto přirozené, že v nezávislé Tanganice, respektive od roku 1964
Tanzanii, byl islám oporou dlouholeté vlády prezidenta Nyerereho a v poněkud
jiné politické profilaci je zde státotvorným proudem dodnes. Jan Bína Zeměpisné sdružení |