Jezera Velká Prespa a Malá Prespa (řecky Megalé Prespa a Mikré Prespa) leží na hranicích Řecka, Makedonie a Albánie. Zatímco Velká Prespa (285 čtverečných kilometrů) patří z větší části Makedonii, podstatně menší a mělčí malá Prespa je převážně řecká.
Jedná se o rozlehlá krasová jezera, částečně i tektonického původu, obklopená
poměrně vysokými horami, s řadou působivých krajinných scenérií. Jezera se
tradičně využívají k rybolovu a nověji také k rekreaci. Voda z jezer se využívá
k zavlažování v zemědělství i pro průmyslové účely. V několika posledních
letech je ale zaznamenáván významný a trvalý pokles hladiny, která je ve Velkém
Prespanském jezeře v současnosti 7 metrů pod nejvyšší úrovní zaznamenanou v roce
1963.
Takový pokles má dalekosáhlé důsledky pro celý jezerní ekosystém i pro
obyvatele na pobřeží, protože průměrná hloubky jezera je pouze 15 metrů.
Významný přírodní rezervoár vody je tak v ohrožení a mohl by být v blízké
budoucnosti nenávratně ztracen, pokud by se nepodnikla patřičná opatření na jeho
ochranu.
Nový projekt vědecké sekce NATO má za cíl objasnit mechanismus poklesu hladiny a
ztráty vody v jezeře. Pro orgány místní správy by měl připravit praktická
doporučení k trvale udržitelnému hospodaření a využívání jezera a celého
regionu. Ve společném projektu se tak setkávají účastníci ze sousedních zemí,
které se jinak nemají příliš v lásce - Řecka, Makedonie a Albánie.
(Podle NATO Science Committee News No. 68) Zdeněk Lipský Zeměpisné sdružení |