Madarský jezdec - Bulharsko

Madarský jezdec je tak slavný, že ho Bulhaři mají i na svých mincích. Ve skalní stěně vytesaný obrovský reliéf je skutečně impozantní plastikou. Jezdec na koni se svým psem v patách, který právě probodává kopím lva, je vytesán ve skalní stěně téměř v životní velikosti. Mezi památkami raně středověké Evropy nemá tento monument obdoby.

Vytesán byl do strmé skalní stěny ve výšce 23 metrů nad okolním terénem a musel být viditelný z velké dálky. Dnes je reliéf silně zvětralý působením větru a deště a detaily vyobrazení doslova odvál čas. Chce to hodně představivosti, aby si člověk uměl domyslet vše, co z tohoto monumentálního díla již nenávratně zmizelo. V době svého vzniku byl ovšem celý výjev okrášlen množstvím ozdob. Z těch ale zbyly jen nepatrné pozůstatky, a tak toto sochařské dílo ztratilo mnohé ze své někdejší působivosti.

Madarský masiv, ve kterém je plastika vytesána, se nachází na poloviční cestě mezi městem Ruse na Dunaji a Varnou ležící na pobřeží Černého moře. Tato část východního Bulharska je krajem stolových hor. Vodní toky tu vyryly hluboká kaňonovitá údolí do původně souvislé tabule vápnitých sedimentů třetihorního moře a vytvořily tak množství plochých hor ohraničených skalními srázy. Lidé tu od nejstarších dob využívali přirozené nepřístupnosti skalních pevností a archeologické nálezy dosvědčují, že už v prehistorických dobách byl tento kraj místem, kde stavěli svá sídliště i svatyně.

V jeskyních se nalezly nástroje obyvatel z mladší doby kamenné i zbytky thrácké svatyně vodních víl. Nalezly se tu i zbytky po velké římské usedlosti. Pevnost Madara zbudovaná na náhorní plošině sehrála důležitou úlohu například při obraně Plisky. Madaru však nejvíce proslavil reliéf Madarský jezdec. Toto místo, kde do téměř stometrové hloubky spadá kolmo strmá skála, bylo od nepaměti velmi frekventované, a není tedy divu, že právě zde byl vybudován jakýsi hlavní památník První bulharské říše.

Musel to být nějaký zvláště silný impulz, který přiměl tehdejší obyvatele k tak gigantickému dílu. Vždyť na tehdejší dobu to byl počin zcela nevídaný a to nejen pokud jde o množství práce odvedené při tesání tohoto reliéfu. Skalní obraz měl být ale vidět především při pohledu z dálky a takové zadání v tehdejší Evropě nemělo žádnou předlohu.

Nápisy v řečtině, vytesané vedle reliéfu, usnadňují zařazení tohoto uměleckého díla do časových souvislostí. Nejstarší z nich pochází z počátku 8. století z doby Chána Tervela, který je ostatně s největší pravděpodobností také na reliéfu zobrazen. První bulharská říše byla založena v roce 681 a od samého počátku svého vzniku neustále čelila útokům Byzance, která si činila nároky na nadvládu nad Balkánem. V roce 705 se ale karta obrátila a Byzanc nejenže musela uznat formálně svého souseda, ale ještě se musela zavázat, že bude Bulharské říši odvádět poplatky. Vytvoření Madarského jezdce je pravděpodobně odezvou na tuto událost. Triumf nad Byzancí nepochybně znamenal obrovský úspěch bulharské moci a je pravděpodobné, že měl být také zviditelněn takovým grandiózním dílem, jako je skalní plastika.

Zobrazení vítězného vladaře jako lovce zabíjejícího lva se dá najít i na mnohem starších vyobrazeních v Egyptě, Asýrii i Persii. Nejde ani zdaleka jen o loveckou scénu, ale ve skutečnosti je to v kameni zaznamenaný triumf významného vítězství.

Nejstarší nápis doplnily o něco později dva další, jeden se týká chána Kormisoše a druhý se zmiňuje o dalším bulharském vládci Omurtagovi. Všechny tři nápisy představují první písemné záznamy o dějinách Bulharů, které se dochovaly pravděpodobně jen proto, že byly vytesány do skály.

Na svahu pod reliéfem je archeologické naleziště upravené jako park, muzeum, kde se uchovávají místní archeologické nálezy, a ke skále s Madarským jezdcem tu vede z parkoviště okázalé kamenné schodiště, na jehož počátku stojí pokladna. Tudy musí projít každý, kdo chce zhlédnout Madarského jezdce. Ten je sice ze skály, ale jen na málo místech světa si uvědomíte tak jasně, že ani kámen není věčný.

Info:

Madarský jezdec byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1979 jako nejstarší dochovaná památka k První bulharské říši. Nachází se v severovýchodním Bulharsku, jihovýchodně od Šumenu nedaleko vesnice Madara, ležící na železniční trati z Varny přes Provadiju do Kolarovgradu a dále do Sofie. Autem se do Madary dá dojet od Ruse a Šumenu po silnici směrem na Varnu - po 9 km za Šumenem je třeba odbočit do Madary. Samotná oblast Madara je označována za klenot bulharských archeologických lokalit.

Lumír Pecold