Velikonoční svátky

Velikonoce jsou nejvýznamnějšími svátky křesťanů, v tyto dny je připomínáno ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Velikonoce se ale slavily již v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na židovský svátek pesah, kterým byla připomínána památka vysvobození Židů z egyptského zajetí; později tyto svátky také oslavovaly příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.

Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně Sluncem a Měsícem (slunovrat a úplněk). Od počátku se křesťané snažili oddělit Velikonoce od židovského pesahu, vedly se spory i o datum svátku mezi Alexandrií a Římem.

Vychází se ze zásady slavit Velikonoce v neděli po jarní rovnodennosti a po prvním jarním úplňku. Proto může být Velikonoční neděle v rozmezí od 22. března do 25. dubna.

Několikadenním oslavám dala jméno "velká noc" ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých.

A jak probíhá velikonoční týden? Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali zelenými ratolestmi. Modré pondělí je nazváno podle modré látky, která se v kostele na oltáři v ten den vyvěšuje. Škaredá středa je den, kdy Jidáš zradil Krista. Zelený čtvrtek je dnem poslední večeře Páně, při níž se Ježíš loučil se svými apoštoly; zelený podle zeleniny, kterou jedí Židé v tento den. Velký pátek je dnem ukřižování Ježíše Krista. Bílá sobota se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli v tento den křtěni. Před kostely se tento den zakládá takzvaný nový oheň (pálení Jidáše). Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je dnem, kdy došlo ke vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoční pondělí se považuje za den kolední a z hlediska církevního se již nejedná o významný den.

Dokument "Když maškary mohou do chrámu", jako cestu velikonoční Evropou bude vysílat ČT 2 v neděli 27.3.2005 ve 20:00 v rámci komponovaného večera na téma Velikonoce

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení