Jezera v Plzeňském kraji

V žádném kraji České republiky není tolik jezer jako v kraji Plzeňském. Jezera mají různý původ, ale pozor na "lidovou tvořivost", například nejznámější Máchovo jezero na severu Čech není jezero, ale rybník!

Černé jezero je největším ze všech šumavských ledovcových jezer. Zaujímá rozlohu 18,4 ha, obvod vodní hladiny je 1 800 metrů. Ze všech šumavských jezer na české straně je nejníže položené (1 008 m n. m.). Je zahloubeno ve svoru na severovýchodním svahu Jezerní hory (1 343 m n. m.), která je současně nejvyšším místem Železnorudské hornatiny (Královského hvozdu). Maximální hloubka dosahuje 39,8 metru (je nejhlubším ze všech osmi šumavských jezer), průměrná hloubka je 15,6 metru. Černé jezero je odvodňováno Černým potokem do řeky Úhlavy a jeho voda odtéká do Severního moře. Se stěn často stéká voda a na úzkých skalních terasách rostou porosty rašeliníku. V okolí jezera žijí tetřev hlušec, konipas horský, krkavec velký, datlík tříprstý, sokol stěhovavý, kos horský rys ostrovid aj. Západojihozápadně od Černého jezera ve vzdálenosti 8 kilometrů se nachází hraniční svorový Velký Ostrý (1 293 m n. m.).

Východojihovýchodně od Černého jezera blíže k Železné Rudě i Špičáku se nachází druhé největší šumavské jezero na české straně, Čertovo jezero s rozlohou 10,33 ha. Leží ve výšce 1 030 m n. m. na jihovýchodním svahu Jezerní hory. Maximální hloubka dosahuje 36,7 metrů, průměrná je 17,9 metru. Obvod vodní hladiny je 1 360 metrů. Čertovo jezero odvodňuje Jezerní potok, který vodu odvádí do Řezné a voda odtéká do Černého moře. Obě výše uvedená jezera jsou součástí národní přírodní rezervace o rozloze 175 ha (od roku 1992 podle zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Rezervace zaujímá obě stěny nad jezery a rozsáhlý, plochý, od jihu k severu protáhlý vrchol Jezerní hory. Vzdálenost mezi jezery je 2,5 kilometru.

Východně 11 kilometrů od Železné Rudy se nachází nejvýše položené šumavské ledovcové jezero, součást I. zóny Národního parku Šumava (od 20. 3. 1991 podle nařízení vlády ČR č. 163), nejmenší jezero Laka na severovýchodním svahu Debrníku. Rozloha vodní plochy je 2,78 ha, nadmořská výška hladiny je 1 090 m n. m., maximální hloubka jen 3,9 metru. Jezero je charakteristické plovoucími rašelinnými ostrůvky. Zvláštností je velmi mírná karová stěna. V okolí jezera jsou přirozené lesní porosty. V 19. století byla hladina jezera dvakrát zvýšena umělou hrází, původně zde byl jen močál s několika malými jezírky.

Na severovýchodním svahu Poledníku v nadmořské výšce 1 079 m n. m. se rozprostírá čtvrté šumavské ledovcové Prášilské jezero. Zabírá plochu 3,72 ha, maximální hloubka dosahuje 14,9 metru. Lesní porosty v jeho okolí byly nejvíce ovlivněny lidskou činností v západní části národního parku. Dnešní holiny způsobilo jednak nevhodné založení smrkových monokultur v 19. století, dále nevhodný boj proti lýkožroutu smrkovému, nemalý podíl měly i větrné kalamity. Od jezera lze dojít k Poledníku, kde za minulého režimu bývalo vojenské zařízení. Po jeho odstranění a přestavění v roce 1998 zde byla vybudována vyhlídková věž.

Plešné jezero leží v Trojmezenské hornatině na severovýchodním svahu nejvyšší české hory Šumavy (1 378 m n. m.). Zaujímá plochu 7,5 ha, maximální hloubka je 18,3 metru. Zajímavostí je čelní moréna a jezerní stěna. Nedaleko od vrcholu Plechého poblíž česko-rakouské státní hranice je památník šumavského básníka a spisovatele Adalberta Stiftera z Horní Plané. Výška památníku je 14,5 metru. Obelisk je složen z kvádrů Plekenštejnské žuly. Od památníku je dobrý výhled na Plešné jezero, údolí Vltavy s částí vodní nádrže Lipno.

Na bavorské straně Šumavy ve Spolkové republice Německo jsou tři jezera - Arbersee (934 m n. m.), Kleine Arbersee (927 m n. m.) a Rachelsee.

Mimo šumavských jezer jsou v Plzeňském kraji na Severním Plzeňsku další dvě zajímavá jezera - Odlezelské jezero a Hromnické jezírko.

Odlezelské jezero (68,3 ha plochy + 31 ha ochranného pásma) 3 kilometry jižně od Žihle a 9 kilometrů severozápadně od Kralovic v údolí Mladotického potoka je chráněnou národní přírodní památkou. Vzniklo v důsledku přírodní katastrofy v roce 1872, kdy po průtrži mračen a následné povodni došlo k prosycení svahu a pískovcové bloky se sesunuly ze západního svahu Potvorovského kopce (546 m n. m.) jižně od osady Odlezly a přehradily Mladotický potok. Jezero je dlouhé 500 metrů, široké 70-100 metrů, hluboké 8-9 metrů., jedná se o jezero hrazené sesuvem. Podél jezera vede železniční trať Plzeň-Žatec.

Hromnické jezírko vzniklo zatopením jámy po těžbě vitriolové (kamencové či kyzové) břidlice. Ta se v Hromnici těžila od 16. století. Největšího rozkvětu dosáhla v 19. století (těžba byla zastavena až v roce 1893, výroba 1898). Vitriolová břidlice byla používána v chemickém průmyslu pro výrobu dýmavé kyseliny sírové pro výrobu fosforu a čištění minerálních olejů, k bělení a k výrobě saské modři. Vytěžená břidlice se na haldách zavlažovala vodou a získaný výluh se zpracovával na kyselinu. Vše ztratilo na významu po vynálezu výroby syntetické kyseliny sírové. Pozůstatkem těžby v okolí obce ležící severovýchodně od Třemošné jsou haldy, rozkládající se na ploše více než 12,2 ha a Červené jezírko (zcela bez života díky svému složení vody-biologická sterilita). Jezírko je od roku 1975 chráněno jako přírodní památka.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení