Betlémy z těsta a šustí

Tradice stavění jesliček a betlémů o vánočních svátcích je dlouhá a prodělala mnohé změny. Byla dokonce doba, kdy byly josefínskými zákazy odstraněny z kostelů jako obyčej naivní a církve nedůstojný. Obyčejní lidé si ale jesličky nikdy nedali vzít a tak začaly vznikat betlémy v lidovém podání a z nejrůznějších materiálů. Jak se dělají z kukuřičného šustí nebo ze slaného těsta, se můžete zajet podívat třeba na Slovensko.

Právě před 781 lety, na vánoce roku 1223 dal údajně sv. František z Assisi postavit v jakési lesní jeskyňce prosté jesle. U jeslí jako u oltáře pak sloužil o štědrovečerní noci mši za účasti přátel a vesničanů. A tak je pravděpodobné, že právě odtud z Assisi se rozšířil zvyk stavění jesliček do celého křesťanského světa.

Během staletí se ovšem změnilo mnohé nejen na tradici stavění jesliček, ale i materiály, z kterých se postavičky svaté rodiny vyráběly. Dřevo, kámen, chlebová hmota, papír, to vše se při tvorbě figurek s úspěchem používalo. Elena Zubajová ze slovenské Bytčice používá na jejich výrobu kukuřičné šustí a její betlémy právě v době Vánoc zdobí nejednu domácnost široko daleko.

O své práci i koníčku říká: "Odstřihneme si drátek, který je kostrou na celou panenku. Nejdříve si uděláme hlavičku, a aby se nám ta hlavička nevytrhla, tak se drátek zahne a potom se natočí vata, kterou si hned formujeme do tvaru kuličky, aby to byl tvar té hlavy. Takže si zastrčíme pod háček vatu a natáčíme si to. Na hlavičku si vybereme takové nejjemnější šustí a hlavičku uděláme dvojmo, hladkou stranou listu k vatičce a natočíme si to kolem. Ostatní části panenky se dělají vroubkovaným nahoru."

Kukuřičné šustí je ideální materiál. Na vesnici je snadno dostupný, lehce a jednoduše se dá zpracovat a výrobky z tohoto přírodního materiálu jsou hezké a příjemné.

Jednoduché figurky panenek a panáčků byly původně především hračkou pro děti. Vesnická mládež si zase leckde tyto "šusťáky" věšela tajně v noci na kliku dveří pro pobavení svoje i okolí. Z původních velmi jednoduchých postaviček se ovšem postupně vyvinuly půvabné figurky a rozšířila se i řada námětů, které zobrazují.

Pozoruhodným materiálem pro ztvárnění postav svaté rodiny je také těsto. Každý rok pořádají ženy ze spolku Živena v Žilině výstavu, kde předvádějí, jak vyrobit ze slaného těsta adventní věnec, ozdoby na stromeček nebo betlém pro vánoční chvíle pohody.

Paní Daniela Daníková nedělá s receptem žádné tajnosti: "Hlavní recept na toto těsto je hladká mouka speciál, sůl a studená voda. Poměr je takový, že když to řeknu na šálky, tak jsou to dva hrníčky mouky, jeden hrníček soli a tři čtvrtě hrníčku studené vody. Zamíchám to těstíčko a musím si s ním trochu pohrát a důkladně ho promíchat, aby vznikla taková hmota skoro jako plastelína. A aby se lépe tvarovalo, tak ho musím nechat ještě odstát. Za 24 hodin pak můžu tvarovat. Většinou se to pokládá a tvaruje na bílý plech do trouby, ale já jsem si to zjednodušila tak, že to tvaruji na alobal, který potom položím na ten plech. Je s tím jednodušší manipulace a pečení."

Jednotlivé kousky těsta se lepí k sobě obyčejnou vodou. Stačí obě místa potřít štětečkem a přitlačit k sobě. Když jsou všechny větvičky, květinky a ozdůbky na svém místě, zbývá výrobek ještě v mírně zahřáté troubě usušit. To trvá 4-5 hodin. Pak se vše natře směsí žloutku a vody. Teprve potom se začne s konečným pečením. Zhruba po hodině těsto ztvrdne na kámen a dostane tu správnou nahnědlou barvu.

Teprve teď je vše hotovo a může se začít zdobit sváteční stůl nebo vánoční stromeček.

Lumír Pecold