Hlavní stránka

Ha Long

(12.10.2003)

Jedním z nejpodivuhodnějších míst světa je nesporně zátoka Ha Long na severu Vietnamu. Urazit potřebných asi 180 kilometrů východně z Hanoje přes Hai Phong se může zdát jako největší maličkost, ale pouze pro toho, kdo nepoznal Vietnam a zdejší podobu dopravy. Stačí urazit, výstižnější by asi bylo odploužit se, autobusem jen pár kilometrů, a porozumíte beznaději, jakou zde všichni dobyvatelé měli na poražení domorodých vojáků.

Zarputilost, neohroženost a odhodlání kamikadze, s jakými se staví proti rozjetému autobusu, zcela jednoznačně nedává nikomu šance. Autobus musí zastavit, pěší jej pak obejdou a řidič opět popojede pár metrů. Jízda tu přeneseně i v pravém smyslu slova je našlapováním v minovém poli a není divu, že trvá 8 hodin. Tak vypadá naplnění nezdolné touhy Vietnamců po svobodě bez područí ze strany Portugalců, Američanů, Francouzů, Mongolů i Číňanů, a tak hrdě a spokojeně snášejí dřinu i bídu. Ostatně za všechny to vyslovil již strýček Ho Či Min: “Není nic cennějšího, než svoboda a nezávislost.”

Houževnatost podtrhují subtilní postavy žen obtěžkané nákladem zavěšeným na vahadle přes rameno, pod kterým se nám, o jednu až dvě hlavy vyšším a urostlejším, při zkoušce v přístavním Hai Phongu podlomila kolena. Hai Phong je rozložen na čtyřech řekách. Severní částí protéká mohutná Cam - Zakázaná řeka, rovnoběžně s ní jižními předměstími protéká menší Lach Tray. Do řeky Cam se navíc vlévají na území města přítoky Dao Ha Li a Tam Bach, a tak díky síti přírodních toků obohacené o umělé kanály připomíná Hai Phong, třetí nejlidnatější vietnamské město, vzdáleně Benátky.

Ulice města jsou přeplněny tisícovkami cyklistů. Muži mají v oblibě zelené klobouky ve tvaru tropických přileb, kdežto ženy dávají přednost typickým kuželovitým slaměným kloboukům. Město nemá výrazné kulturní, historické ani náboženské památky. Domy i pagody trpí destruktivním působením vysoké vzdušné vlhkosti patrné v podobě černých skvrn plísně na stěnách. Tržnice kromě datlí, čajů, pestrého výběru ovoce a zeleniny, živočichů živých i usmrcených nabízí především tolik potřebný, pro naše útroby zcela nezbytný dezinfekční prostředek k vnitřnímu užívání, vodku Lua moi.

Venkovská krajina je zajímavá a pestrá. Vodorovné, svěže zelené obdélníky rýžových polí jsou pracně ručně zavlažovány jakýmisi velkými lžícemi zavěšenými na lanech, s různými primitivními mechanickými zařízeními z košů a vahadel. Ostatně i mlácení obilí je nevídané, neboť se děje chozením i přejížděním bicyklů a autobusů po úrodě rozprostřené na okraji silnice.

Po trajektu přes Červenou řeku a mořský záliv přijíždíme do Ha Longu, Dračí zátoky s třemi tisícovkami ostrovů, ostrůvků i skalisek a mogotů - typických vysokých štíhlých útvarů věžového krasu, výtvorů mnoha tisíciletí, větrů a vln. Již z pevniny jsme uneseni krásou, kterou výhled na záliv o rozloze 1500 km2 s bizarně tvarovanými skalami, pokrytými do dálky svítícími květy, kolem nichž majestátně a romanticky, alespoň z dálky viděno, proplouvají malebné džunky s výraznými a fotogenickými červenými plachtami.

Odoláváme nabídce na pravou thajskou erotickou masáž, jíž je zdejší letovisko proslulé, a vydáváme se opatrně do kopců, abychom si z výšky mohli udělat přehled i pár obrázků o divu, který budeme v příštích dnech poznávat. Cesta po stráních také není bez problémů. Vybočit z pěšinky je sázka do loterie pro případné nášlapné miny, a tak se držíme vyšlapaných pěšinek. Ananasové listy, jejichž trsy připomínající mladé agave, jsou neuvěřitelně ostré a pořezat se je tak snadné.

Pohledy z vrcholků však stojí za poranění i nezbytnou námahu. Není čeho litovat. Vietnamci mají spousty bájných historek vztahujících se ke každé zajímavosti a lokalitě. Zde porozumíme pověsti, že drak Tarask, který ve zdejších horách žil, tudy unášel princeznu a po pronásledovatelích metal ocasem obrovité balvany, dnešní mogoty. Jméno Ha Long znamená Kde drak vstoupil do moře.

Při zpáteční cestě prohlížíme zdejší zajímavou flóru a když uvidíme plůtek venkovského stavení utvořený ze svěže zelených banánovníků a papájí, jimž tu říkají hudu, neodoláme a požádáme o vstup do dvorku, odkud lze lépe fotografovat. Bezděčně se ocitáme v roli ozdob místní svatby a tak kromě snímků si odnášíme i nečekaný etnografický a kulinářský prožitek, v podobě vlastnoručně utržených banánů. Ženy obdržely kytku gerber a my na oplátku obdarováváme děti tužkami a sladkostmi. Tropická bohatost krajiny je čarovná.

“Chtělo by to prozkoumat džunky zblízka, případně se podívat dovnitř,” říkáme si. Je pravda, že člověk má poznat všechno, ovšem některé zážitky jsou nečekaně silné. K těm určitě náleží návštěva, kterou jsme tu absolvovali. Život v takové lodi je možná zajímavý a dobrodružný, ale bezesporu velmi skromný a nesmírně namáhavý. I na zdejší poměry zůstalo soukromí, pohodlí i hygiena kdesi na břehu.

V parku na nábřeží u čínského pavilónku je k obdivování připraveno tolik neznámých a současně omamně sladce vonících, úchvatně kvetoucích keřů a záhonů, stěn z popínavých dřevin, obrovských pestře zbarvených motýlů a palem, že naši muži neodolají a vetknou Jarce a Květě do vlasů bíložluté intenzívně vonící květy.

Nastává čas pro výlet lodí po zálivu, abychom se s jednotlivými ostrůvky, útesy, skalisky, džunkami i sampany, skalními průhledy i mosty seznámili blíže. Hustý opar však velmi komplikuje fotografování. Na většinu skalisek je téměř nemožné se dostat bez horolezeckého vybavení, ostatně to ani není žádoucí. Fauna, od brouků, motýlů, ještěrek a vůbec drobné žoužele až po malé opičky, je prý unikátní, na některých z útvarů endemitní, nejinak je tomu zde všude i s kytkami, houbami a banánovníky. Za větší zastavení stojí jeskyně zvaná pirátská, kde na někdejší deklarované řemeslo zdárně navazují současní kluci, kteří tu loví nádherné mušle i úlomky korálů a prodávají je za pirátských podmínek turistům. Ostatně potěšit se nádherným přírodním výtvorem může být jednou z posledních radostí, stav lodí, které se zde nabízejí k projížďkám, je více než povážlivý.

Přírodními zdroji bohatá lokalita poskytuje svým obyvatelům přece jen dostatek obživy a tak tu lze zahlédnout a také zevrubně prohlédnout plovoucí vesnici, jakési soulodí sestavené z několika desítek sampanů. Životní podmínky obyvatel jsou více než skromné. Vnímáte-li však smysly voňavý kouř oběda stoupající z ohniště na lodi, poklidné rybaření mužů na proutěných kulatých bárkách jen chatrně vymazaných hlínou či asfaltem, jednoduchost vedení domácnosti ženami a spokojeně skotačící dovádějící děti skákající se střechy do teploučké vody, jejich druhého živlu, můžeme zdejším obyvatelům i tak trochu a hodně tiše jejich spokojenost závidět. Návod šťastných dětí nezůstává oslyšen, a tak ihned po návratu na břeh se také oddáváme lázni v teplých vlnách tonkinského zálivu. Příjemná teplá mořská voda, jemný písek a sluníčko, vše vyzdobeno kulisami květy obalených skalisek trčících z vod zálivu, to je velmi příjemné vzpomínání na Ha Long.


 

Květa a Jaromír Polákovi
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress