Doubravka a bolevecké rybníky v okolí Plzně

Trolejbusovou linkou MHD č. 16 dojedete až na konečnou zastávku v Doubravce. Po vystoupení můžete volit z několika cest a vydat se k okraji lesa na 416 metrů vysoký spilitový vrchol Chlum. Nejvýhodnější je zeleně značená cesta (nejdříve krátce po silnici směrem na Újezd, pak odbočíte vlevo). Po polní cestě a lesem se dostaneme až k rozhledně.

Původně zde stávala chata s rozhlednou a turistickou noclehárnou. Byla otevřena v roce 1929. Bohužel dnes je celý objekt značně zdevastován, zbyla jen věž rozhledny. Ta bývá otevřena jen několikrát v roce. Kdyby se vám naskytla příležitost věž navštívit, mohli byste zahlédnout směrem na západoseverozápad část vodních ploch boleveckých rybníků, severně ležící Třemošnou, Hromnice, Kaznějov, severovýchodně Chrást a Radnice. Celý východní a jihovýchodní obzor pokrývají lesy. Při pohledu na jih spatříte Starý Plzenec s Radyní. Západním směrem od rozhledny leží město Plzeň.

My se od rozhledny vydáme západním směrem lesem k jeho jihozápadnímu okraji. Sejdeme asi 400 metrů jižním směrem podél železniční tratě mezi Plzní a Prahou, podejdeme malým viaduktem tuto trať a půjdeme stezkou pro pěší a cyklisty přes řeku Berounku na Pecihrádek. Zde bývala v 15. a 16. století opevněná tvrz. Dnes je tu několik soukromých chat a domků. Když projdeme na Bílou Horu, sestoupíme lesem ke břehu Velkého (Boleveckého) rybníka. Jeho plocha má výměru 57 hektarů. Nejznámější plzeňský rybník je ze dvou třetin obklopen lesy. Má široký, písčitý břeh, který se velmi pozvolna svažuje do vody. Vůbec celá oblast boleveckých rybníků (a zejména Bolevák) patří k nejvyužívanějším příměstským rekreačním oblastem sloužící nejen občanům Plzně, České republiky, ale velmi je vyhledávána i zahraničními turisty zejména z Nizozemí, Francie, Belgie a Německa (autocampingy na Bílé Hoře a v Bolevci). Také v zimě jsou plochy zamrzlých rybníků využívány k bruslení a amatérskému lednímu hokeji.

My se právě nacházíme na východním břehu Velkého rybníka. Vydáváme se směrem severozápadním. Levá část terénu (západní) je mírně zvlněná, pravá (severní) má svažitý terén porostlý borovicemi. Nedaleko od největšího rybníka nacházíme menší, šestihektarový Košinář. Jeho severní břeh má charakter pláže, zajímavostí je obnažený pískovcový základ. Tvar rybníka je oválný ve směru západ-východ. Voda je průměrně znečištěna. V sádkách se chovají ryby.

Po necelých 10 minutách chůze se před námi objevuje další vodní plocha - Senecký rybník s plochou necelých 9 hektarů. Břeh je porostlý borovým lesem, příkře se svažuje do vody. Dno je písečné, voda průměrně znečištěná.

Pokračujeme po žluté značce kolem Sofronky, známé pěstováním mnoha vzácných druhů borovic, k silnici spojující Třemošnou s Plzní. Přejdeme přes silnici a po několika desítkách kroků jsme na břehu 4,5 hektaru velkého Třemošenského rybníka. Východní okraj tvoří silnice, severní a západní les, na jižní straně jsou husté křoviny. Přecházíme na zelenou značku, jdeme severozápadním směrem a přicházíme na břeh šestihektarového Kamenného rybníka. Ten má mělký písčitý břeh, chladnější vodu něž předcházející rybníky. Je vyhledávaným koupalištěm obyvatel blízkého sídliště Bolevec. Nachází se zde chráněné území (3,78 ha; vyhlášeno roku 1953) slatinných a rašeliništních společenstev. Všude kolem je mnoho borovic starých kolem 150 let, rostou zde břízy, jeřáby, olše a smrky. V rašeliništích kvetou vlochyně, klikvy, suchopýry, rosnatky i sedmikvítek. Obejdeme rezervaci a přijdeme k další zajímavosti - kolomazné peci. Ta byla založena již v polovině devatenáctého století, v ní se pálila pryskyřice z borového dřeva na kolomaz k mazání vozů. Lacinější modernější syntetická výroba maziv způsobila zánik původní výroby. Takových pecí bylo na Plzeňsku v 19. a na počátku 20. století několik.

Po západním břehu Kamenného rybníka se vrátíme jižním směrem k Plzni. Navštívíme ještě Šídlovský rybník (soustava boleveckých rybníků vznikla v 15.-16. století na potůčku, který stéká z Krkavce, vrcholu s výškou 504 m n. m.). Nápadný tvar údolní nivy u Šídlováku nám napovídá, že v minulosti byl potok mnohem širší. Nivní půdy využívají občané nedaleko odsud bydlící pro své zahrádky. Na březích rostou borovice, modříny, jasany, osiky, břízy, jeřabiny. Jižní a východní břeh je ostře ohraničen, severní ohraničují zahrádky, jižní je využíván k rekreaci, i když voda je značně znečištěna.

Naše vycházka krásnou plzeňskou přírodou končí. Nezbývá nám než si vybrat pro zpáteční cestu jednu z konečných stanic tramvajových linek 1 nebo 4.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení