Zámek Kozel, hrad Lopata (okolí Plzně)

Zámek Kozel si jako lovecký nechal postavit v letech 1784-1789 Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší královský lovčí u dvora císaře Josefa II. Stavitelem byl Václav Haberditz. V architektuře, ve vnitřním vybavení a výzdobě se projevuje sloh Ludvíka XVI. Původně přízemní čtyřkřídlá klasicistní budova (ojedinělá stavba na území České republiky) kolem obdélníkového dvora měla hraběcí a společenské místnosti.

V letech 1791-1795 architekt I. J. N. Palliardi zámek rozšířil o dvě dvojice samostatných budov - kapli, jízdárnu, lokajnu a stáje pro koně. Zámecké pokoje jsou zdobeny nástěnnými a nástropními malbami českého malíře Antonína Tuvory z Prahy. Celé vnitřní zařízení působí jednoduše, jednotně. Sochařskou výzdobu provedl Ignác Platzer ml. kolem roku 1792. Jde o zámeckou terasu, bazén s plastikou skoleného jelena před jižním průčelím zámku a hlavní oltář v kapli. Kaple se v současné době využívá jako společenská a obřadní místnost.

Za Waldsteinů v 70. letech XIX. století působil na zámku zahradník František Xaver Franz, který založil v bezprostřední blízkosti zámku rozsáhlý anglický park. Vysadil do něho přes 6 000 stromů. V parku, který plynule přechází v les, se nachází skupina staletých tújí a mohutné keře rododendronů. Zvláštností je liliovník tulipánokvětý před budovou jízdárny, přes 120 let starý a každoročně rozkvétající tisíci květů. Park, v němž roste mnoho vzácných cizokrajných stromů, keřů a květů, byl na počátku devadesátých let dvacátého století zrekonstruován. Zajímavostí jistě je i Lopatský rybník, kde se v době tahu shromažďuje vodní ptactvo včetně kormoránů.

Naše prohlídka parku skončila. Vydáme-li se dále směrem na východ po žluté značce asi 3 kilometry, pak u Neslivského rybníka přejdeme na zelenou značku a po jednom kilometru dojdeme k torzu bývalého hradu Lopata. Lesní cesta (dříve úzkokolejka pro dopravu dříví) nás přivede k romanticky vyhlížející zřícenině. Hradiště se skládá ze dvou částí, předhradí a vlastního hradu, jehož zakladatelem byl Heřman z Litic ve 2. polovině XIV. století. Dalším majitelem byl Habart z Hrádku. Roku 1432 hrad obklíčili husité. Habart viděl, že se vojákům Přibíka z Klenové neubrání a proto sám hrad zapálil a uprchl. Od té doby je hrad opuštěn a chátrá. Do současnosti se dochovala jen první brána se zbytky raně gotického ostění.

Zámek Kozel - 9,5 km jihozápadně od Rokycan, stojí na úpatí jižního svahu vrchu Boru nad údolím řeky Úslavy a velkým rybníkem. Název zámku je údajně odvozen od toho, že na tomto místě prý pohanští obyvatelé obětovali svým bohům kozla.

Hrad Lopata - 10 km severovýchodně od Blovic. Vznik hradu se uvádí mezi roky 1367-1377, podle uměleckohistorického průzkumu D. Menclové se zdá, že hrad byl ale postaven nejméně o 40 let dříve.

Poslední pán na hradě Habart stál v husitských válkách na katolické straně, ale především se stal obyčejným lapkou. Se svými pěšími i jízdními vojáky přepadával a plenil celé okolí. To byl pravděpodobně také hlavní důvod, proč se okolní šlechtici - Přibík z Klenové, Jan Zmrzlík ze Svojšína, Svojše ze Zahrádky, Jan Řitka z Bezdědic, Menhart z Hradce - spojili s měšťany z Horažďovic, Sušice, Klatov a Domažlic, aby zaútočili na hrad.

Hrad oblehli v říjnu 1432, ale nemohli ho dobýt i když měli velké obléhací dělo. Pokusili se tedy obránce vyhladovět. Když na hradě zavládla skutečně velká nouze, hradní posádka sama zapálila hrad a ve zmatku se pokusila uniknout. Útěk se ale nezdařil úplně, velká záře z požáru prchající prozradila a na 40 lapků bylo chyceno. Habartovi se ovšem uprchnout podařilo a o devět let později loupil úplně stejně z hradu Husi.

Vypálený hrad Lopata už ale nikdy nebyl obnoven.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení