Bardejov

Svatý Jiljí neboli Egídius byl poustevník a ve středověku to byl jeden z nejpopulárnějších světců západní Evropy. Vypráví se, že měl ochočenou laň, kterou jednou vystopovali v lesích psi vizigótského krále Wamby. Král vystřelil na laň šíp, který zmizel v křoví. Když pak vyrazil za zvířetem, spatřil světce zraněného šípem, jak drží laň v náručí a své psy přimražené mocnou silou k zemi. Sv. Jiljí byl považován za patrona mrzáků a chudých, tak se můžeme jen dohadovat, proč byl zrovna on zvolen za patrona nejhonosnějšího kostela v Bardejove.

Římskokatolický farní kostel sv. Egídia je trojlodní bazilikou pocházející ze začátku 15. století, z doby, kdy byl Bardejov na vrcholu slávy a bohatství. Kostel vznikl přestavbou staršího objektu ze 14. století a je pravděpodobné, že v místech, kde stojí, byl ještě dříve cisterciácký klášter, který je vzpomínán již v listině z roku 1247. Kostel byl v pozdějších dobách několikrát poškozen požáry, roku 1725 dokonce spadla jeho věž při zemětřesení. Vždy ho ale bardejovští znova opravili a je chloubou města dodnes.

Ve svém interiéru skrývá především jedinečný soubor jedenácti gotických křídlových oltářů z let 1460 až 1520, které patří mezi unikátní památky celé Evropy. Oltáře jsou v podstatě rozmístěny dodnes na původních místech.

Hlavní oltář sv. Egídia je mnohem mladší. Je novogotický, skříňový, čtyřkřídlý a pochází z roku 1878. Celkově trojlodní interiér baziliky vypadá, že je mnohem menší, než by se dalo při pohledu zvenku čekat. Možná je to tím, že ho zaplnila řada oltářních obrazů, křtitelnice, náhrobky, gotické sochy v triumfálním oblouku i dřevěné lavice.

Nejstarší písemná památka připomínající Bardejov pochází z roku 1241. Osada je také zmíněna k roku 1247 v souvislosti s cisterciáckým klášterem v polské Kopriziwnici. Na přelomu 13. a 14. století se v místech dnešního Bardejova, při soutoku řeky Lukavice a Topľe, usadili kolonisté ze Slezska. V roce 1320 dostali od krále rozsáhlá privilegia a ta umožnila rychlý přerod vesnice na staré obchodní cestě do Polska na město.

V roce 1352 dostal Bardejov výsadu pořádat osmidenní trh. V roce 1365 bylo městu uděleno právo hrdelní a v roce 1376 byl Bardejov povýšen na svobodné královské město.

To už byl obehnán mohutnou hradbou, baštami a vodním příkopem. Ve městě fungovalo více než 50 cechů se 64 řemeslnými specializacemi. Čtrnácté a patnácté století, to byl nepochybně "zlatý věk" Bardejova.

Centrem města se stalo velké obdélníkové náměstí celé vydlážděné říčními valouny. Po stranách je lemované měšťanskými domy, na kterých je stále zřetelná gotická a renesanční architektura doby, kdy byly postaveny. Uprostřed náměstí stojí architektonicky vzácná radnice, kterou začal stavět mistr Alexandr v roce 1505. Celá stavba má ještě gotické základy, poschodí je ale už postaveno v renesančním stylu. Stavba radnice byla dokončena v roce 1511. Ozdobou celé stavby je překrásný stupňovitý arkýř, interiér pak ukrývá řadu cenných detailů - portály, schodiště, nástěnné malby, trámový strop v radniční síni, erby, nápisy a další prvky pozdní gotiky a rané renesance. Dnes patří budova Šarišskému muzeu.

Panoráma města zdobí řada dalších výrazných staveb. Ať už jde o Františkánský klášter a kostel sv. Jana Křtitele - původně gotickou stavbu postavenou kolem roku 1460 a renesančně upravenou v druhé polovině 17. století. Na jižním okraji starého města, v místech bývalého hradebního příkopu stojí katolický kostel z let 1901-1902. Na opačném konci města najdete zase evangelický kostel postavený v letech 1798-1808.

Město jako celek je jedním z nejlépe zachovalých měst ze středověku ve střední Evropě. Středověkou atmosféru města vytvářejí ale především dochované mohutné hradby, které obklopují jeho historické jádro. Vybudovány byly v letech 1352 až 1376. Bardejovský hradební systém byl ve své době jedním z nejdokonalejších gotických městských opevnění. O necelých sto let později v letech 1420 až 1432 byly Mistrem Mikulášem hradby zesíleny druhým pásem a zhruba ve stejnou dobu byly u bran postaveny barbakány. Renesanční stavitelé tu uplatnili mnohé fortifikační prvky, přizpůsobené vývoji nové bojové techniky a tak v 16. století město hradby zpevnilo stavbou dalších bašt. Největší z nich je podkovovitá Hrubá bašta, zvaná také Královská, najdeme zde ale také baštu Prašnou, Pravoúhlou, Renesanční, Školní, Klášterní a další. Do dnešních dnů se jich dochovalo jedenáct a Bardejov je na ně patřičně pyšný.

Základní informace:

Bardejov je staré město v údolí řeky Topľa v Nízkých Beskydech na Východním Slovensku. Opevněné historické jádro Bardejova bylo na Seznam světového dědictví UNESCO zařazeno v roce 2000. Mezi největší pozoruhodnosti města patří především městské opevnění s baštami, gotický farní kostel sv. Egídia s cennými křídlovými oltáři, radnice a měšťanské domy na náměstí.

Lumír Pecold