Hlavní stránka
Stambacher

Buchara

(16.03.2003)

Před lety žil v Buchaře zlatník a měl krásnou ženu. Ta soutěžila svým vzhledem s nádherou klenotů, které vyráběl. Po léta nosil do domu klenotníka vodu stejný roznašeč. Byl vždy zdvořilý, poctivý, zlatníkova žena byla ctnostná a pán domu si všímal jen své práce a rodiny. Až jednoho dne naplnil roznašeč vody nádrže v domě jako jindy, ale na odchodu se přitočil k přihlížející ženě šperkaře, vzal ji za ruku a začal jí paži tisknout a hladit. Žena si to nechala líbit a teprve po chvíli se roznašeči vody vytrhla a odběhla. Když se ale vrátil její manžel, spustila na něj: "Přiznej se, co se ti dnes přihodilo na trhu? Určitě se stalo něco, co není v pořádku."

Až jednoho dne naplnil roznašeč vody nádrže v domě jako jindy, ale na odchodu se přitočil k přihlížející ženě šperkaře, vzal ji za ruku a začal jí paži tisknout a hladit. Žena si to nechala líbit a teprve po chvíli se roznašeči vody vytrhla a odběhla. Když se ale vrátil její manžel, spustila na něj:

"Přiznej se, co se ti dnes přihodilo na trhu? Určitě se stalo něco, co není v pořádku."

Zlatník zaváhal, ale žena naléhala dál, aby jí řekl, co se stalo.

"Nějaká neznámá žena si u mě před časem objednala náramek a dnes si ho přišla vyzvednout. Přinesl jsem náramek a připjal jí ho na předloktí. Nevím, co se stalo, měla nádhernou paži a já ji najednou hladil a tiskl," přiznal se zlatník své manželce.

"No to se podívejme, proto se stalo to, co se přihodilo mně." A vyprávěla mu, jak přišel jejich roznašeč vody, který si po léta nikdy nic nedovolil, a najednou jí tiskl ruku.

"Osud zaslechl tvůj čin a postaral se o ozvěnu," uzavřela žena jejich rozpravu.

"Odpusť mi ženo," prosil zlatník. "Jako bych nevěděl, že kámen vržený k nebi se vrací," omlouval se a pro sebe si pomyslel: ještě že jsem ho nevyhodil příliš vysoko.

Zrovna na ten příběh z Tisíce a jedné noci jsem si vzpomněl, když jsem míjel taxík, u kterého v poledním horku řidič právě vyměňoval píchlé kolo. Funěl, nadával a cloumal zuřivě šroubem, který nešel povolit. Před pár minutami zastavila na mé mávnutí právě tahle stará Volha.

Čar-minar

"Potřebuji se dostat k madrase Čar-minar", řekl jsem řidiči do okýnka. Prohlédl si mě, okem mrknul na teploměr na palubní desce a pak vyslovil zcela absurdní sumu.

"Máš mě za idiota?" řekl jsem mu a hodil si brašnu s fotoaparáty na rameno. K madrase to mohlo být tak sotva dva kilometry, to ujdu i v tom horku.

Teď míjím funícího taxikáře a nemůžu se zbavit pocitu zlomyslného zadostiučinění.

"...kámen k nebi vržený se vrací...," znova se mi vybavil ten starý příběh, duch Buchary je tu všudypřítomný a funguje stále.

Centrum Buchary

Odedávna sem mířily karavanní stezky z východu i západu, ze severu i z jihu. Putovali sem kupci z Číny, Persie, Ruska i daleké Indie. Odpočinek v Bucharské oáze, obklopené písečnými pláněmi pouště Kyzylkum, hledali i benátští obchodníci a tu a tam sem zajeli i odvážní muži až z daleké Skandinávie. Zboží sem přicházelo ze Středomoří i z Tibetu a naopak odtud do dálav putovalo zase orientální koření, hedvábí, kožešiny, výrobky zlatnických mistrů i koberce místních tkalců.

A Buchara ze své strategické polohy těžila a bohatla. Nejen zboží ale proslavilo toto město. Buchaře se říkalo "moudrá", protože tu žilo a tvořilo mnoho slavných učenců, stavitelů, lékařů i básníků. Jména jako Rúdaki a Dakikí, Naršahi, Avicena, Ahmad Mah dúm Dóniš nebo Sadriddín Ajní nebyla dodnes zapomenuta. Před úspěchy těchto myslitelů se s úctou skláněli současníci i generace příští.

Buchara patří k nejstarším městům Střední Asie a byla založena na dolním toku řeky Zeravšan již v 1. tisíciletí př. n. l. Nejstarší písemné zmínky se objevují v dílech arabských kronikářů v 8. století n. l. Nejdůkladněji ale dějiny města popisuje až zdejší rodák, historik Abú Bakr Naršahí (899-959).

Až do poloviny 4. století n. l. byla Buchara součástí Kúšánského království, v 5. století byla součástí Euthalitského státu, jehož metropole ležela od Buchary ve vzdálenosti jen nějakých 40 kilometrů. V sedmém století dobyli Arabové postupně Egypt, Palestinu, Írán a vkročili také do Střední Asie. Roku 709 dorazili až k hradbám Buchary a dobyli ji mocným útokem. V 9. století se město dostalo do područí Samánovců a stalo se centrem rozlehlého feudálního státu. Buchara se v té době mocně rozvíjela. V centru města Registanu se usídlily úřady - dívány, a stály tu i paláce bucharských velmožů a vládců. Ulice Rabátu, neboli předměstí, obsadili řemeslníci, Ark - či chcete-li citadelu - obhospodařovali vojáci. Město chránily mohutné hradby s jedenácti branami a celé 10. století je dodnes považováno za dobu největšího rozkvětu Buchary.

Ani mohutné hradby neochránily Bucharu před dalšími nájezdy. Strategické místo oázy na křižovatce karavaních cest i její bohatství bylo velkým lákadlem. Buchara neušla pozornosti ani Čingischána, který město po úporném boji dobyl v roce 1220. Za několik málo dnů zbyly z města jen doutnající trosky bez života. Je paradoxem že o znovuobnovení slávy Buchary se vlastně zasloužil Tímúr, jeden z Čingischánových potomků a pak především Tímúrův vnuk Ulug-beg.

Mnoho z toho, co bylo tehdy postaveno, zdobí Bucharu dodnes.

 

Základní informace:

Historické centrum Buchary bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1993. K nejpozoruhodnějším památkám patří Ark - bývalá citadela, Mauzoleum Izmaíla Samaního, Mauzoleum Čašman-ajub, Mešita Baland, Minaret Kalan, Mešita Kalan. Pozoruhodné jsou také medresy Miri-arab, Ulugh-bekova, Abdul-Azíze-chána, Čar-minar a další stavby.


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress