Islandská města

Roku 874 byl prvním stálým osadníkem na Islandu Ingólfur Arnarson. Městem a nezávislým přístavem se stal Reykjavík ležící severně od 64 rovnoběžky teprve roku 1786 (žilo v něm v té době 302 obyvatel). Reykjavík je nejsevernějším hlavním městem na světě.

Reykjavík

Na počátku třetího tisíciletí zde i v blízkém okolí žijí přibližně dvě třetiny Islanďanů (175000 - pro srovnání asi jako donedávna v Plzni). Ve vlastním městě bydlí trvale 108000 obyvatel.

Pojmenování Reykjavíku "Smoky Bay" (Kouřový záliv) mu dali první osadníci po geotermální páře, která vystupovala z horkých pramenů. Nyní je město zcela bez kouře. Atraktivní je jezero v Old Centre, Laugardalurpark s botanickými zahradami, pobřeží řeky Ellidaár (nejbohatší lososová řeka).

Reykjavík je obchodním centrem, sídlem vlády, prezidenta, parlamentu, ministerstev, soudu, kulturních a sportovních zařízení, centrem vzdělání. Nedílnou součástí města jsou knihovny, muzea, budovy rádia a televize, tiskové centrum, vysoké školy, divadla a koncertní síně. Jednou za dva roky se ve městě koná Artsfestival (umělecký festival). Islandské hlavní město je dopravní křižovatkou, sídlí zde kanceláře námořních, exportních i importních společností. Nelze opomenout prvotřídní hotely s výborným zázemím. Město symbolizuje prosperující moderní islandskou společnost, je srdcem vzkvétající městské kultury i když je mu někdy vytýkáno, že ztrácí typický islandský vzhled a stává se kosmopolitním.

Z hlediska architektury jistě zaujme stará budova vlády z poloviny 18. století, stará budova parlamentu z roku 1881. Obě stavby nalezneme ve starém centru (Old Centre) mezi přístavem a jezerem. Poblíž je i Národní galerie a Národní divadlo (u sochy Ingólfura Arnarsona). V univerzitní čtvrti je Islandská univerzita z roku 1911, koleje, Univerzitní knihovna, Národní muzeum, Nordický dům s desingem světoznámého finského architekta Alvara Aaltoa, jsou zde staré i nové chrámy, stará katedrála poblíž Parlamentu. Moderní budova kostela Hallgrímskirkja je pojmenována podle autora islandské hymny. Moderní městskou architekturu reprezentuje City Hall (nepříliš zdařilá stavba radnice) na břehu jezera, v centru nového města Městské divadlo a lesknoucí se dóm restaurantu Pearl. Výstavní centrum se nachází v blízkosti zásobáren geotermální vody na vrchu Öskjuhlíd Hill. Lidové muzeum se starými domy rekonstruovanými do původního stavu podobně jako tradiční venkovský kostelík s drnovou střechou a farmářské domky z konce 19. a počátku 20. století najdeme ve východní části města.

Další města a sídla

Většina sídel se nachází v nížinách a při pobřeží. Na severu Islandu je největším městem Akureyri (14500 obyvatel v roce 2000), které je ekonomicky druhým městem země. Vyniká především svým rybným průmyslem, je zde Vysoká škola s rybářskou fakultou (jediná na světě). Město je obchodním centrem "severu", centrem kultury, turismu i řady sportů (zejména zimních, ale např. i 1. islandskou ligu v kopané hrají úspěšně dva kluby z města).

Nedaleko odtud leží Siglufjördur (1800 obyvatel), centrum zpracování slanečků. Rybářskými městy jsou také Óláfsfjördur (1200 ob.), Dalvík (1500 ob.), Húsavík (2500 ob.) se zpracováním velryb a Saudárkrókur (2600 ob.). Na severozápadě jsou největšímu městy Ísafjördur (3500 ob.), Bolungarvík (1200 ob.), Patreksjördur (900 ob.). Ve všech výše jmenovaných městech je hlavním odvětvím hospodářství rybný průmysl.

Východ Islandu je řídce osídlen, největšími městy jsou Neskaupstadur (1700 ob.), Eskifjördur (1050 ob.), teprve padesát let "mladý" je Egilsstadir (1500 ob.). Přístavem trajektů z Evropy ve fjordu pod horou Bjólfur je Seydisfjördur s 920 trvale bydlícími obyvateli. Jediným větším místem na jihozápadě země je Höfn (1350 ob.).

Naopak nejhustěji osídlen je jihozápad. Satelitními městy Reykjavíku jsou Kópavogur (16700 ob). a po II. sv. válce vybudovaný Hafnarfjördur (15600 ob.). Tato dvě města s hlavním městem tvoří tzv. Velký Reykjavík se dvěma třetinami obyvatel Islandu a jejich podíl na počtu obyvatel se každoročně zvyšuje. Blízko mezinárodního letiště Leifura Eiríkssona a americké letecké základny leží Keflavík (7 600 ob.) s rybářským přístavem. Přes zátoku severně od hlavního města leží Akranes (5250 ob.), kde mimo zpracování ryb hraje roli v zaměstnanosti obyvatel jediná cementárna země. Místní fotbalisté se v roce 2001 stali mistry Islandu. Ještě více na sever od hlavního města leží Borgarnes (1800 ob.), obchodní středisko úrodného Borgafjördského zemědělského okrsku.

Na úrodné jižní pláni východojihovýchodně od Reykjavíku leží čtyři zemědělská města. Z nich nejvýznamnějším je Selfoss (4000 ob.) s největší islandskou mlékárnou.

Na ostrově Heimaey žilo v roce 2000 ve městě Vestmanneyjar 5000 obyvatel. To je jen o 400 méně než v lednu roku 1973, kdy celé město muselo být evakuováno v důsledku výbuchu sopky Eldfell. Město patří mezi nejvýznamnější rybářská centra.

Mezi malá místa, do kterých se ale může turista na Islandu dostat, pojede-li po většinou používaných trasách doporučených průvodci jsou na severu země "velrybářský" Húsavík (2 500 ob.), s velmi moderním kostelem napodobňujícím vulkán Blönduos (1100 ob.), jižně od Reykjavíku leží Grindavík (2100 ob.), nejjižnější obcí je Vík s 500 obyvateli.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení