Geografická charakteristika Islandské republiky

Původní islandská vlajka pocházela z roku 1897, byla tmavomodrá s bílým křížem. Dne 19. června 1915 byl do bílého kříže vložen ještě červený. Tato verze byla posléze přijata za státní vlajku a zůstala i po vyhlášení nezávislé republiky dne 17. června 1944. Islanďanům jejich vlajka připomíná tři nejtypičtější prvky ostrova. Tmavomodrá reprezentuje Atlantský oceán, bílá připomíná ledy a sněhy pokrývající ostrov, červená symbolizuje oheň sopek. Prezidentská vlajka má tvar "vlaštovčího ocasu", součástí je státní znak uprostřed kříže. Postavy na štítu jsou legendární strážní duchové, kteří chrání ostrov před nepřátelskými útoky, štít doplňují bájný buvol, orel, drak a obr.

Island je druhým největším ostrovem v Evropě. Leží na Středoatlantském hřbetu blízko severního polárního kruhu mezi 63°24´-66°33´severní zeměpisné šířky a 13°30´-24°32´západní zeměpisné délky. Nachází na polovině cesty mezi New Yorkem a Moskvou.

Název státu - Ísland, Lýdveldid Ísland, Iceland, Islandská republika (země ledu).

Nejkratší vzdálenost od: Grónska je 286 km, Faerských ostrovů 427 km, Skotska 795 km, Norska 950 km.

Rozloha je 103000 km². Vzdálenost od severu k jihu měří 306 km, od západu na východ 483 km. Velmi členité pobřeží včetně fjordů má délku 5960 km.

Počet obyvatel dosáhl v roce 2000 počtu 275000. Některé z četných ostrovů při pobřeží jsou obydlené. Největšími jsou Vestmanské ostrovy na jihu země s 5000 obyvateli. Dalšími obydlenými ostrovy jsou např. Grímsey na severním polárním kruhu se 100 obyvateli nebo Hrísey severně od Akureyri se 300 obyvateli.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení