Hluboko v srdci hor Wrangell-St. Elias

Národní park a rezervace Wrangell-St. Elias je jednou z nejrozlehlejších chráněných oblastí na Zemi. Rozkládá se na území dvou států, americké Aljašky a Kanady. Tato oblast, zařazená na Seznamu světového dědictví UNESCO, patří mezi nejméně přístupná místa na světě. Na úbočích hor se třpytí přes tři tisíce ledovců. Na kanadské straně může běžný turista, dovolenkář cestující po Alaska Highway, v podstatě jen nakouknout do předhůří Kluane National Park. Na Aljašce je šance proniknout do nitra Wrangell Mountains přece jen větší.

Avšak nabízejí se pouze dvě možnosti, pouhé dvě silnice. Ta kratší a snadněji zvládnutelná vede z Northway Junction na Alaska Highway do osady Nabesna. 

Cesta do osady Nabesna

Letiště Nabesna

Čtyřicet jedna mil v panenské divočině, s krásnými výhledy. Sem tam se objeví soukromý pozemek se srubem nabízejícím třeba kávu, ubytování, rybaření nebo výlet letadlem. Před srubem je obvykle vysekaná louka sloužící jako přistávací dráha a v lese stojí zaparkované letadélko upoutané ke stromu. 

Ze silnice Nabesna Road se dá jít na několik pěších tras. Jedna z nich vede kolem starého vulkánu Skukoom - to je parádní hora, neuvěřitelně zbarvená, se zřetelnými krátery a sopouchy. Na několika místech podél silnice se dá tábořit.

A pak je tady McCarthy Road, která vede hluboko a taky vysoko do hor. Snadný výlet to ovšem není, spíš opravdová výzva. Ze začátku to vypadá nevinně: když odbočíte z Richardson Highway vedoucí do přístavu Valdez, jedete ještě třicet pět mil skoro pořád po asfaltové Edgerton Highway. Vlastní McCarthy Road začíná až v osadě Chitina, což je opravdu rázovité sídlo jako vystřižené z časů zlaté horečky. Ještě na přelomu dvacátého a jednadvacátého století se směrem na McCarthy projíždělo centrem vesnice, kolem obchůdku nad burácející Copper River. Tento vesnický koloniál vypadal dost podezřele, byl ale překvapivě velmi slušně zásobený, dalo se tam koupit opravdu všechno, co se v horách může hodit. 

McCarthy Road

Nyní je silnice směrem na Kennicott odkloněná, takže o tento autentický zážitek přijdete, zase se ale můžete zastavit na zastřešeném pikniku a v Ranger Station získáte všechny informace pro další cestu. Každopádně v Chitině nezapomeňte natankovat a také zkontrolovat stav pneumatik. Čeká na vás totiž nějakých šedesát mil po opravdu špatné cestě mezi řekami Copper River a Kennicott River.

Výhledy kolem McCarthy Road

Nynější McCarthy Road vlastně vede po trase původní železnice zvané Copper River and Northwestern Railway, vybudované mezi lety 1908 a 1911 za jediným účelem – přepravovat měděnou rudu z dolů nad řekou Kennicott ke Copper River a podél ní až na jih do přístavu Cordova. 

Úpravna měděné rudy v Kennicott

Byl to velkolepý projekt a vlaky tudy po trase dlouhé 196 mil jezdily až do roku 1938. Pak byly koleje vytrhány a ze železničních náspů se stala silnička. 

A pořád je na co se dívat. Na Míli 16, vysoko nad kaňonem řeky Kuskulana se pne ocelový most o délce šest set metrů. Při pohledu dolů se tají dech. Ale jsou tu k vidění i pozůstatky dávné slávy, parádní dřevěné mosty a jiné železniční konstrukce. Historie je tu cítit. Projíždíte národním parkem Wrangell-St. Elias, ale silnice samotná ani většina okolních pozemků do parku nepatří, jsou soukromé, volně tábořit se tu tedy nedá. Kempink je na Míli 11 u Silver Lake a také na konci McCarthy Road u bouřící Kennicott River. Chcete-li navštívit osadu McCarthy a bývalé měděné doly v kopcích nad ledovcem, řeku překročíte po pěší lávce. K areálu dolů je to pak ještě pět mil po prašné silnici, dnes můžete využít i kyvadlovou dopravu minibusem.

Magda Pecoldová