Strážky na dohled od Vysokých Tater

Cedule u vstupu do zámeckého parku mě ohromila, stálo na ní: Parkem běhat, v trávě líhat, skákat, stromy objímat – povolené! A nikdo se nebude hněvat! V době, kdy všude narazíte jen na samé zákazy, mi ten nápis připadal jak z jiné planety.

Jasně že jsme hned vyrazili do rozlehlého, evidentně udržovaného anglického parku plného mohutných vzrostlých stromů a mezi nimi posekaných travnatých ploch.

Bývalá obec Strážky vznikla ve druhé polovině 12. století jako strážní osada severní hranice Uherska a také obchodní cesty ze Spiše do Polska. Dnes jsou Strážky městskou částí Spišské Belé. Na mapě je najdete na břehu řeky Poprad severně od Kežmarku.

Gotický kostel

Hlavním lákadlem tady ale není park. Jsou zde především tři významné kulturní památky Slovenska. Především je to gotický kostel s hodnotným interiérem a renesanční zvonice s nezvyklou sgrafitovou výzdobou pocházející z roku 1629. Říká se o ní, že je jednou z nejkrásnějších renesančních zvonic na Spiši. A pak je tu také bělobou svítící a nepřehlédnutelný renesanční zámek na okraji parku.

Zvonice

Na místě dnešního zámku stála ve třináctém století strážní věž, tu pobořili Tataři. Poté tu byl postaven klášter, hrad a později zámek. Střídali se majitelé a měnily se také architektonické styly nejrůznějších úprav a přestaveb. Současnou podobu získal zámek při renesanční přestavbě v letech 1618 – 1628, i když po požáru v roce 1708 byl ještě upraven barokně. Dostavělo se rovněž poslední křídlo stavby, které uzavřelo její původní půdorys ve tvaru písmene U do čtverce.

Zámek, kostel a zvonice

V současnosti je zámek opravený a přístupný veřejnosti. Nachází se zde sbírka historického nábytku a interiérových doplňků ze 17. až 19. století. Najdete tu také rozsáhlou sbírku obrazů známého impresionistického malíře Ladislava Medňanského. Jeho rodina patřila k posledním vlastníkům zámku, malíř tady od roku 1862 prožil své dětství a i později se sem rád vracel.

Významná je i zdejší historická knihovna, která se pyšní svazky ze 16. století. Knihovna jako zázrakem přežila nejen válku, ale i první roky budování komunismu. Součástí tehdejšího budovatelského nadšení byly totiž také soutěže ve sběru papíru a traduje se, že v té době údajně ze Strážek poslali do sběrných surovin vůz naložený knihami ze šlechtické knihovny. Naštěstí se je podařilo zachránit.

Lumír Pecold