Jihlava byla už od středověku významným městem Moravy a celého českého království. Od první poloviny 13.století, kdy se tady začalo těžit stříbro, stoupl význam původní osady tak, že z ní vzniklo opevněné a mocné město, jehož horním právem se řídila města tehdejší Evropy. Jihlava bohatla svými stříbrnými doly a panovníci jí udělovali privilegia právě tak jako třeba Kutné Hoře a dalším městům, která přinášela stříbro do královské pokladnice.
Po staletích se ložiska stříbrné rudy v okolí města vyčerpala a Jihlava si udržovala svůj význam jako moravská zemská pevnost na hranicích Čech a Moravy,
která byla oporou markrabích a krále i za husitských válek. Pověstné je rozsáhlé jihlavské podzemí, které vybudovali měšťané s pomocí jihlavských havířů.
Dnes je navštěvované hlavně turisty, kteří chtějí vidět známou svítící chodbu a další zajímavá místa rozsáhlého podzemního labyrintu, ve kterém je prý možné zahlédnout i duchy švédských vojáků z třicetileté války
- jak se to podařilo novináři a badateli Stanislavu Motlovi a některým dalším.
![](../foto_na_www/jihlava/jihlava7.jpg)
V chodbách přímo pod městem se ovšem stříbro netěžilo, ty sloužily měšťanům ke skladování
piva, ukrývání cenností a schovávali se v nich v době válek. Skutečné stříbrné doly byly v okolí města.
Některé zasypané šachty se ještě dají najít například v okolí rekreační oblasti Okrouhlík nebo na vrchu Šacberku
- česky Rudném. Památky na jihlavské havíře, kteří tady těžili stříbro,
najdete v Muzeu Vysočiny, kde mají jejich nástroje, ukázky krojů a slavnostní korouhve.
Dokonce tu mají i fotografii posledního havíře z 19.století. Protože ještě i v té době se tady pokoušeli těžit rudu a oživit slávu stříbrného dolování.
Ta sláva se zachovala v Havířských průvodech, které byly v Jihlavě pořádány od 19.století až dodnes. Jejich tradice nezanikla dokonce ani v době komunistické
totality, kdy byly pořádány jako připomínka vyhlášení tzv. Kompatát - v podstatě smíru císaře Zikmunda a katolíků s protestanty a tím ukončení husitských válek v roce 1436. To vše se konalo za přítomnosti císaře na jihlavském náměstí. A právě tomu asistovali ve svých slavnostních krojích havíři stříbrných dolů v čele s mincmistrem, městským rychtářem a měšťany.
![](../foto_na_www/jihlava/jihlava5.jpg)
Tradice naštěstí nezanikla a tenhle průvod havířů stříbrných dolů můžete vidět v Jihlavě i dnes. Bývá pořádán obvykle jednou za dva roky v červnu
- přesnou dobu konání i další podrobné informace k němu najdete na webu Jihlavy. A věřte, stojí za to ho vidět,
protože ten malebný průvod dětí v replikách středověkých krojů se jen tak někde nevidí. Na něj i slavnosti kolem obvykle přijíždějí do Jihlavy i návštěvy z jiných našich i evropských havířských měst.
Jako školák jsem se těch průvodů účastnil dvakrát v letech 1959 a 60 v rolích bubeníka a biřice. A mohu potvrdit,
že byly učiteli i dětmi připravovány s obrovskou péčí a láskou k historii rodného města právě tak jako v současnosti.
![](../foto_na_www/jihlava/jihlava6.jpg)
Památek na dolování stříbra je hodně. A dokonce i pěkné video z jednoho z průvodů dostanete za přijatelnou cenu v jihlavském informačním centru. Ale skutečné historické havíře ze stříbrných dolů najdete ještě
jinde - tentokrát při návštěvě kostela sv.Jakuba, který je dominantou města.
![](../foto_na_www/jihlava/jihlava.jpg)
Ke gotickému farnímu chrámu ze 13. století, ve kterém se konala slavnostní bohoslužba po přijetí Zikmunda za českého krále, nebo také později korunovace Zikmunda Korybutoviče králem českým,
byla v roce 1703 přistavěna na severní straně barokní kaple Panny Marie Sedmibolestné.
Oproti strohé gotice trojlodního kostela překvapí už vchod v levé lodi bohatě zdobenou mříží z první poloviny
18. století s premonstrátskými znaky a pak překrásnou sochařskou a štukatérskou výzdobou s mramorem a bohatým zlacením a malbami v kopuli. A hlavně s vzácnou gotickou Pietou ze
14. století na oltáři kaple.
A právě tady se můžeme setkat s havíři jihlavských stříbrných dolů. Při obou stranách vchodu uvnitř kaple použil sochy dvou havířů v životní velikosti barokní sochař Matyáš Kovanda
jako světlonoše. Havíři jihlavských stříbrných dolů, polokleče ve svých slavnostních oděvech a s kahany v rukou, vzdávají hold světici a vítají návštěvníky do nádherné barokní kaple kostela svatého Jakuba. A nejen
tam, ale i na další zajímavá místa starobylého královského a horního města Jihlavy, kde zanechala stopy historie stříbrného dolování. Vladimír Kříž San Francisko, Jihlava |