Národní park Grand Canyon

Řeka Colorado spolu s několika svými přítoky (Green, Dirty Devil, Escalante, San Juan aj.) vytvořila na svém středním toku systémy kaňonů, z nichž některé jsou součástí národního parku Canyonlands (založeného v r. 1964; rozloha 1041 km2) v jihovýchodní části státu Utah; část je jich (dále po toku Colorado a po jejím přehrazení) zatopena (do dnešní úrovně až v r. l980) a je tak vytvořena Glen Canyon N.R.A. (národní rekreační oblast) s 298 km dlouhým jezerem Powell (o ploše 647 km2). Hladina tohoto jezera leží v nadmořské výšce 1127 m. Jezero bylo pojmenováno po veteránu občanské války majoru Johnu Wesley Powellovi, který jako první v roce 1869 se svými 8 přáteli na 4 člunech celým kaňonem řeky Colorado proplul.

Pokračováním dnes jezerem Povell zatopených kaňonů řeky Colorado a jejích přítoků je jeden z nejpodivuhodnějších výtvorů přírody na severoamerickém kontinentu, Grand Canyon. Je to 350 km dlouhá, až 1780 m hluboká a v místech turistických přechodů 6 až 30 km široká průrva, chráněná jako národní park od r. 1919. O 60 let později (1979) byl Grand Canyon N.P. prohlášen místem světového dědictví (World Heritage) - jako důkaz uznání jeho hodnot pro svět a jeho výjimečných přírodních a kulturních charakteristik. ckém kontinentu, Grand Canyon. Je to 350 km dlouhá, až 1780 m hluboká a v místech turistických přechodů 6 až 30 km široká průrva, chráněná jako národní park od r. 1919. O 60 let později (1979) byl Grand Canyon N.P. prohlášen místem světového dědictví (World Heritage) jako důkaz uznání jeho hodnot pro svět a jeho výjimečných přírodních a kulturních charakteristik.

Kdy a jak vznikl Grand Canyon? Z této "geologické čítanky" či "geologické kroniky" odborníci vyčetli, že dnešní dno Velkého kaňonu (a to je v Phantom Ranch v nadmořské výšce 732 m), tvořené vrstvou Vishnu Schist, vzniklo před více než 2 miliardami let. Toto dno vlastně ukončilo "prohlodávání" hornin řekou Colorado a ukončilo tak (zatím) vývoj kaňonu směrem do hloubky. Dno je tvořeno výlevnými horninami s (růžovými) žulovými intruzemi. Na tomto tvrdém podloží je uložena vrstva nejstarších sedimentů (pískovců, písčitých břidlic a vápenců), zvaná Grand Canyon Series z období prekambria, tedy ze starohor. Na ní je jen 75 m mocná vrstva pískovce (Tepeats Sandstone) ze spodního kambria, tj. z nejstarších prvohor, z doby před 550 milióny let. Jde převážně o fosílie z jednoduchých organismů. "Jen" o 50 miliónů let mladší je vrstva břidlic Bright Angel Shale, tlustá 150-220 m, bohatá na zkamenělé trilobity, kteří tu žili na mořském dně. Na této mocné vrstvě břidlic je uložena jen 30metrová vrstva vápence - Muav Limestone - z devonského útvaru, z doby před 350 milióny let. Ze staršího ordoviku a siluru zde nezbylo nic. Mocnější nadložní vrstvou (150-170 m) světlejších vápenců je Redwall Limestone, pocházející z období před 320 milióny let. Obecně je zvána karbon, zde mississippian. Nad ní je nejmocnější vrstva (tlustá 270 m) červených pískovců a písčitých břidlic - Supai Formation - z období spodního permu, stará asi 280 miliónů let. Nadložím vrstvy Supai je vrstva břidlic - Hermit Shale - o mocnosti 100 m. Ta se ukládala před 250 milióny let (v období středního permu), kdy se rozkládaly sluncem vysušované bažiny, v nichž sídlili plazi (jejich zkameněliny se tu často nacházejí). Nejvýše uloženými třemi vrstvami jsou narudlé coconinské pískovce, na nich ležící toroweapské pískovce a vápence a nejvýše situovaný světle žlutohnědý kaibabský vápenec. Následující narudlé pískovce, Coconine Sandstone, tvoří vrstvu mocnou 100-120 m; tyto pískovce vznikly z obrovských písečných dun. Nadložní vrstva pískovců Toroweap Sandstone je mocná 80-100 m. Konečně nejsvrchnější vrstva kaibabských vápenců (Kaibab Limestone), mocná 100 m, je tvořena kostmi a schránkami živočichů, kteří tu žili v teplém a mělkém moři před 230 milióny let ve svrchním permu.

Území dnešní Coloradské náhorní plošiny (na sever od kaňonu nazývané Kaibabské plató, dosahující v Point Imperial 2684 m n.m. a v Grand Canyon Lodge 2516 m; na jih od kaňonu jde o Coconinské plató, dosahující v prostoru Grand Canyon Village 2090 m a v místě Desert View 2272 m) bylo v dávné minulosti pokryto obrovskými jezery, do jejichž prohlubenin naplavily řeky množství sedimentů, vzniklých postupnou erozí s odnosem původních hornin. V oblasti se ale usazovaly také sedimenty z moře, které v periodách poklesu zatopilo pevninu. Tak se na sebe postupně ukládaly vrstvy výše popsané. Více než 100 miliónů let zde působi soustavná eroze a okolo 10 miliónů let se na procesu eroze podílí také řeka Colorado, která v základních horninových masách vytváří stále hlubší zářezy.

Každý návštěvník Grand Canyonu může vidět, co řeka dokázala během několika miliónů let vytvořit: vznikl na světě unikátní systém kaňonů, hlubokých až okolo 1800 m. Vody Colorada se musely prodírat vrstvami vápenců, pískovců, jílovitých břidlic, žuly, jílů a slínů; zdolaly i bariéry ztuhlé lávy, které jí dočasně přehradily cestu v důsledku vulkanické činnosti; šlo např. o lávu, proudící z vulkánů v okolí dnešních Lava Falls v západním cípu Grand Canyonu.

Nakonec několik poznámek k osídlení Grand Canyonu. První pravěcí kočovní lovci se tu objevili zhruba před 11 tisíci lety, na konci doby ledové. Po nich tu zůstalo jen málo stop. Mnohem více důkazů o osídlení oblasti Grand Canyonu je z doby před 4000 lety (zvířecí figurky z vrbového proutí). Z období od roku 500 našeho letopočtu bylo v oblasti G.C. nalezeno okolo 2000 lokalit, kde žili indiáni Anasazi, které pak vystřídaly postupně kmeny Hopi, Cerbatové, kmeny Hualapai a Havasupai, později Pauitové a v 15. století Navajové a příbuzní Apačů - indiáni Dino.

Z každého vyhlídkového bodu jižního okraje G.C. - Desert View, Yaki Point, Yavapai Point, Hopi Point, Pima Point - je do Velkého kaňonu jiný pohled: panoráma se mění se světlem, s mraky, s denní dobou, s ročním obdobím. Převažujícími jsou barvy žluté, okrové, oranžové, červené až nachové, na rostlinami porostlých terasách a suťových kuželech zelené, šedozelené, modrozelené.

A několik slov k řece Colorado: pramení ve Skalnatých horách (Rocky Mountains) ve výši 3050 m n.m., měří 2373 km (od pramene až k ústí v Kalifornském zálivu), odvodňuje plochu 621 tisíc km², na cestě vytváří 365 peřejí, z toho 70 významnějších v Grand Ganyonu. Denně unáší ohromné množství pevného materiálu, více než 400 tisíc tun.

Plocha národního parku, tohoto největšího systému kaňonů na světě, dosahuje 4900 km². Kaňon je (zřetelněji na severní straně, tj.převážně na jižních expozicích) klimaticky a biologicky rozdělen na výškové (resp.hloubkové) stupně, které odpovídají rozsahu od klimatu jižní Kanady v severní horní části kaňonu (okolo 2500 m n.m.) po klima mexické pouště na dně kaňonu (okolo 700 m n.m.). Informativně: teplota na jižním útesu v létě 10-27 °C, v zimě pod 0 °C; na severním útesu jsou teploty o 6° C nižší; teplota v létě na dně kaňonu dosahuje 45° C.

Na průchod napříč kaňonem ze severního okraje na jižní, nebo obráceně, je třeba si rezervovat 2 dny a zásobit se dostatečně tekutinami. Je nutno překonat přes 30 km s celkovým výškovým rozdílem (v sestupu a výstupu) 3300 m. Pro tento přechod je třeba si s předstihem vybavit povolení v informačním středisku; počet udělovaných povolení je však omezen.

Jiří Lazebníček
Zeměpisné sdružení