Hlavní stránka
Stambacher

Chattušaš - záhadná metropole záhadného národa Chetitů

(24.04.2013)

Střední Anatolie patří ke krajům, kde lze několik tisíc let dějin projet a zhlédnout během jediného dne. Při cestě z Istanbulu přes Ankaru na východ by si nikdo s alespoň elementárním zájmem o dávnou historii neměl nechat ujít návštěvu Chattušaše. V této archeologické lokalitě, která se dnes v turečtině nazývá Boğazkale, se ve druhém tisíciletí před naším letopočtem nalézala metropole říše Chetitů, indoevropského etnika, které ve své době ovládalo Malou Asii a část Předního Východu. Chetité mimo jiné dobyli Babylon, a v Sýrii odrazili armádu egyptského faraóna Ramesse II.

Chetitská metropole Chattušaš byla znovuobjevena roku 1906 německými archeology, po více než třech tisíciletích od svého zániku. Když tam před sto lety zahájil vykopávky Hugo Winckler, profesor asyriologie na berlínské universitě, byly ze země doslova vytěženy tisíce tabulek popsaných klínovým písmem. Kdysi tvořily archiv chetitské říše, a na jejich rozluštění měl lví podíl český filolog Bedřich Hrozný. Kromě klínového písma převzatého z Mezopotámie používali Chetité i vlastní, značně krkolomné hieroglyfické písmo, na němž si řada badatelů, včetně Hrozného, vylámala zuby.

Procházka srdcem dávné říše

Dnešní Boğazkale ve střední části Turecka  je rozlehlý areál, kde jsou na návrší v hornaté krajině jen místy k vidění zbytky základových zdí. Nejvýraznějšími památkami dávné chetitské metropole jsou dnes jistě hradby, táhnoucí se kolem bývalého centra říše v délce 6 kilometrů, a brány, z nichž nejpozoruhodnější jsou Lví a Královská brána. První z nich kdysi byla zdobena dvěma sochami lvů (dnes jsou zde vystaveny kopie). Lev byl oblíbeným, dalo by se říci erbovním zvířetem Chetitů. Měl pro ně podobný význam, jako sfinga pro Egypťany a orel pro Římany, takže kde se v Anatolii nalézaly sochy lvů, tam bylo možno zpravidla nalézt chetitské památky.

Dochovaná architektura opevnění Chattušaše připomíná kyklopské zdivo mykénské civilizace, a je ostatně možné, že Mykéňané se v mnohém inspirovali právě u Chetitů, kteří je chronologicky předcházeli, a ke konci své éry zřejmě přišli s mykénskými Achajci do styku. Protože Chetité většinu svých budov stavěli ze dřeva a hlíny, nezachovala se v Chattušaši kromě opevnění žádná jiná monumentální architektura. Pozornosti návštěvníka však zřejmě neunikne mohutný zelený kámen v prostoru, kde kdysi stával Velký chrám zasvěcený bohu bouře, hlavnímu chetitskému božstvu.

Záhadný původ a zánik Chetitů

Původ i zánik Chetitů je stále obestřen tajemstvím. Bedřich Hrozný přišel s všeobecně uznávanou  tezí, podle které by se Chetité měli nazývat spíše "Néšité" či Nésité, podle města Néšaš, které bylo hlavním městem prvního mocného chetitského království. Výraz "Chetité" (podle města Chatti, čili Chattuše) se totiž podle klínopisných textů vztahoval na předchozí neindoevropské obyvatelstvo, jehož jazyk - chattijština - sloužila Chetitům jako bohoslužebný jazyk (podobně jako dnešním katolíkům latina). Podle mainstreamové historie přišli indoevropští Chetité do Anatolie někdy během 3. tisíciletí př. n. l., možná přes Kavkaz z oblasti jihoruských stepí. V Anatolii si podmanili předchozí obyvatelstvo, s nímž zřejmě splynuli.

Teorií o původu Chetitů je však řada, přičemž jednu z nejobskurnějších předkládá český záhadolog Arnošt Vašíček, podle kterého Chetité přišli do Anatolie ze severní Indie, kde byli svědky zkázy způsobené jadernými zbraněmi mimozemšťanů. Vašíček se přitom odvolává na staroindické prameny, jako to ostatně činil velmi sugestivně už nestor české záhadologie Ludvík Souček. Proto si údajně Chetité ve střední Anatolii vybudovali ohromné podzemní úkryty, a to zejména v oblasti Göreme, nalézající se asi 200 kilometrů odtud na jih.

Éra moci Chetitů v Malé Asii a na Předním Východě trvala necelé tisíciletí. Kolem roku 1190 př. n. l. byla Chattušaš zničena, a s ní padla i chetitská říše. Jejich zkázu způsobily podle všeobecně uznávané teorie tzv. "mořské národy" (jak byly nazývány v Egyptě, který jejich náporu odolal), vlna dosud neurčených bojovných etnik, která přišla ze západu. Zbytky Chetitů ještě utvořily několik států v jižních oblastech své bývalé říše, dokud je v 8. století př. n. l. neovládli Asyřané. Chetité pak definitivně zmizeli z jeviště dějin.

Záhadologové typu Arnošta Vašíčka však překládají mnohem atraktivnější teorie zániku chetitské říše. Zkázu Chattušaše prý způsobil ohromný žár, při němž se cihly slily dohromady, avšak obyvatelstvo se stačilo uchýlit před ničivou zbraní do svých podzemních komplexů. 

Obskurní badatelé hledají později stopy Chetitů v Americe, konkrétně v Peru. Tak např. známý obří piktogram na peruánském pobřeží, tzv. Andský kandelábr ve tvaru obrovského svícnu či trojzubce, je prý znakem hlavního chetitského boha bouře, v Peru známého jako Virakoča. Ale to už jinde jsme, je to jiný světadíl…

Článek vznikl za přispění CK Mundo, která pořádá letecký zájezd do Turecka.


 

Václav Kozina

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress