Lidstvo asi blbne

Genetik Gerald Crabtree ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii přišel s hypotézou, která lidskému druhu příliš nelichotí. Podle něj s vynálezem zemědělství lidstvo přišlo o podstatné stimuly k využívání a rozvoji inteligence. Výsledkem je, že v posledních několika tisících let druh Homo sapiens sapiens postupně poněkud hloupne.

Pokud bychom dokázali přepravit v čase průměrného Řeka z roku 1000 př. n. l. do současné společnosti, byl by dnes pravděpodobně jedním z nejchytřejších lidí na Zemi, domnívá se genetik Crabtree, který svou teorii publikoval v časopise Trends in Genetics. Intelektuální schopnosti lidí podle něj klesají od doby vzniku zemědělství a během rozvoje života v hustě obydlených oblastech. Sám vědec přitom podotýká, že by se rád mýlil.

Crabtree vychází z jednoduché úvahy. V minulosti naši předkové - a také ti, kdo to na naše předky nedotáhli - čelili drsné realitě života lovců a sběračů. Hloupost se tehdy přísně trestala, nezřídka smrtí. Enormní evoluční tlak vyřazoval ze hry ty méně bystré, zatímco chytrost přeživších dostala šanci na další kariéru v potomcích. To už dnes dávno neplatí.

"Lovec a sběrač, který neuměl efektivně vyřešit problém obstarání si potravy a přístřeší, s největší pravděpodobností zahynul spolu se svou genetickou výbavou. Když se podobné chyby dopustí manažer z Wall Streetu, dostane ještě mimořádný milionový bonus a stane se atraktivnějším partnerem. Extrémní pravidla přirozeného výběru jsou tak zjevně záležitostí dávné minulosti," ironizuje Crabtree.

On také vypočítal, že s lidskou inteligencí bezprostředně souvisí soubor zhruba dvou až pěti tisíc genů. Za poslední tři tisíce let, respektive přibližně za 120 generací, se mezi lidmi rozšířily genetické mutace, které inteligenci škodí. Každý z nás je nyní nositelem dvou a více takových mutací. To proto známého genetika vede k závěru, že lidé dosáhli intelektuálního vrcholu v dávné minulosti.

"Jako živočišný druh jsme intelektuálně překvapivě křehcí a vrcholu jsme dosáhli už dávno, zhruba před dvěma až šesti tisíci lety," píše ve své hypotéze Crabtree. "Pokud se pravidla přirozeného výběru jen trochu uvolní, je logické, že každý z nás je výsledkem jistého kvalitativního ústupku ve srovnání s našimi předky z doby před šesti tisíci lety," doplnil.

Crabtree ale připouští, že po důkladnějším zkoumání této problematiky mohou jiní vědci dojít k jinému závěru, například že hlavním udržovatelem lidské inteligence není přirozený výběr. Naopak hraje na pozitivní notu. Lidská rasa podle něj není odsouzena k intelektuálnímu prázdnu a sledování repríz na televizních přístrojích, které už nebudeme umět vyrobit. "Přestože náš genom je tak křehký, naše společnost je dostatečně robustní díky vymoženosti vzdělání, které dokáže všem zprostředkovat potřebné vědomosti," uzavírá Crabtree.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení