Nejkrásnější rozhledna ČR - Krásenský vrch leží ve Slavkovském lese

Na úvod by se slušelo vysvětlit pojem rozhledna. Rozhledna je vyhlídková stavba, která byla vytvořena lidskou činností, byla určená či dodatečně upravená k účelům rozhlížení, s vyhlídkovým prostorem umístěným aspoň několik metrů nad okolním terénem a je přístupná široké veřejnosti (byť jen v určitém časovém nebo historickém období). Tak to je vyčerpávající definice od odborníka Prof. Ing. Jana Nouzy, CSc. z liberecké TU.

Asi Vás bude zajímat, kolik rozhleden u nás stojí a které jsou mezi turisty ty nejoblíbenější? Tak takovýchto objektů se na našem území nachází asi 270 a o tom, které jsou nejkrásnější rozhodla anketa, jejíž hlasování skončilo dne 9. 8. 2011 v poledne.

Za nejkrásnější rozhlednu v ČR zvolili čtenáři iDNES.cz kamennou rozhlednu na Krásenském vrchu v Karlovarském kraji ve Slavkovském lese.

Rozhledna na Krásenském vrchu

Výsledky hlasování ankety byly tak těsné, že za nejhezčí rozhledny ČR lze označit všechny stavby, které dostaly v anketě víc než osmi set hlasů. Bylo jich osm a rozdíly v počtech hlasů byly mezi nimi jen v řádu desítek.

Rozhledna na Krásenském vrchu jižně od Horního Slavkova a severozápadně od Bečova nad Teplou ve finále mile překvapila. Podle počtu hlasů, které čtenáři dali rozhlednám v krajských kolech, byla jen řadovým finalistou (postoupila ze dvanáctého místa ze šestadvaceti rozhleden nominovaných). Její vítězství se 1 114 hlasy bylo ale přesvědčivé.

Tato rozhledna má neobvyklý tvar, v České republice opravdu unikátní. Jen málokdo však ví, že má svůj historický předobraz v dalekém asijském Iráku. Jedná se o slavný minaret se spirálovým schodištěm ve městě Samara pocházející z roku 847. Tento minaret dodnes stojí, bohužel Irák prochází v současnosti složitým obdobím a tak zajet si podívat se na "originál" zatím není možné.

Rozhledna na Krásenském vrchu nabízí nejen krásný výhled na krajinu Slavkovského lesa, ale má navíc zajímavý příběh vzniku. Byla postavená během hospodářské krize ve 30. letech 20. století, aby dala práci nezaměstnaným v kraji. Kéž by podobné ekonomické krize ve 21. století po sobě zanechaly mimo škod i podobné zajímavé stavby.

Podobně jako rozhledna na Krásenském vrchu zabodovala rozhledna Cvilín u Krnova, která ve finále skončila na druhém místě s 1 073 hlasy. V krajském kole přitom získala jen 521 hlasů a do finále tak postupovala až z celkově 11. místa.

Bronzovou příčku ve finále obsadil Lednický minaret s 1 062 hlasy. To byl naopak favorit. Z krajského kola postupoval Lednický minaret s 1 008 hlasy.

Čtenáři iDNES.cz ve finále poslali celkem 15 881 hlasů. Je mi jasné, že je to poměrně malé číslo, ale přece jen o něčem vypovídá a určitě turisté, milovníci přírody a architektury, nebyli před svým rozhodnutím "masírováni" kampaní ani odpornými, všude číhajícími bilbordy se zubícími se vyretušovanými ruinami a vykopávkami.

Než uvedu i další rozhledny v pořadí (9.-16.), k prvním osmi přidám ještě několik dalších informací, případně obrázek.

1. Krásenský vrch

Tato rozhledna stojí uprostřed Slavkovského lesa 1 kilometr na jih od města Krásno. Byla postavena na vrcholu kamenitého svahu v nadmořské výšce 777 metrů v roce 1935. V roce 1997 prošla rekonstrukcí. Rozhledna je zajímavá svým spirálovitým schodištěm, které neobvykle vede po vnějším obvodu pětadvacetimetrové věže a připomíná tak Babylonskou věž.

Základna věze je 11 metrů široká, vyhlídková terasa je ve výšce 25 metrů nad zemí a má v průměru tři metry. Na vyhlídkovou plošinu vede 120 schodů. Po jejich zdolání se otevře návštěvníkovi zajímavý kruhový výhled. Na severu jsou vidět Krušné hory (Blatenský vrch s rozhlednou, 1244 metrů vysoký Klínovec s rozhlednou a vysílačem), na severovýchodě Doupovské hory s 934 metrů vysokým Hradištěm, na východě a jihu Tepelská vrchovina s 847 metrů vysokým Podhorním vrchem a na západě nejvyšší vrchy Slavkovského lesa 983 metrů vysoký Lesný a Lysina.

2. Rozhledna Cvilín

To je neobvyklá, ale velmi pěkná kamenná rozhledna, stojící jihovýchodně od Krnova (od 11. 6. 1903) na 436 metrů vysokém kopci Cvilín. Stavbu inicioval Moravskoslezský sudetský horský spolek a vznik vydatně finančně podpořil kníže Lichtenštejn.

Rozhledna je nyní vysoká 29 metrů, ale v době vzniku měla o pět metrů více. Při opravách byla totiž sejmuta věžička. Nedávno byly odstraněny i antény, které válcovou rozhlednu "zkrášlovaly" z dob socialismu jako mnohé jiné věže.

Na ochoz vede 134 schodů a návštěvník z něho uvidí celé panorama Jeseníků s nejvyšší (1491 metrů nad mořem tyčící se) horou Praděd. Je dobře vidět centrum Krnova a část polského příhraničí. Host si může shora prohlédnout i údolí řek Opavice a Opava.

Minaret v Lednici

3. Lednický minaret

Tento úžasný minaret je vysoký 60 metrů. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí Lednicko-valtického areálu. Je nejstarší dochovanou rozhlednou na našem území a zároveň je také jediným minaretem v ČR.

Věž byla postavena v letech 1797-1802 a náklady se vyšplhaly údajně až na jeden milion zlatých (a to byl "balík"). Stavba je v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci. Lednický minaret má tři vyhlídkové ochozy, k tomu nejvyššímu vede 302 schodů. Návštěvníkům Lednice, kteří vystoupají až na samotný vrchol, se naskytne pohled na park, Pálavu, Bílé Karpaty a při mimořádné viditelnosti až na vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.

4.-5. Brdo v Chřibech (1 044 hlasů)

Nejvyšší vrcholek pohoří Chřiby s výškou 587 m n. m. zdobí kamenná věž od roku 2004. Jde o první novodobou kamennou rozhlednu postavenou u nás po roce 1945. Na pohled unikátní rozhledna je postavena z pískovce metodou tzv. kyklopského zdiva. Z ochozu ve výšce 21 metrů jsou vidět Jeseníky, Roháče, Karpaty, Malá Fatra a za mimořádně dobré viditelnosti i Alpy.

Stavba se nachází nedaleko rozhledny v obci Modrá u Uherského Hradiště. V okolí je možné navštívit například zříceninu hradu Cimburk, hrad Buchlov nebo zámek Buchlovice.

Kleť

4.-5. Kleť u Českého Krumlova (1 044 hlasů)

Nejstarší horská rozhledna v České republice získala stejně hlasů jako Brdo v Chřibech. V roce 1825 nechal rozhlednu na Kleti postavit kníže Josef Jan Nepomuk Schwarzenberg na počest císaře Františka Josefa.

Panorama je okouzlující - kromě Novohradských hor, Šumavy, Středočeské pahorkatiny, Brd nebo Třeboňské a Českobudějovické pánve můžete při dobrém počasí spatřit i alpské vrcholy.

Na Kleť (jihozápadně od Českých Budějovic) vede několik turistických tras. Z Krasetína vede na vrchol 1084 metrů vysoké hory i lanovka dlouhá 1 792 metrů.

6. Štěpánka u Příchovic (970 hlasů)

Novogotickou rozhlednu Štěpánka začal stavět na krkonošském vrchu Hvězda v roce 1847 kníže Camill Rohan a pojmenoval ji po arcivévodovi Štěpánovi, který na kopec vystoupil během stavby císařské Krkonošské silnice v údolí. Sotva však Rohan postavil základnu s vchodem, arcivévoda Štěpán upadl u vídeňského dvora v nemilost a tak kníže výstavbu pozastavil. Štěpánku dokončil až v roce 1892 Horský spolek.

Pověst říká, že kníže Rohan stavbu zastavil, když mu Cikánka předpověděla, že mu dokončení rozhledny přinese smrt. A opravu, kníže zemřel měsíc poté, co Horský spolek 24 metrů vysokou rozhlednu dostavěl (trochu mi to zavání Kozinou a Lomikarem, i když tam to trvalo rok, než se sešli na božím soudu).

7. Bílá hora (967 hlasů)

je jednou z novějších rozhleden. Stojí na vrchu Bílá hora mezi Kopřivnicí a Štramberkem na Novojičínsku. Díky schodišti kolem betonového středu telekomunikační věž připomíná šroubovici nositelky genetické informace DNA.

Ještě než byla v roce 2000 otevřena, museli odborníci posoudit, zda nenaruší krajinný ráz, a to hlavně kvůli blízkému štramberskému hradu s typickou věží Trúba. Nenarušila. Celá rozhledna je vysoká 43 metrů, ale ochoz je už ve výšce 26 metrů.

Rozhlednu na Bílé hoře plánoval už před sto lety štramberský vlastenec Adolf Hrstka, který se zasloužil i o zvelebení Trúby, ale z plánů na výstavbu vždy sešlo. Až na konci druhého tisíciletí se někdejší sen podařilo splnit.

Z rozhledny jsou jako na dlani vidět obě města pod sebou, Moravská brána a dohlédnou lze při dobré viditelnosti až do Ostravy a na Karvinsko. Na druhé straně lze vidět i hřeben Moravskoslezských Beskyd s památným 1129 metrů vysokým Radhoštěm.

8. Děčínský Sněžník (891 hlasů)

Kamenná rozhledna z roku 1864 původně vznikla jako jeden ze základních bodů trigonometrické sítě, na které se kdysi dohodly Rakousko, Sasko a Prusko.

Majitel děčínského panství hrabě František Antonín Thun tehdy vyšel zeměměřičům velkoryse vstříc. Místo obvyklé stavby dřevěné vyměřovací věže (byly za mého dětství v mnoha lesních porostech) povolal z Drážďan významného saského architekta Karla Moritze Haenela, a ten navrhl 33 metrů vysokou kamennou věž v tehdy módním alžbětinském slohu.

Věž ve výšce 723 m n. m. od počátku vzbuzovala zájem výletníků, takže hrabě Thun brzy najal strážce, který za mírný obolus pouštěl na rozhlednu případné zájemce o výhled do okolí.

Žel od 70. let 20. století rozhledna chátrala a nakonec byla uzavřena. V roce 1992 se jí podařilo opravit a zpevnit pomocí ocelových obvodových spon uvnitř zdí, takže si rozhledna přece jen zachovala svou původní podobu.

Dál už jen stručné "info" o dalších, neméně "pohledných" rozhlednách z ankety (jen získaly méně hlasů, to ale neznamená, že by nebyly zajímavé).

9. Akátová věž u Židlochovic (691 hlasů) je zajímavá svojí kovovou konstrukcí, která je obložena dřevěnými lamelami. Vystavěna byla teprve v roce 2009.

10. Zlatý Chlum u Jeseníku (659 hlasů) je elegantní kamenná rozhledna z roku 1899 nacházející se nad lázeňským městem Jeseník.

11. Babylon u Náměště nad Oslavou (631 hlasů) je mohutná kamenná věž z roku 1831.

12. Černá Studnice 869 m n. m. východně od Jablonce nad Nisou (561 hlasů) je kamenná rozhledna z roku 1905. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 metrů a vede k ní 91 schodů.

Petřín

13. Petřínská rozhledna (558 hlasů) je jak známo zmenšená, 63,5 metrů vysoká, kopie pařížské Eiffelovy věže (bez nohou). Byla postavena při příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891.

14. Svatobor u Sušice. Již ve druhé polovině žebříčku - na 14. místě skončila s počtem 501 hlasů kamenná 28 vysoká rozhledna Svatobor u Sušice. Nachází se spolu s chatou v nadmořské výšce 845 metrů. Pochází z roku 1834 a je věrnou kopií zřícené věže Klubu českých turistů z roku 1900.

Svatobor

15. Dobrošov u Náchoda (494 hlasů) je jurkovičova horská chata s rozhlednou z roku 1923.

16. Poledník na Šumavě (486 hlasů) je 37 metrů vysoká betonová vyhlídková věž nad Prášilským jezerem. Jedná se o přestavěnou bývalou radarovou a rušící stanici ČSLA z 60. let 20. století. Po "zcivilizování" a přestavbě byla turistům otevřena dne 18. 7. 1998.

Poledník na Šumavě

Tím můj výčet nej… rozhleden končí. Na shledanou na věžích.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení