Burj Dubai - orchidej, která se téměř dotkne hvězd

Spojené arabské emiráty mají na svém území od 4. ledna 2010 nejvyšší budovu světa. Ta byla slavnostně otevřena (s jednoročním zpožděním) na počest čtvrtého výročí nástupu Muhammada bin Rašída Maktúma k moci v emirátu Dubai. Mrakodrap Burj Dubai neboli Dubajská věž sahá do výšky 818 metrů. Nejvyšší stavba světa je tak 14krát vyšší než pražská Petřínská rozhledna.

Základová deska má plochu 7000 m2, pod ní se nachází 850 pilířů širokých až 1,5 metru a hlubokých až 50 metrů. Dubajská věž má 162 pater. Návštěvníky i zde bydlící obyvatele bude převážet 65 výtahů (každý pro 42 osob) s rychlostí až 65 kilometrů za hodinu a osm eskalátorů. Zajímavostí pro nás jistě je, že na stavbě byly použity i české výtahy pardubické firmy Pega Hoist.

Vnější plášť budovy se skládá z reflexního skla, hliníku, ocelových panelů a trubkovitých žeber a má připomínat květinu Hymenocallis podobnou orchideji, která se v Dubaji hodně pěstuje.

Burj Dubai

Se špatným počasím bude budova bojovat se zvláštní mechanikou. Ve větru se může otáčet až o 120 stupňů, což jí umožní lépe odolávat nepříznivým povětrnostním podmínkám.

Hlavním architektem byla chicagská firma Skidmore, Owings and Merrill, investorem Emaar Properties. Architekt Adrian Smith do stavby zakomponoval byty, kanceláře, a také hotel, který bude vybaven nábytkem navrženým slavným italským stylistou Giorgiem Armanim. V 1.-37. patře je šesti hvězdičkový Armani Hotel, ve 45.-108. patře je umístěno 700 apartmánů a mezi nimi v 78. patře venkovní plavecký bazén. Součástí Burj Dubai jsou samozřejmě luxusní restaurace, centra zábavy a volného času. Výše se pak nacházejí kancelářské místnosti a technologické prostory. A co by to bylo za budovu, kdyby neměla vyhlídkovou plošinu a na vrcholu i soukromý klub.

Stavba do své ohromující výšky vyrostla za 5 let a 8 měsíců a stála 75 miliard korun českých. Na její vybudování bylo třeba 330 tisíc metrů kubických betonu, 39 tisíc tun oceli a 12 tisíc lidí tu dohromady odpracovalo 22 milionů pracovních hodin.

Mrakodrap je ústředním prvkem nově budovaného dubaiského centra. Tamní projekt stál na 20 miliard amerických dolarů, tedy v přepočtu asi 351 miliard korun českých, a jeho součástí je i největší nákupní středisko a také 30 tisíc bytů.

Dubai je jedním ze sedmi emirátů Spojených arabských emirátů, které si v podobných stavitelských raritách doslova libují. Návštěvníci emirátu tam mohou například obdivovat umělé poloostrovy Palm Jumeirah, Palm Jebel Ali ve tvaru palmy (další Palm Deira se staví a zatím "zamrzl" na chybějících financích projekt The World) nebo halu s lyžařskou sjezdovkou uprostřed pouště. Až do nedávna si šejkové mysleli, že si mohou nechat postavit téměř cokoliv, bez ohledu na cenu, ale i na ně v roce 2009 "padla deka" globální finanční krize.

K dnešnímu dni je toto pořadí nejvyšších budov světa: 1. místo zaujal dubajský Burj Dubai, data viz výše; 2. místo - Tchaj-pej 101 s výškou 509 metrů, 101 patry, otevřený v roce 2004; 3. místo - Shanghai World Financial Center se 492 metry, 101 patry z roku 2008; 4. místo patří International Commerce Centre v Hong Kongu s výškou 484 metrů, 118 patry z roku 2009; 5. místo - Petronas Twin Towers v Kuala Lumpuru v Malajsii se 452 metry výšky, 88 patry z roku 1998; 6. místo zaujímá čínská Zifeng Tower ve městě Nanking se 450 metry výšky, 69 patry, otevřená v roce 2008; 7. místo patří zatím chicagskému Sears Toweru se 442 metry, 108 patry, otevřenému již v roce 1974; 8. místo má opět čínská budova Guangzhou International Finance Center v Guangzhou (Kantonu) s výškou 438 metrů, 103 patry z roku 2009 a na dalším místě je pro změnu další čínská stavba Ťin Mao ve městě Shanghai s výškou 421 metrů, 88 patry z roku 1998 a tak bych mohl pokračovat dále.

Výškové prvenství dubajské věže ale může být brzo minulostí. V saúdskoarabské Džiddě má vzniknout mrakodrap vysoký jeden kilometr a o jeho výstavbu se má postarat stejná investorská firma Emaar Properties. Takže brzy asi opět budeme přepisovat pořadí nejvyšších budov světa. I tak se dá na sebe upozornit, aby okolní svět viděl, jaké má ta či ona země možnosti jak technické, tak samozřejmě finanční. Tak šejkové, soutěžení zdar!

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení