Indický oceán

Indický oceán je třetím největším oceánem, který vznikl již před 130 miliony lety. Nachází se mezi východní Afrikou, západní, jižní a jihovýchodní Asií, západní a jižní Austrálií a Antarktidou a pokrývá pětinu povrchu světového oceánu.

Indický oceán má asi 76 170 000 km čtverečných a obsahuje 282 600 tisíc km krychlových vody. Na západě se spojuje s Atlantickým oceánem (94 243 tisíc km2), na východě s Tichým oceánem (179 680 tisíc km2). V Indickém oceánu se ale málo loví ryby, protože je v něm příliš teplá voda.

Indian Ocean má řadu velmi atraktivních lokalit s korálovými útesy (indické souostroví Lakšadvíp a Maledivy, Rudé moře, pobřeží Ománu aj.) a tak je mimo jiné (písečné pláže ostrovů i pevnin) atraktivní i pro milovníky potápění.

Z přírodního bohatství nabízí tento oceán řadu surovin. Vede jím řada významných obchodní tras (přepravuje se ropa, kovy, koření aj.) a proto se v tomto oceánu v minulosti i v současnosti objevovali piráti (dnes archaicky znějící název Pirátské pobřeží patřil kdysi dnešní východní části Arabského poloostrova u Ománu a SAE). V současnosti je moderní pirátství provozováno zejména Somálci vzhledem k zoufalé životní situaci v této východoafrické zemi. O nebezpečnosti plavby zejména nákladními loděmi Somálskou pánví až k Adenskému zálivu jsme informováni téměř denně v televizi a v tisku. O bezpečnosti plavících se turistů se zmíním v samostatném odstavci zhruba v polovině článku.

V oblastech východních moří Indického oceánu proudí monzunové větry. Pásmo poblíž Středoindického hřbetu se vyznačuje častými podmořskými zemětřeseními a ohrožuje tak státy jako jsou např. Indonésie, Thajsko, Indie, Srí Lanka.

Nejhlubším místem je Jávský příkop s hloubkou 7 725 metrů, největším zálivem planety a tudíž i tohoto oceánu je Bengálský záliv. Díky své poloze podél rovníku je Indický oceán nejteplejším oceánem Země. Nejteplejšími částmi jsou Perský záliv a Rudé moře.

Phuket - Velbloudí ostrov

Okrajové části oceánu patří mořím, zálivům a průlivům. Jsou to Mosambický průliv [1], Adenský záliv [2], průliv Bab al-Mandab [3], Rudé moře [4], Arabské moře [5], Ománský záliv [6], Hormuzský průliv [7], Perský záliv [8], Bengálský záliv [9], Andamanské moře [10], Malacký průliv [11], Lombocký průliv [12] a Velký australský záliv.

Praslin

Jak je to s bezpečností cestujících před přepadením somálskými piráty na velkých osobních lodích? Společnosti provozující tyto plavby (největší flotilu mají Italové) jsou si vědomy nebezpečí a proto jejich lodě chrání nekompromisní ochranka, kterou zpravidla tvoří váleční veteráni z Izraele a to nejsou jen tak nějací "nazdárci". Každý z členů ochranného komanda prošel válečnými operacemi a tak ho jen tak něco nevyvede z míry. Mimo těchto ostrých hochů chránících pohodu a zdraví pasažérů a značné množství peněz (loď je v podstatě plující město s přibližně 2-4 tisíci osob a s řadou obchodů, heren, kasin i financí hostů) je vždy připravena také vlastní posádka čítající stovky lidí na nenadálé události jako je např. požár a umí mistrně používat hadic jak k hašení tak i k odražení osob, které by chtěly nelegálně vstoupit na palubu z moře. Piráti jsou si vědomi, že zde nemají žádnou šanci a tak se jen zřídka kdy pokusí o atak. Pokud ano, jsou ve svých rychlých člunech zasypáni střelbou a dostanou mohutnou sprchu z hadic od posádky lodi. Již předtím jsou cestující turisté včas varováni a ukryjí se ve svých kajutách. Únos jako rukojmí nepřipadá v úvahu. Piráti unášejí jen jednotlivé členy posádek velkých nákladních lodí, kde je jen několik námořníků v řádu do dvou desítek. Do boje s piráty se zapojila již řada zemí (včetně lodí NATO) využívajících lodních koridorů zejména mezi Perským zálivem a Evropou přes Rudé moře a Suezský průplav.

[1] Mosambický průliv (francouzsky Canal du Mozambique, malgašsky Lakandranon'i Mozambika, portugalsky Canal de Moçambique) je část Indického oceánu mezi ostrovem Madagaskar a Mosambikem. Průliv má ve svém nejužším místě šířku 460 kilometrů. Nejhlubší bod kanálu leží 3 292 metrů pod hladinou 230 kilometrů od mosambického pobřeží. V těchto místech vzniká teplý mořský proud, který vede do Agulhaského kruhu u pobřeží Jižní Afriky.

Mosambický průliv

V Mozambickém průlivu se nacházejí komorské ostrovy Grande Comore, Mohéli a Anjouan, francouzské ostrovy Mayotte a Roztroušené ostrovy, ostrovy Glorioso, Juan de Nova, Europa a Bassas da India. 

[2] Adenský záliv je součástí Arabského moře mezi Jemenem na jižním pobřeží Arabského poloostrova v Asii a Somálskem ve východní Africe. Na severozápadě je spojen s Rudým mořem průlivem Bab al-Mandab.

Adenský záliv je důležitou námořní cestou do a z Perského zálivu a Indického oceánu. V Adenském zálivu, který není dosud příliš znečištěn (nepřitékají do něho žádné znečistěné řeky) žije mnoho druhů ryb, korálů i jiných druhů živočichů. Hlavními přístavy jsou Aden v Jemenu, Berbera, a Bosaso v Somálsku. V historii byl důležitým přístavem také jemenský Crater.

[3] Bab al-Mandab je průliv mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. V překladu je to "Brána slz" (nářků). Průliv má šířku 26 kilometrů a hloubku 180 až 320 metrů. Vzdálenost Ras Menheli na arabské straně a Ras Siyan v Africe je přibližně 30 kilometrů. Průliv je rozdělen ostrovem Perim na dvě části. Východní část je známá pod jménem Bab Iskender a je 3 kilometry široká a 30 metrů hluboká. Západní část Dact-el-Mayun má šířku přibližně 25 kilometrů a dosahuje hloubky 310 metrů. Nedaleko afrického pobřeží se nachází souostroví Sawabi sestávající ze sedmi drobných ostrůvků.

[4] Rudé moře je vnitřní moře Indického oceánu mezi Arabským poloostrovem a Afrikou. Je 2000 kilometrů dlouhé a až 350 kilometrů široké. Rozloha Rudého moře je asi 450 000 km². Maximální hloubka je 3 039 metrů. Na jihu je Rudé moře spojené průlivem Bab al-Mandab s Adenským zálivem Arabského moře, na severu spojuje Rudé a Středozemní moře Suezský průplav. Rudé moře má velmi vysokou salinitu (průměrně 36 až 38 promile), která je způsobena velkým výparem a minimálním množstvím srážek. V době rozmnožování červených řas druhu Trichodesminum erythraeum získává rudé zbarvení (odtud pochází jeho jméno).

Rudé moře je jedním z nejseverněji položených korálových moří na Zemi a vzhledem k poměrně nízké vzdálenosti od Evropy patří mezi nejnavštěvovanější místa na světě (možnosti úžasného potápění). Hlavním lákadlem je množství korálových útesů a podmořský život v jeho vodách. Většina potápěči vyhledávaných lokalit se nachází při egyptském pobřeží. Neméně zajímavá místa se nacházejí také při pobřeží Súdánu, Eritreje nebo Saúdské Arábie. Mezi nejznámější turistická střediska patří egyptské destinace Hurgada, Marsa Alam (Safaga), Sharm el Sheikh, Taba, Nuweiba, izraelský Eilat aj. Významnými přístavy jsou Eilat, Suez, Hurgada, Safaga, Džidda, Port Sudan, Aqaba, Sharm el Sheikh, Assab, Al Hudaida, Massawa nebo Yanbu al Bahr.

Mezi významné součásti Rudého moře patří Akabský a Suezský záliv, průliv Bab al-Mandab a Tiranská úžina. Dominantní dopravní cestou je egyptský Suezský průplav. V Rudém moři se nacházejí ostrovy Rocky Island, Zabargad a Tiranské ostrovy, poloostrovy Sinajský a Arabský.

[5] Arabské moře (s rozlohou 4 592 tisíc km2 a objemem vody 14 514 tisíc km3) se rozkládá v severozápadní částí Indického oceánu. Od západu k východu měří asi 2 400 km a jeho maximální hloubka dosahuje 5 803 metrů, průměrná je 3 160 metrů. Moře je ohraničené na východě Indií, na severu Pákistánem a částečně Íránem a na západě Ománem a Jemenem. Afriky se Arabské moře dotýká v Somálsku. Jižní hranice prochází mezi severovýchodním cípem Somálska a jižním koncem Indie.

Z Arabského moře vybíhají dva velké zálivy – Adenský a Ománský. Adenský záliv je průlivem Bab al-Mandab spojen s Rudým mořem a Ománský Hormuzským průlivem s Perským zálivem. Na indickém pobřeží jsou menší zálivy Kambajský a Kačský. Ostrovů je v Arabském moři málo, jen na západě leží jemenské souostroví Sokotra a na východě indické souostroví Lakšadvíp a částečně i Maledivy.

Obchodní cesty spojující Blízký východ, východní Afriku, Indii a dále jihovýchodní Asii a Čínu vedly přes Arabské moře již od starověku. Při plavbách se využívalo monzunů. Hlavní obchodní cesta vede v současnosti z Perského zálivu (ropa). Další důležité spojení vede přes Arabské moře z Rudého moře k Indii.

Nejvýznamnějšími městy na pobřeží Arabského moře jsou města Mumbai, Goa, Karáčí a Gwadar a Aden.

[6] Ománský záliv je zálivem Indického oceánu a severozápadní částí Arabského moře. Na západě je spojen Hormuzským průlivem s Perským zálivem. Rozkládá se mezi východním výběžkem Arabského poloostrova, Íránem a západním pobřežím Pákistánu. Záliv je dlouhý asi 560 kilometrů ve směru východ-západ a jeho hloubka se nejčastěji pohybuje od 50 do 200 metrů.

Ománský záliv

[7] Hormuzský průliv je jméno průlivu mezi Perským zálivem a Ománským zálivem. Odděluje také ománský výběžek Arabského poloostrova od asijské pevniny (Íránu). Průliv je 150 kilometrů dlouhý, v nejužším bodě má šířku 54 kilometrů a jeho hloubka se pohybuje od 10 do 220 metrů. Pro lodní dopravu představuje strategicky důležitou námořní cestu po níž je přepravována významná část světové těžby ropy z oblasti Perského zálivu.

Perský záliv

[8] Perský záliv je zálivem Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen s Hormuzským průlivem. Rozkládá se mezi Arabským poloostrovem a Íránem. Má rozlohu 239 000 km², délku asi 1000 kilometrů a šířku 35-380 kilometrů. Převládají malé hloubky do 50 metrů, maximální hloubka je zde 104 metru. Teplota vody v létě 30-33 °C, v zimě 15-21 °C, slanost 37-40 ‰. V důsledku ústupu moře, se záliv za posledních 2000 let značně zkrátil (například starověké město Ur leželo na jeho pobřeží, zatímco v současnosti leží jeho pozůstatky ve vnitrozemí Iráku). Perský záliv je světovým nalezištěm ropy. Ropná naleziště se nacházejí v největším počtu na jeho severozápadním pobřeží, kolem hranic mezi Kuvajtem, Irákem a Íránem (dominují přístavy Mína al Ahmadí, Dammám, Aválí, aj.). V Saúdské Arábii se potrubím přesunuje ropa vytěžená v obřím poli Ghawar do jednoho ze dvou největších překladišť světa v Ras Tannuře. Ve severovýchodní části Perského zálivu se těží ropa v okolí Abádánu a ostrova Chárag. Na ostrově Kiš se nachází jedna z pěti světových burz svého druhu, Íránská ropná burza.

O pojmenování zálivu jako perský, referoval např. Sir Arnold Wilson ve své knize, vydané v roce 1928: "Pro geology, archeology, geografy, obchodníky, politiky, výletníky, učence minulosti i současnosti nebylo tak významného vodního kanálu jako Perský záliv".

Dne 23. ledna 1980 americký prezident Jimmy Carter prohlásil Perský záliv za americkou zónu vlivu a uvedl, že "každý pokus vnější moci získat vliv nad Perským zálivem bude Spojenými státy vnímán jako zásah, útok na životně důležité zájmy USA a tento útok bude odražen všemi dostupnými prostředky včetně vojenské síly." Tato americká doktrína platí dodnes (viz války v Kuvajtu, Iráku).

Bengálský záliv

[9] Bengálský záliv (s rozlohou 2 191 tisíc km2 a objemem vody 5 664 tisíc km3) je část severní oblasti Indického oceánu a tvoří jeho největší záliv. Má tvar trojúhelníku, který je na západě ohraničen pobřežím Srí Lanky a Indie, na severu Bangladéšem, na východě Myanmarem a Malajským poloostrovem a na jihovýchodě severním pobřežím indonéského ostrova Sumatra. Ve východní části zálivu leží souostroví Andamany a Nikobary. Rozloha je 2 172 000 km², maximální hloubka dosahuje 3 835 metrů (průměrná hloubka je 2 585 metrů). Salinita je od 30 do 34 ‰, teplota moře se pohybuje mezi 25-28 °C. Nejvýznamnějším přístavem zálivu je indická Kolkata.

Phuket - ostrov Jamese Bonda

[10] Andamanské moře (s rozlohou 565 tisíc km2) je část severovýchodní oblasti Indického oceánu jižně od Myanmaru, západně od Thajska, severně od indonéského ostrova Sumatra, východně od indických souostroví Andamany a Nikobary. Průměrná hloubka je 1 118 metrů, maximální dosahuje 4 267 metrů. Salinita se pohybuje mezi 20-34,5 ‰. Teplota moře dosahuje 26-30 °C. Nejznámějším turistickým střediskem je thajský Phuket.

Malacký průliv

[11] Malacký průliv (anglicky: Straits of Malacca) je poměrně úzký, 805 kilometrů dlouhý průliv mezi Malajským poloostrovem a indonéským ostrovem Sumatra. Průliv je jednou z nejdůležitějších dopravních cest na světě. Od roku 2007 se zde objevují problémy s piráty, podobně jako v oblasti východní Afriky poblíž somálského území.

Lombocký průliv

[12] Lombocký průliv je průliv Jávského moře Indického oceánu ležící mezi ostrovy Bali a Lombok v Indonésii. Jeho nejužší místo je v jižní části průlivu a má šířku pouhých 18 kilometrů, na severu je široký přes 40 kilometrů. Je 250 metrů hluboký, tedy hlubší než Malacký průliv. Vede jím biogeografická hranice mezi faunou Indo-malajskou a zřetelně odlišnou faunou Oceánie.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení