Azory - ostrovy uprostřed Atlantiku

Azorské ostrovy, zkráceně Azory, bývají při první představě nejčastěji spojovány s azorskou tlakovou výší a očekáváním trvale slunečného počasí. S tlakovou výší to ale není tak jednoznačné, poněvadž přes Azory často přecházejí v rychlém sledu frontální poruchy a počasí se tu velmi rychle mění jak ze dne na den, tak i během jediného dne. Pro ostrovy je tak příznačná jejich přezdívka Země duh, protože nádherné duhy je možné spatřit na obloze nad ostrovy i nad oceánem několikrát denně. Neméně výstižný je pro Azory název Ostrovy věčného jara. Povětří je tu neobyčejně svěží a příjemné, nikdy není zima ani přílišné horko. Průměrná zimní teplota se pohybuje kolem 15°C a letní o málo přesahuje 20°C, oceán příznivě ovlivněný Golfským proudem má celoročně příjemných 20°C. Množství srážek je podstatně vyšší než u nás: na pobřeží kolem 1000 mm, v horách a na návětrné straně ostrovů 2000-3000 mm.

Tyto klimatické charakteristiky, které snad trochu mění zažitou představu azorské tlakové výše, vyplývají z polohy ostrovů uprostřed severní poloviny Atlantského oceánu. Azory tvoří skupina 9 obydlených ostrovů, které leží ve stejné zeměpisné šířce jako Portugalsko, avšak 1600-2000 km západně od Iberského poloostrova. Z nejvzdálenějšího a nejmenšího ostrova Corvo je už dokonce blíže na severoamerický New Foundland než na evropský kontinent. Směrem k východu od ostrova Corvo následují postupně ostrovy Flores, Faial, Sao Jorge, Terceira, Graciosa, Pico, Sao Miguel a Santa Maria.

Azorské ostrovy leží na podmořském prahu, který se jako klikatá čára vyznačující tektonicky nestabilní zónu s intenzívní sopečnou a zemětřesnou činností táhne od jihu k severu středem celého Atlantiku. Všechny ostrovy jsou sopečného původu s četnými ukázkami a dozvuky vulkanické činnosti. Sopečné výbuchy a zemětřesení tu pokračovaly po celé historické období, poslední vznik nového sopečného kráteru byl zaznamenán na ostrově Faial v roce 1957. Nádherná kráterová jezera s čistou vodou obklopená bujnou, stále zelenou vegetací, výrony horkých plynů, vulkanické jeskyně a propasti jsou také mezi hlavními turistickými atrakcemi, jimiž vzdálené ostrovy uprostřed Atlantiku přitahují návštěvníky z řad milovníků přírody. Masová turistika a cestovní ruch se ovšem na Azorách nekonají. Brání tomu jednak přílišná odlehlost ostrovů a s ní spojené vysoké náklady na dopravu, jednak konkurence všestranně vybavených Kanárských ostrovů, Baham, karibských či středomořských středisek. Je zajímavé, že podobně jako na kanárském ostrově Tenerife leží nejvyšší hora Španělska, na azorském ostrově Pico se nachází nejvyšší vrchol Portugalska. Pravidelný sopečný kužel hory Alto de Pico (2351 m) bývá od prosince do dubna dokonce zasněžený a viditelný na velkou vzdálenost působí impozantním, mnohem vyšším dojmem.

Azory leží na západ od starověké ekumeny, neměly původní obyvatelstvo a byly dlouho neosídlené. Jejich kolonizace začíná v 15. století, po objevení portugalským mořeplavcem Cabralem (1427). Z té doby pochází také jejich název Ilhas do Açores, v překladu Jestřábí ostrovy. Kromě Portugalců sem přicházeli první osídlenci také z Bretaně a belgických Flander, ze španělské Galicie, Kastilie a Andalusie. Dohromady vytvořili svéráznou kulturu s převládajícími portugalskými, ale také vlámskými kulturními vlivy. Pět let žil na ostrovech i proslulý kartograf a tvůrce řady glóbů Martin Behaim, který na svých mapách používal pro Azorské ostrovy název Nové Flandry. V minulosti těžily Azory ze své výhodné polohy vzhledem k námořním trasám mezi Evropou a Amerikou. Na jednotlivých ostrovech byly vybudovány vojenské pevnosti, přístavy a doky na opravu lodí, v okolních vodách se sváděly četné námořní bitvy. Zlatý věk plavby plachetnic mezi Evropou a Amerikou byl také obdobím rozmachu a prosperity Azorských ostrovů. V návaznosti na větrné systémy v Atlantiku existují tři možné námořní cesty z Evropy do Ameriky, ale jenom jediná cesta vede zpět do Evropy - právě přes Azory omývané teplým Golfským proudem. Jakmile začaly v dopravě mezi kontinenty převládat parníky a později přímá letecká spojení, význam Azorských ostrovů poklesl. Dnes je navštěvují především jednotlivci - buď nadšenci z řad milovníků přírody a cestování, nebo sportovci - jachtaři nejčastěji ze Severní Ameriky.

Doprava osob mezi ostrovy a domovskou portugalskou pevninou je především letecká a ryze účelová - převládají pracovní či obchodní cesty, za zaměstnáním nebo za studiem. Na Azorách žije přibližně 350 000 obyvatel na celkové ploše 2304 km2. Největší přístav a letiště jsou v největším městě Ponta Delgada (70 000 obyvatel) na ostrově Sao Miguel. Je to moderní a živé město, jehož obchody a restaurace září dlouho do noci. Zcela jiné je druhé nejvýznamnější město Angra do Heroismo (30 000 obyvatel) na ostrově Terceira. Historické město s ohromnou pevností (dodnes trvale obsazenou) a v minulosti důležitým přístavem, bylo pro svou svéráznou renesanční architekturu zařazeno na seznam míst Světového kulturního dědictví UNESCO. Čestný přívlastek "do Heroismo" získalo v minulém století, kdy se postavilo na stranu krále proti vzbouřencům.