SAE - emirát Sharjah

Šardža (foneticky) se rozkládá severovýchodně od emirátu Dubaj a je třetím největším emirátem za Abu Zabí a Dubajem jak velikostí, tak i počtem obyvatel. Šardža je známá jako hlavní kulturní centrum SAE, ale také jako místo velmi přísně dodržovaných islámských tradic a zákonů.

Mimořádně zajímavá je zeměpisná poloha. Šardža se skládá ze tří spolu nesouvisejících území. Největší plochu zaujímá ve středu země ležící část emirátu a ta se dotýká pobřeží Perského zálivu Při něm leží hlavní město emirátu. Dvě menší území jsou při pobřeží Ománského zálivu na východě SAE. Severnější území emirátu sousedí na severu i jihu s Al Fudžajrou, západně odtud se nachází část emirátu Ras al Chajma. Jihovýchodní část emirátu sousedí na severu s Al Fudžajrou, na západě s Ras al Chajmou a na jihu s Ománem. Jedině Šardža sousedí se všemi ostatními šesti emiráty! A dvakrát s Ománem. Další geografickou zajímavostí je, že uvnitř Šardži se nachází enkláva Madha (75 km2), která je součástí Sultanátu Omán.

Město Šardža tvoří s městy Dubaj a Adžman velkou městskou aglomeraci. Pláž s hotely leží na západním břehu zátoky Khawr Khalid. Laguna se směrem do vnitrozemí rozšiřuje a vytváří jezero obklopené zelení, příjemné místo pro relaxaci.

Symbolem města i emirátu Šardža je otevřený Korán. V Šardže nelze zakoupit žádný alkohol, žádný se ani nesmí veřejně konzumovat. Velmi přísně je sledováno oblečení - žádné šortky, trička na špagetky, dámy. Ramena i kolena musí být zahalena bez ohledu na to, zda jste žena nebo muž. Za neuposlechnutí hrozí i uvěznění! Ve městě neexistuje žádný noční život, nenajdete zde žádné bary nebo dokonce diskotéky. To tedy ani náhodou. Všude je ticho, klid.

Ve městě sídlí řada mezinárodních i národních organizací a proto byla Šardža v roce 1998 vyhlášena organizací UNESCO za hlavní město kultury arabského světa. Význam má cestovní ruch, obchod a ekonomika. 

Městu mimo jiné dominují tři laguny. V centru města spojuje dvě laguny ojedinělý kanál, kolem něhož vedou uličky a promenády - zde se nacházejí arabské Benátky. Podél pobřeží se táhne čtyřkilometrová veřejná pláž. I na plážích (Vy určitě využijete vlastní hotelovou, protože veřejné jsou vyhrazeny pouze pro místní obyvatele) platí přísná omezení odhalování se. Ženu v bikinách zde rozhodně neuvidíte. Ženy se mohou koupat jen v oblečení, nikdo nesmí vidět jejich odkrytá ramena, břicho či kolena. Také muži musí být opatrní, doporučují se maxišortky s poněkud delšími nohavičkami ke kolenům. Zákony se přísně kontrolují a jejich porušení se přísně trestá (viz výše). Pláže jsou udržované, čisté, s jemným pískem, moře je průzračné zelenomodré.

Kulturní atrakcí ve městě je dům Sharjah Heritage Museum, kde lze vidět, jak to ve zdejší arabské rodině chodí, jak arabská rodina žije, jaké je zařízení domu. Obdobně zajímavým muzeem je Sharjah Art Museum, kde se nachází největší sbírka arabského umění u Perského zálivu. Archeologické museum vystavuje různorodé nálezy z několika lokalit emirátu. Vystavené předměty doplňují moderní interaktivní obrazovky, na kterých se promítají dokumentární filmy o jednotlivých vystavených nálezech. Pro děti, aby se nenudily, jsou připraveny tématické hry. Vše zorganizoval místní šejk a rozhodně se mu podařilo, že se tu návštěvníci jakéhokoliv věku nenudí.

Nakupování v Šardže Vás možná překvapí. Žádný bleší trh se zaprášenými krámky a zboží ležící na zemi. Rozhodně ne! Zde se prodává v moderním klimatizovaném obchodním centru.

Modrý souk.

Při procházce městem nemůžete vynechat Centrální nebo jinak řečeno Modrý souk. Rozprostírá se na východní straně zálivu Khor Khalid a poznáte ho snadno. Vypadá jako vlakové nádraží. Souk je postaven v tradičním islámském stylu. Tvoří ho dvě dlouhá křídla s vypouklou střechou a jednotlivé části spojují zakryté "tunelové nohavice" proti pražícímu slunci. 

Před každým ze vchodů se nachází kašna se třpytící se a šumící vodou. Uvnitř si můžete vybrat, zda nepotřebujete něco z elektroniky, či zda nechcete koupit nějakou hezkou látku. A pokud toužíte koupit něco ze zlata, pak jste na správném místě. Jsou zde obrovské vitríny plné zlatých náhrdelníků, zlatých čelenek, náušnic, zlaté nákrčníky, prsteny, no oči nechtějí uvěřit, kolik třpytícího se lesku zde je. A zlato zde mají na výběr ve 3 druzích - bílé, žluté a trojbarevné (v Evropě málo známé). Pokud mohu porovnat, měl jsem pocit, že zde v Modrém souku je tohoto vzácného kovu a šperků z něj vyrobených více druhů než na pověstném Zlatém trhu v Dubaji. A ještě drobnost. Zlaté výrobky jsou vyrobeny v různých stylech, zde dominují evropský a arabský, v Dubaji spíše indický. Nejste zrovna na zlato? Nevadí, jsou zde podobné šperky stříbrné, nechybí ani drahé kamení. Jen to chce mít s sebou dostatek financí.

Máte už třpytu dost? Pak se nabízí vedlejší "nohavice" plná krásných látek, gobelínů, závojů. Jsem muž, takže mě to tu tolik nebere, ale pro Evropanku, která by sem zavítala by to byl asi šok, příjemný, okouzlující, jen by to chtělo ty money. Poněkud jsem nechápal nakupující Arabky, že si nádherné šaty, zde pečlivě vybrané koupí a pak je nosí skryty pod svými černými abáji, zahalujícími vše mimo očí, které jim svítí jako baterky. Tu zde zakoupenou krásu mohou prý předvádět v jakýchsi dámských Lady´s clubs, kde černou abáju odkládají a tam se předhánějí, která že má slušivější oděv. Špatně chápu, jsem ale jen muž ze střední Evropy.

Kousek od Modrého souku je mešita Krále Fajsala. Prý se do ní vejdou až tří tisícovky věřících. Proč ne. Místo, kam je nám, cizozemcům, vstup zapovězen je Al Naboodah Majlis. To je budova, kde se shromažďují místní obyvatelé, když žádají o slyšení u šejka Sultana bin Mohammeda Al Qasimi.

Jistou nepříjemností je poměrně velký dopravní ruch kolem náměstí Cultural Square, také celkem příjemný dojem mírně ruší výstavba nových mrakodrapů, i když ne tak vysokých, jako budou v Dubaji Burj Dubai - 808 metrů vysoký (dokončen by měl být v roce 2009) či jen poloviční Princess Tower (414 metrů) nebo Marina 101 (412 metrů). Ale jsme přece v Emirátech a ty se mění každou hodinou a rostou směrem k Alláhovi vzhůru.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení