Přímořské Alpy

Přímořské Alpy jsou na francouzských mapách uváděny jako Alpes Maritimes, italsky se jim pak říká Alpi Marittime a nejdete je přímo nad rušnou Riviérou. Zabírají území o rozloze 7 000 kilometrů čtverečných a díky tomu, že stoupají od moře až do třítisícových výšek, se tu najde velmi rozmanitá fauna i flóra. Rostou tady například nejrozsáhlejší plochy modřínových lesů ve Francii.

Na západě tvoří hranici pohoří řeky Verdon, Argens a Nartuby, na východě vymezujuje tuto oblast údolí Stura, severní hranici tvoří spojnice mezi sedlem Col de Larche, městem Barcelonnette a sedlem Col d´Allos. Jižní hranici pak tvoří pobřeží Středozemního moře.

Z geologického pohledu patří tyto hory k vnějšímu krystalickému pásu Západních Alp – zaujímají krystalické masívy s nasunutými helvetskými příkrovy. Přeloženo do normálního jazyka to znamená zhruba to, že je celé pohoří značně geologicky nejednotné. Na severu tohoto území jsou třítisícové štíty tvořené kompaktní žulou a břidlicí. O mnoho rozlehlejší a nižší území (zhruba dvě třetiny celkové rozlohy) je pak tvořeno vápenci.

Horopisně je toto území rozděleno do několika oblastí. Nejvyšší jsou masívy Gélas, Ténibres, Pelant, Mounier a Cote de l´Ane, směrem k jihu jsou to například nižší Montagne du Cheiron nebo Montagne de l´Audibergue a řada dalších.

Téměř celé toto pohoří leží na Francouzském území a jen nepatrná jeho část je v Itálii. Na italském území ale leží nejvyšší vrchol této části Alp – malebná hora Punta dell´Argentera (3 297 m n.m.). Právě v neobydlené části hor kolem francouzsko-italských hranic byl zřízen na ploše 68 500 hektarů Parc National du Marcantour. Je to úzký pruh hornatého území táhnoucí se podél hranic, který je doslova rájem divoké zvěře. Najdete tu uměle vysazené kamzíky, četné muflony, kozorožce, sviště, ale také orly a další vzácné dravce. Parkem prochází řada turistických cest. Žulové štíty a řada jezer v údolích tvoří zdejší vyhlášené horské scenérie. Pověstné jsou také zdejší kaňony a soutěsky. Například kaňonem řeky Cians překonává voda na pouhých 25 kilometrech výškový rozdíl 1 600 metrů.

K návštěvě parku se doporučuje využít horní část údolí řeky Roya, nebo použít za výchozí místo některé z malých městeček jako například St-Étienne-de-Tinée, St-Martin-Vésubie nebo St-Sauveur-sur-Tinée. Ideálním místem je pak městečko Barcelonnette obklopené horskými štíty. Pokud zde zavítáte, můžete ochutnat zdejší jalovcový likér "Genepy". Od listopadu do dubna je ale řada horských průsmyků uzavřena a městečko bývá i na dlouhou dobu odříznuto od okolního světa. Silnice z Barcelonnette do Sospelu přes průsmyk Cime de la Bonette byla po dlouhou dobu označována jako nejvýše položená silnice v Evropě. Stoupá do výšky 2 800 m n.m. a je to v pravdě vyhlídková trasa.

V Přímořských Alpách se nacházejí také jedny z nejjižnějších lyžařských středisek ve Francii. Díky blízkosti moře a vlhkému středomořskému klimatu mají dostatek sněhu po celou zimu, navzdory své jižní poloze.

Lumír Pecold