Hlavní stránka

Pomsta mrtvých - Egypt, Polsko

(02.01.2007)

Čekali byste, že má něco společného egyptské Údolí králů a polský Wawel? Asi ne. Rozdělují je nejen tisíce let v čase, ale i kontinenty. A přece obě tato místa spojuje velmi podobný a tragický osud těch, kdo narušili hroby panovníků.

Ten příběh první vrcholil ve chvíli, kdy se Howard Certer a jeho mecenáš lord Carnavon dočkali v únoru 1922 životního triumfu a vstoupili do hrobky faraóna Tutanchamóna. Údolí králů nedaleko Luxoru je hodně nehostinné místo. Skalní průrva v poušti rozpálená sluncem.

Vstup do Tutanchamonovy hrobky - označen šipkou

Anglický lord Carnavon byl tak trochu výstřední muž. Užíval si obrovského bohatství, které zdědil. Nejenže jako ostatní britští aristokraté sázel na dostizích, ale také se stal například mistrem ve střelbě, na plachetnici podnikl plavbu kolem světa a pak mu učarovala také auta. Třetí auto, které dostalo v Anglii licenci bylo jeho a aby tomu nebylo dost, lord začal s auty závodit. Pak přišla osudová chvíle a auto se s lordem Carnavonem převrátilo. Z řady zranění se léčil dlouho, ale poškozené plíce se už nezahojily úplně nikdy. V chladné a sychravé Anglii se mu v zimě těžce dýchalo a tak hledal místo, kde by mohl přestát zimu. Do Egypta přijel poprvé v roce 1903 a tato země se mu stala osudem.

Vstupní prostor Tutanchamonovy hrobky

V době kdy se objevil v Egyptě bylo Údolí králů už prozkoumáno skrz naskrz - 61 hrobek a všechny byly vykradeny. Přesto lorda Carnavona archeologické vykopávky zaujaly natolik, že najal Howarda Cartera s úkolem najít další hrobku. Financoval vykopávky mnoho let a úspěch žádný. Když už to chtěli vzdát, tak se dostali ke kamenným dveřím, na nichž visely pečeti města mrtvých a Tutanchamonovy insignie. Schylovalo se k největšímu archeologickému objevu všech dob.

 

Zvětšené schéma Tutanchamonovy hrobky

Šest týdnů po objevení hrobky ale lord Carnavon zcela nečekaně umírá. Lékaři tehdy konstatovali, že na následky komářího bodnutí. Dostal prudké záchvaty zimnice a horečky. Začal blouznit a neustále opakoval větu: "Pták mi drásá obličej."  Až strašidelně to odpovídá staré egyptské zaklínací formuli v které se praví, že supice Nechbet, ochránkyně králů, rozškrábe obličej každému, kdo znesvětí nějaký hrob.

Když počátkem dubna 1923 lord Carnavon skonal, provázely údajně jeho smrt záhadné jevy. Celou Káhiru údajně ve chvíli lordova skonu postihl nevysvětlitelný výpadek proudu. V celém městě zhasla světla, aby se po pěti minutách zase sama rozsvítila. Ve stejný okamžik, začala na lordově zámku v Anglii výt jeho fenka Susan a pak znenadání padla k zemi mrtvá. Ovšem lordova smrt byl jen začátek celé série úmrtí lidí, kteří byli nějak spojeni s hrobkou Tutanchámona. Novináři začali psát o "kletbě faraónů" a dnes se už jen těžko odliší skutečné události od toho co si vymysleli. Pravdou ale je, že napočítali víc jak dvacet objetí kletby faraóna Tutanchamóna. 

O padesát let později, v roce 1973 byla otevřena hrobka jagellonských králů na hradě Wawel v Krakově. Čtrnáct polských vědců, kteří sestoupili do hrobky aby zkoumali pozůstatky krále Kazimíra se tak nevědomky stalo aktéry stejně velké tragédie, jako byla ta která se udála v Egyptě.

Krátce po návštěvě hrobky totiž dvanáct z nich zemřelo. Přežili jen dva, ale profesor  Boleslav Smyk přitom ještě řadu let trpěl bolestmi hlavy, závratěmi a nespavostí. Smrt jeho kolegů ho ale také vyburcovala k hledání příčin jejich zcela nečekaných úmrtí. Nevěřil na kletby a tak usilovně hledal nějaké racionální vysvětlení.

 Wawel

Podařilo se mu objevit na končetinách královské mrtvoly spory plísní rodů Aspergillus a Penicillium. Také se ukázalo, že právě tyto plísně byly příčinou smrti jeho kolegů.

Wawel

V sedmdesátých letech dvacátého století pak v Paříži vědci zkoumali mumii faraóna Ramesse II. a také u ní zjistili, že je napadena stejným druhem plísní. Jen náhodou tehdy nikdo nepřišel o život. Vědci se báli, že sami přenesou nějaké zárodky mikroorganismů na mumii a tak pracovali v rukavicích a rouškách na obličeji. Je pravděpodobné, že jim to zachránilo život.

Dané objevy ale stále nedávaly odpověď například na to, proč někdo po návštěvě hrobky zemřel a jiný člověk to přežil.

Wawel

Najít vysvětlení se podařilo až francouzským lékařům ze Saverne v roce 1988. Nezávisle na profesoru Smykovi objevili, že příčinou úmrtí jsou nejspíše spory docela běžné plísně Aspergillus flavus, která žije na rozkládajících se organických látkách. Spory téhle plísně jsou všude kolem a denně ji také všichni vdechujeme aniž by nám uškodila. Zdravý organismus si s ní hravě poradí. Pokud je ale na některém místě těchto spor velké množství - například v prachu uzavřené hrobky kde se hromadily po celá staletí, vyvolá jejich vdechnutí alergickou reakci plic, která může být smrtelná.

Dodatečně se pak potvrdilo, že prakticky všichni ti kdo zemřeli v těchto dvou pochmurných příbězích trpěli bronchitidou a nebo měli jinak nemocné plíce.

A tak by se dalo s trochou nadsázky tvrdit, že následky jedné automobilové havárie někde v Německu zapříčinily jak objevení hrobky faraóna Tutanchamona, tak i smrt člověka, který se o tento nález nesmírně zasloužil.

Některé související materiály a články:

Schéma Tutanchamonovy hrobky v PDF.

Údolí králů

Králové Egypta

Panovníci Nové říše

Krakov - průvodce v PDF.


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress