Hlavní stránka

Memnonovy kolosy - Théby, Egypt

(12.10.2006)

Dvě ohromné sochy Amenhotepa III. v Thébách se staly pravděpodobně nejstaršími turistickými atrakcemi na zemi. Vždyť už v antických dobách starých Řeků a Římanů se zvláště severní socha stala oblíbeným cílem k návštěvě. Věhlasu se jí dostalo proto, že ji kdosi slyšel, jak při východu slunce "zpívá".

Řekové připisovali zvuky vydávané sochou legendárnímu Memnonovi, jenž každé ráno zdravil zpěvem svou matku Eos, bohyni úsvitu. Tento podivný úkaz sem už za dob říše Římské přilákal řadu zvědavců a návštěvníků. Nechyběl mezi nimi ani císař Hadrián, o kolosech se zmiňují i antičtí autoři Strabon a Plinius.  

Kóm el-Hejtán - chrám Amenhotepa III. byl postaven v období Nové říše, 18. dynastie, roku 1350 před Kristem a je tak trochu šrámem na skvělé pověsti stavitelů starého Egypta. Chrám samotný byl údajně největší, jaký kdy v Egyptě postavili, ale místo pro jeho výstavbu bylo vybráno tak nešťastně, že ho zničily každoročně se opakující povodně. Amenhotep III. byl přesto jedním z největších stavebníků mezi staroegyptskými panovníky vůbec. Dokládají to jeho stavby v Karnaku, Luxoru a Núbii, které měly vesměs mnohem lepší osud než jeho zádušní chrám.  

Povodně jeho zkázu začaly a zloději kamene ji dokončili. Z chrámu se tak postupně ztratilo vše, až na dvě gigantické sochy z červeného křemence vysoké 15 metrů a vážící kolem 720 tun. Sochy znázorňují panovníka sedícího na trůnu, který má na hlavě královskou pokrývku nemes. Původně zdobily vchod do jeho rozsáhlého "chrámu milionů let", a i když je čas notně pošramotil, vzbuzují stále obdiv, a to nejen svou velikostí. Amenhotep III. vládl s vydatnou pomocí své energické hlavní manželky Teje, a tak její osoba nemohla chybět ani u vchodu do jeho zádušního chrámu. Zobrazena je ovšem jen vedle panovníkových lýtek, a to v mnohem menším měřítku než samotný vladař.  

V roce 27 před Kristem došlo pravděpodobně při zemětřesení k poškození soch a mezi kamennými bloky vznikla řada trhlin. Za ranního rozbřesku, když se země začala prudce rozehřívat a docházelo k velké cirkulaci vzduchu, vydávaly sochy hvízdavé zvuky. Toto "kvílení" mělo s největší pravděpodobností čistě fyzikální příčiny, ale Řekové ho spojovali s Memnonem, jedním z bájných hrdinů Trojské války. Podle řeckých pověstí nechal kolosy postavit samotný Memnon, když táhl přes Egypt se svým vojskem na pomoc Tróji. Odtud dostaly také své jméno, přestože ve skutečnosti znázorňují Amenhotepa III.  

Ať už byl původ zvuků vydávaných sochami jakýkoli, ve chvíli, kdy je římský císař Septimius Severus nechal v roce 199 po Kristu opravit, sochy umlkly a už se neozvaly.

Nová říše: panovníci 18. - 20. dynastie


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress